Z O R A časopis pro zrakově postižené Ročník 97 Číslo 2 Leden 2013 Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel Redaktorka: Mgr. Taťána Králová Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1 Telefon: 221 462 472 Fax: 221 462 471 e-mail:zora@sons.cz Vydává: SONS ČR Tiskne: KTN v Praze Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce zodpovědnost Vychází dvakrát měsíčně Roční předplatné činí 72,- Kč Obsah: Sociálně právní komise SONS ČR informuje Nejčastější dotazy klientů Sociálně právní poradny SONS ČR Ohlédnutí za rokem na Kladně Nevidomá indiánka je novou světicí Obličejová slepota V Else je dostupná technika Na čaji v Poděbradech Vesele na Veselý kopec Pluto poděkoval školákům Lepší šance Odkaz nevidomého reverenda Pozvání do ponorky Kutná Hora a okolí všemi smysly Sáhnout si na jelena Zdislavina studánka Černobílé problémy Vánoční šachový turnaj Z Everestu na Colorado # Sociálně právní komise SONS ČR informuje Přinášíme informace z jednání sociálně právní komise SONS, které se uskutečnilo v pondělí 10. prosince 2012. Komise se již nějakou dobu zabývá sledováním nenaplňování zákona o mediálních službách na vyžádání a připravovaného zákona o audiovizi. Jak jsme vás informovali minule, problematika je dělena na dvě záležitosti: 1. Netlumočení cizojazyčných projevů, 2. Audiopopis. Co se týče netlumočení, ze strany České televize jsme obdrželi neuspokojivé vysvětlení. Z našeho pohledu budeme prosazovat tlumočení v nejsledovanějším čase na ČT1 v době hlavních zpráv. Jsme přesvědčeni, že se jedná o velkou skupinu lidí, kteří tlumočení potřebují – nejen zrakově postižení, ale i senioři, osoby vlastnící méně dokonalé televizní přijímače apod. Pro naši argumentaci též budeme předem statisticky sledovat četnost zpravodajských výstupů, které je nezbytné tlumočit. Co se týče audiopopisu, v minulém článku zmiňované Stanovisko SONS k aktuální etapě naplňování povinností zpřístupňování televizního vysílání pro osoby se zrakovým postižením bylo ještě mezi oběma stranami doplněno. Ohledně audiopopisu jsme obdrželi reakce jednotlivých televizních společností, reagují především ty soukromé. Některé nabízejí určitá řešení, některé zase poskytují neuspokojivá vysvětlení, jak zákon naplňují. Pokud jde o Českou televizi, zde se budeme dožadovat práv coby koncesionáři. Jednání ohledně netlumočení a audiopopisu stále trvají a budeme o dalším postupu průběžně informovat. Komise se také delší dobu věnuje problematice zařazování zrakově postižených do domovů pro zrakově postižené, do běžných domovů pro seniory. Co se týče problému deinsititucionalizace zařízení, stávajících klientů ÚSP Chrlice se týkat nebude. Je však třeba sbírat podněty z konkrétních případů, kdy měl někdo problém zařadit se do rodiny, do nějaké komunity. Také sledujeme situaci zařazování zrakově postižených do domovů pro seniory, v rámci regionů však není poukazováno na špatnou situaci. Jedná se spíš o ojedinělé konkrétní případy. Sledujeme tedy problematiku dál a sbíráme konkrétní případy klientů. Komise se tradičně zabývala problematikou sKaret. Jak jste již jistě zaznamenali v médiích, proběhla schůzka předsedy vlády Petra Nečase, ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové a generálního ředitele České spořitelny Pavla Kysilky. JUDr. Pavel Ptáčník informoval o závěrech, které z tohoto jednání vzešly: - platební funkce sKarty bude nepovinná (kromě podezření na zneužití dávek u osob v hmotné nouzi); - sKarta bude mít platnost jako identifikační průkaz pro osoby pobírající sociální dávky, součástí karty bude též průkaz zdravotně postižené osoby; - nepředpokládá se, že by důchody chodily přes sKartu; - zdravotně postižení budou mít možnost bezplatného výběru z sKarty na pobočkách České spořitelny; - výběry z bankomatů České spořitelny přes sKartu budou zdarma; - bude zachována možnost výplaty sociálních dávek složenkami, do té doby bude třeba tyto změny promítnout do zákonů. Komise doporučuje zrakově postiženým příjemcům nepojistných sociálních dávek, aby při převzetí sKarty korektně požadovali splnění čtyř podmínek: 1) Zasílat předmětné příspěvky prostřednictvím trvalého příkazu na osobní účet příjemce nebo peněžní poukázkou do vlastních rukou; 2) Předem dohodnout, jakou fotografii má příjemce karty k jejímu převzetí přinést nebo jak ve věci fotografování postupovat; 3) požadovat sKartu s piktogramem nevidomého; 4) požadovat uvedení shodného označení s původním průkazem – tedy TP = TP; ZTP = ZTP; ZTP/P = ZTP/P. Mgr. Zajíc též doporučuje žadatelům, aby se snažili vyvíjet tlak na úřad práce, aby byl průkaz vydán včas. Jako argument mohou použít sdělení, že budou požadovat náhradu škody za dobu, kdy nemohly být využívány výhody, spojené s průkazem OZP. Problematiku sKaret budeme sledovat dál. Komise se také zabývala přetrvávajícími problémy, spojenými s řízením o příspěvku na zvláštní pomůcku: - žadatelé o příspěvek jsou nuceni přiznávat majetek, ačkoliv to nemá zákonnou oporu; - žadatelé o příspěvek jsou nuceni podstupovat sociální šetření, argumentováno je podle § 25 zákona o sociálních službách, který se však příspěvku na zvláštní pomůcku netýká; - řízení probíhají nepřiměřeně dlouhou dobu. Na základě přetrvávajících problémů se SONS rozhodla v této věci vyvolat jednání s úřadem práce. Komise se zabývala problematikou aktualizace Přehledu základních sociálně právních a pracovně právních informací pro nevidomé a slabozraké občany. Autor přehledu JUDr. Pavel Ptáčník informoval, že budou nezbytné pouze drobné aktualizace v problematikách, které se od poslední aktualizace příručky změnily. Během ledna by aktualizace měla být zpracována a následně poskytnuta opět do Knihovny digitálních dokumentů. JUDr. Ptáčník informoval o ratifikaci nepovinného přídavného protokolu k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením. Protokol mj. umožňuje občanům si stěžovat, že jsou porušovány určité články úmluvy. Předpokladem pro využití tohoto kroku je však nejdříve využití všech vnitrostátních mechanismů. Do státu může být pak vyslána kontrola. PhDr. Rudolf Volejník se účastní schůzek přípravné skupiny pro ustavení monitorovacího výboru v ČR. Dále JUDr. Ptáčník informoval, že od prosince 2012 vstoupil v platnost zákon 331/2012 Sb., který zmírňuje dopady sociální reformy a kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 141/2012 Sb., zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. V rámci tohoto změnového zákona jsou řešeny: - souběh příspěvku na péči a rodičovského příspěvku při péči o dítě do 4 let věku; - příspěvek na mobilitu u osob v pobytových zařízených v případech hodných zvláštního zřetele; - při pečování dítěte ve věku 4–7 let, které je ve 3. nebo 4. stupni závislosti, se zvýší příspěvek na péči o 2000 Kč. JUDr. Ptáčník též informoval, že od 1. 1.2013 dojde ke zvýšení důchodů – nyní již je zaneseno ve vyhlášce s již přesnými pravidly. Základní výměra by měla být zvýšena na 2330 Kč a procentuální výměra by se měla zvýšit o 0,9 %. Komise stále sleduje legislativu ohledně transformace občanských sdružení. Je třeba sledovat připravovaný zákon o veřejné prospěšnosti. Marcela Šmídová & Rudolf Volejník # Nejčastější dotazy klientů Sociálně právní poradny SONS Vážení čtenáři, na konci minulého článku jsem vás již informoval o záměru pojmout následující příspěvky starým osvědčeným způsobem, tedy jako odpovědi na dotazy vás, klientů, se kterými se nejčastěji na naši poradnu obracíte. První takto sestavený článek předkládám vaší laskavé pozornosti právě teď. Dotaz: Byl jsem úřadem práce vyzván, abych si převzal sKartu. Jak mám reagovat? Jak všichni dobře víte, karta sociálních systémů je stále živé téma. V pátek 7. prosince 2012 proběhla tisková konference, na které premiér Petr Nečas, nová ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová s vedoucími představiteli České spořitelny a pošty nastínili další představy o sKartách. Zájemci o tiskovou konferenci její přepis naleznou na odkazu: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/tiskova-konference-k-vysledku-jednani-o-zmenach-v-systemu-skaret--7--prosince-2012--101605/ Co z vyjádření klíčových aktérů vyplynulo? * Platební funkce sKarty bude opravdu nepovinná, vyjma příjemce dávek ze systému pomoci v hmotné nouzi. * Dávky bude i nadále možné čerpat poštovní poukázkou, všichni příjemci, znovu s výjimkou příjemců pomoci v hmotné nouzi, by si za tuto formu výplaty měli zaplatit částku obdobnou, jak je tomu u příjemců důchodů, tedy 21 Kč. * Veškeré operace přes bankomat by měly být zdarma. * Hotovost z sKarty bude možné čerpat zdarma i na pobočkách České spořitelny. A nyní již k samotné otázce: Ti, kteří budou chtít dávky čerpat poštovní poukázkou, by si sKartu přebírat neměli. Z vyjádření ministryně plyne, že zakotvení čerpání pomocí poukázky bude uzákoněno až po změnách legislativy, tedy pravděpodobně v květnu 2013. Pokud si příjemci dávek sKartu nevyzvednou, mohou do té doby dávky nadále pobírat dosavadním způsobem. Ti, kteří budou dávky čerpat buď převodem na jiný účet nebo použitím platebních funkcí karty a kterým zároveň sKarta bude sloužit jako průkaz osoby se zdravotním postižením, by si měli ověřit následující skutečnosti: a) zda je na sKartě vyznačen správný stupeň jejich průkazu (TP, ZTP nebo ZTP/P), tedy takový, jaký užívají dosud, b) úplně a prakticky nevidomí by se měli přesvědčit, zda je jejich postižení na sKartě vyjádřeno příslušným symbolem (piktogramem). Pokud sKarta nabízená k převzetí nebude jednu z těchto skutečností splňovat, pak doporučuji úřad práce na tento problém písemně či ústním vyjádřením do protokolu zcela věcně upozornit a takovouto sKartu nepřevzít. Pokud budou výše uvedené náležitosti v pořádku, pak k nepřevzetí sKarty neshledávám žádné důvody. Dotaz: Setkal jsem se s řidičem autobusu, který mně odmítal dát slevu na jízdném na průkaz ZTP/P, pokud s sebou nemám průvodce. Jak proti takovému postoji řidiče argumentovat? Jak se bránit? Nejdříve si zopakujme, jaké výhody držitelům průkazu osoby se zdravotním postižením náleží a v jakém předpise jsou upraveny. Najdeme je v zákonu o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (z. č. 329/2011 Sb., v platném znění), a to v ustanovení § 36. Držitel průkazu ZTP má nárok na: - vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky, - přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních. - bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem), - slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy. Držitel průkazu ZTP/P má nárok na výše uvedené výhody a nad to na: * Bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě a bezplatnou dopravu vodicího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomý, pokud ho nedoprovází průvodce. * Držitelům průkazu ZTP ZTP/P a jejich průvodcům může být poskytnuta sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce. * Jiné nároky spojené s průkazem osoby se zdravotním postižením mohou být upraveny v jiných předpisech. Důležité je si pro správnou argumentaci uvědomit, že většina výhod spojených s průkazem OZP je formulována jako nároky. V žádném případě se tedy nejedná o právní povinnosti, je tedy na držiteli průkazu, zda svého právního nároku využije. A nevyužití jednoho nároku, tedy bezplatné přepravy průvodce, držitele průkazu nezbavuje možnosti využít nárok jiný, tedy slevu 75 % jízdného v autobusové dopravě. Když se tedy pokusím odpovědět na položený dotaz zcela prakticky, snažil bych se takového neznalého řidiče nejdříve logickými argumenty přesvědčit. Pokud by se to nedařilo, žádal bych předložení předpisu, o který by své tvrzení opřel. Někdy může pomoci i žádost, aby vám dal řidič kontakt na svého nadřízeného, se kterým chcete záležitost buď telefonicky ihned, nebo ex post vyřídit. Vím, že v takovýchto situacích často převažují emoce nad racionálnem, nicméně být předem vyzbrojen logickou argumentací je asi to jediné, co člověk může pro zdárné vyřešení problému učinit. Dotaz: Cestoval jsem vlakem z Prahy-Hlavního nádraží do stanice Beroun-Hlavní nádraží. Požádal jsem ve vlaku průvodčího, aby mi prodal jízdenku. Jsem držitelem průkazu ZTP/P a chtěl jsem na průvodčím, aby mi jízdenku účtoval až ze stanice Praha-Radotín, protože až do Prahy-Radotína jsem jel zdarma v rámci Pražské integrované dopravy, odtamtud do Berouna-Hlavního nádraží jsem pak chtěl uplatnit slevu 75 % jízdného. Průvodčí mi nevyhověl a prodal mi jízdenku se čtvrtinovou cenou na celou trasu, tedy Praha-Hlavní nádraží, Beroun-Hlavní nádraží. Jednal průvodčí správně? Ano, v tomto případě průvodčí jednal správně. Je tomu tak proto, že ve vlacích, byť jsou zařazeny do Pražské integrované dopravy, se držitelé průkazu ZTP a ZTP/P přepravují podle tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. To znamená, že když držitel průkazu ZTP/P pojede např. z Prahy-Hlavního nádraží do zastávky Praha-Libeň, musí si koupit klasickou jízdenku se čtvrtinovým jízdným. Ne ve všech vlacích integrovaných dopravních systémů jiných měst platí pro držitele průkazu OZP toto pravidlo. Jinak je tomu např. v Plzni, kde se mohou i držitelé průkazu ZTP a ZTP/P vlakem v tarifní zóně 001 Plzeň přepravovat zdarma. Luboš Zajíc # Ohlédnutí za rokem na Kladně Závěr roku 2012 byl pro členy kladenské odbočky SONS příležitostí k bilanci uplynulých akcí a setkání. Program odbočky je tradičně orientovaný na osvědčené činnosti, o něž mají členové i jejich přátelé stálý zájem. Převládají sportovní turnaje, výlety a exkurze, rekondiční a poznávací pobyty, besedy se zajímavými osobnostmi a společenská setkání. V loňském roce se členové odbočky čtyřikrát sešli v hotelu Kladno na oblastním shromáždění. Postupně na nich přivítali zástupce místních úřadů a institucí. Hostem únorového shromáždění byla ředitelka kladenského úřadu práce JUDr. Lenka Staňková. Tématem byla zejména sociální reforma, mobilita a příspěvek na péči. V dubnu 2012 se shromáždění zúčastnil ředitel Tyfloservisu Praha PhDr. Josef Cerha a jeho zástupkyně ThDr. Eva Machová. Na srpnovém shromáždění přivítali členové odbočky opět JUDr. Staňkovou, která s nimi probírala především sKarty. Velký ohlas měly v uplynulém roce sportovní akce – např. lednový turnaj v šipkách, dva turnaje ve zvukové střelbě či účast na květnovém Mistrovství republiky v atletice zrakově postižených v Brně, odkud kladenští sportovci Miloš Burda a Láďa Půta přivezli medaile. V září vybojovala Monika Krchovová bronz na Mistrovství republiky v simulované střelbě. Vydařily se i exkurze. V březnu se Kladenští vypravili do pražského Technického muzea. Zdejší prohlídka je zrakově postiženým přímo šitá na míru. V květnu se opět vydali do Prahy, tentokrát do Muzea městské dopravy ve Střešovicích. Díky vstřícnému průvodci mohli prozkoumat historické dopravní prostředky nejen zvenku, ale i uvnitř, což většinou při běžné prohlídce není možné. Na závěr akce se ještě svezli historickou tramvají ze Střešovic do centra Prahy. Pobytové akce byly naplněné zážitky a poznáváním nových míst. Při červnovém pobytu ve Zlenicích prožili Kladenští nádherný víkend v přírodě u řeky Sázavy. Navštívili i Sázavský klášter a podnikli několik procházek po okolí. Srpnový týdenní rekondiční pobyt se loni konal na novém místě, a to na horské chatě Lesanka v Mariánské osadě u Jáchymova. Program pod vedením Olgy Buriánkové z Tyfloservisu Praha byl zaměřený na sebeobsluhu, prostorovou orientaci a vědomostní soutěže. Z Lesanky podnikli účastníci pobytu i několik výletů do okolí – na zámky Chýše a Bečov nad Teplou, do Karlových Varů, hornického skanzenu Krásno a do chomutovského zooparku. Na konci září využili Kladenští prodlouženého víkendu a vyrazili autobusem na poznávací cestu do Klatov. Navštívili při ní železnorudný důl Chrustenice, zámky Hořovice a Chudenice, vojenské muzeum v Rokycanech či klatovskou barokní lékárnu. Dokonce si zajezdili na koních na ranči nedaleko Klatov. Konec roku tradičně zpestřila členům kladenské odbočky mikulášská zábava a vánoční posezení. Kromě oficiálních akcí se zdejší členové scházejí o víkendech v prostorách sekretariátu, který je tak plně využívaný. Konají se tu neformální posezení i sportovní klání, například ve hře showdown. Přes týden slouží sekretariát hlavně jako kancelář a půjčovna kompenzačních pomůcek. red. # Nevidomá indiánka novou světicí Při posledním svatořečení v církevním státě Vatikánu vstoupila mezi světce nevidomá dívka, která žila v 17. století. Papež Benedikt XVI. prohlásil za svatou severoamerickou indiánku Kateri Tekakwithaovou zvanou Lilie Mohavků. Indiánka měla od dětství jen nepatrné zbytky zraku. Narodila se v oblasti dnešního státu New York v USA v době, kdy indiánské kmeny bojovaly mezi sebou. Z iniciativy jezuitů konvertovala Kateri na křesťanskou víru. Misionáře prý udivovala svým smyslem pro vše posvátné. Náčelníci jejího kmene Mohavků ji za to odsuzovali a vyhrožovali. Kateri se raději odstěhovala do vzdálené vesnice v oblasti dnešního Montrealu. Až do své smrti se věnovala léčení nemocných. Zemřela v pouhých 24 letech. „Kateri nás dojímá svou laskavostí v jejím životě při absenci vnější podpory a svou odvahou. Obohacuje se v ní víra a kultura. Nechť nám její příklad pomáhá žít tam, kde jsme, aniž bychom se zříkali toho, kdo jsme,“ prohlásil papež o nové světici, které katolická církev přisuzuje zázračná uzdravení lidí. Ke svatořečení přijelo do Vatikánu na 1500 severoamerických indiánů v tradičních oděvech, kteří při východu slunce zpívali na počest Lilie Mohavků oslavné písně. red. # Obličejová slepota Slovní spojení „obličejová slepota“ je pro většinu lidí prozatím neznámým termínem. Přesto jde o postižení, kterým trpí asi dvě procenta populace. Proč se o něm nemluví? Dlouhou dobu se neschopnost rozeznávat obličeje přičítala na vrub špatné paměti, případně byli postižení jedinci považování za nezdvořáky, nezdravící ani blízké známé. „Lidé si myslí, že jsem namyšlená. Moc mě mrzí, že přicházím o přátele, protože si myslí, že mi nestojí ani za pozdrav,“ popsala zkušenost se zvláštní nemocí osmatřicetiletá Britka Cecilia Burmanová. V posledních letech se obličejovou slepotou začaly zabývat týmy výzkumníků v různých zemích, a tak je šance, že se postupně dostane do širšího povědomí veřejnosti. Například v roce 2006 uskutečnili rozsáhlý výzkum vědci z univerzity v německém Münsteru. Vedl jej doktor Thomas Grüter, který sám obličejovou slepotou trpí. Odborníci zjistili, že jde o překvapivě rozšířenou chorobu, jež souvisí s nedostatečnou funkcí určité oblasti mozku. Má i vlastní odborný název – prosopagnosie (z řeckého prosopon – tvář, a agnosia – porucha chápání), případně i termínem „vizuální hluch“. Jak se obličejová slepota projevuje? Pro většinu prosopagnostiků nepředstavuje problém vidět tvář. Rozeznávají v ní jednotlivé obličejové rysy – oči, nos a ústa. Jenže mají problém si sestavu rysů, která tvoří podobu určitého člověka, zapamatovat a rozeznat ji napodruhé. Nepoznávají postavy ve filmech, své známé, ba dokonce ani členy vlastní rodiny. Někdy si při určování totožnosti lidí kolem sebe pomáhají vlastními způsoby. Pamatují si je třeba podle hlasu, chůze, gest, vlasů nebo vousů. Například z výzkumu, který vedl doktor Brad Dunchaine v Londýně, vyplynuly zajímavé doplňující informace. Testování pacientů s obličejovou slepotou potvrdilo, že snáze poznají tvář podle účesu. Z pokusu lze vyvodit, že náš mozek nevnímá vlasy jako součást tváře (jako např. oči nebo nos), ale věnuje jim samostatnou pozornost. Horší je, když se i tyto identifikační znaky změní. „Můj táta nosil plnovous, který si jednoho dne oholil. Tehdy jsem několik týdnů každý večer plakala, že mi tatínka někdo vyměnil a místo něj nasadil nějakého cizího pána,“ svěřuje zkušenost z raného dětství třicátnice Daniela. Jako těžká prosopagnostička dlouho nevěděla, proč má tak extrémně špatnou paměť na tváře. Teprve v dospělosti se o chorobě dozvěděla víc. Ani ne tak z odborných textů, těch zatím k dispozici moc není. Naštěstí se dnes mohou díky internetu kontaktovat lidé s podobnými potížemi a vzájemně se ubezpečit, že s diagnózou prosopagnosie nejsou na světě sami. U nás se k tomuto problému, který zatím čeští odborníci veřejnosti příliš nepředstavili, alespoň krátce vyjádřil známý psychiatr Cyril Höschl. V časopise Reflex definoval část mozku, která za tento problém „odpovídá“. Je to tzv. fusiformní gyrus (gyrus fusiformis): „Jde o mozkový závit v oblasti spánkového laloku, jehož název je odvozen od vřetenovitého tvaru (lat. fusus – vřeteno). Někdy se mu také říká „okcipito-temporální“, čili „týlně spánkový“. Má se za to, že se podílí na zpracování informací o barvách, na rozpoznávání těla a hlavně obličejů... Levý fusiformis rozpoznává „obličejovitost“ pozorovaného objektu, zatímco ten pravý určuje, zda jde opravdu o obličej (popř. který). Je pravděpodobné, že narušená funkce g. fusiformis je na pozadí tzv. prosopagnostie, čili neschopnosti rozpoznávat obličeje (tzv. obličejové slepoty). Jedinec s prosopagnostií nepozdraví na ulici souseda, protože ho prostě nepozná. Nejrozvinutější je schopnost rozpoznat a zapamatovat si obličej u příslušníků nejen stejného druhu (zatímco třeba u kokršpanělů nám to může dělat potíže), ale i rasy (Asijci nám připadají podobní jeden druhému, my jim také),“ popsal doktor Höschl. Problém s rozeznáváním obličejů bude nejspíš mnohem rozšířenější, než se může nezúčastněným zdát. Například ze zmíněného výzkumu doktora Grütera, kterého se zúčastnilo 689 středoškoláků a studentů medicíny, vyšlo s diagnózou prosopagnosie sedmnáct jedinců. Zdá se, že obličejová slepota i podle mírnějších odhadů postihuje v nějaké podobě asi dvě procenta populace. V krajním případě má pacient problém rozeznat vlastní obličej. Čtyřicetiletá Američanka Gaylen Howardová dokonce prozrazuje, že před zrcadlem na zaplněných toaletách na sebe musí dělat obličeje. „To abych poznala, která tvář je moje,“ vysvětluje. Neurologové jsou teprve na počátku zkoumání toho, co přesně chorobu způsobuje a jaké jsou šance na nápravu. První dobrá zpráva pro každého padesátého obyvatele planety, který prosopagnosií trpí, však je potvrzení, že se nemá zač stydět, že má stejný problém jako řada jiných lidí a že se jím vědci začali zabývat. red. # V Else je dostupná technika Středisko ELSA na Českém vysokém učení technickém, bývalé centrum TEREZA, poskytuje od akademického roku 2012/2013 služby svým studentům, kteří mají při studiu specifické potřeby.Pracoviště je přitom z minulosti velmi kvalitně vybaveno asistivními technologiemi, sloužícími zejména uživatelům se zrakovým postižením. Protože však objektivně nelze předpokládat, že by počet nevidomých a slabozrakých studentů na ČVUT byl do budoucna tak vysoký, aby instalované technologie byly maximálně využity, nabízíme jejich používání také dalším uživatelům. Od 1. ledna 2013 to umožní projekt nazvaný Technika je dostupná. Předpokládáme, že tato nabídka bude zajímavá zvláště pro studenty jiných škol a jiné vzdělávající se osoby, kterým daná asistivní technologie sice účinně pomáhá, sami ji ale nevlastní a nemají ani dostupnou možnost jejího využívání jinde. V Else budou moci vybrané technické prostředky používat samostatně a bezplatně. Je pouze třeba, aby uživatel uzavřel se střediskem smlouvu o využívání techniky. Okruh zařízení pro samostatné a bezplatné užívání se bude pochopitelně měnit spolu s tím, jak bude inovována technická infrastruktura střediska. V tomto okamžiku jsou k dispozici kamerová lupa Andromeda, čtecí zařízení AutoLektor, screen-reader JAWS, screen-reader a zvětšovací software SuperNova a zvětšovací software ZoomText. Středisko ELSA sídlí na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Trojanově 13, Praha 2. Vstup do budovy je opatřen akustickým orientačním majáčkem. Stránky střediska naleznete na www.elsa.cvut.cz. Podrobné informace k projektu Technika je dostupná vám podá koordinátor služeb střediska Mgr. Radek Seifert na telefonu 604 230 318. Radek Seifert # Na čaji v Poděbradech Členové kolínské odbočky SONS si pro výlet do Poděbrad vybrali středu 14. listopadu. Podle televizní „rosničky“ to měl být nejkrásnější den v měsíci. Předpověď se nemýlila. Od rána modrá obloha, sluníčko, a tak jsme po krátké pohodlné jízdě moderním vlakem vystoupili v lázeňském městě do příjemné pohody. Prošli jsme se po kolonádě a po hodině vešli do nám již známé čajovny. Loni nám její majitel vyprávěl o čaji, jeho druzích, pěstování, konzumaci, vlivu na zdraví, prostě vše, co bychom měli o tomto nápoji vědět. Vše tehdy doplnil ochutnávkou různých druhů čajů. Letos nám pan Růžek ve své čajovně vyprávěl o cestě do Kambodže. Spolu s přítelkyní objevovali krásy nedotčené přírody této exotické země a v nádherné džungli hledali divoce rostoucí čajovníky. To se jim po delším úsilí podařilo a nakonec dokázali s pomocí místních občanů založit malou čajovou plantáž, ze které si dováželi svůj vlastní čaj. Bylo to velmi zajímavé. Samozřejmě jsme zase ochutnávali a už se těšíme na další návštěvu, na kterou jsme si domluvili vyprávění o Maroku. Nakonec jsme si u pana Růžka zakoupili čaje a různá exotická dochucovadla. Po společném výborném obědě jsme se rozešli po městě, každý za svými zájmy. Návrat domů už měl každý ve své režii. Ještě se musím pochlubit, že krásné počasí máme objednané na každý náš výlet. Ale jak to děláme, neprozradíme. Vlasta Černá # Vesele na Veselý kopec Na mikulášský čtvrtek 5. prosince se téměř dvacítka členů a členek Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých z Třebíče vydala na letošní již třetí poznávací zájezd. Tentokrát do skanzenu Veselý kopec nedaleko Hlinska na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů. Zájezd pro nás připravila cestovní kancelář Azzurro a finančně zajistila Nadace ČEZ. Všichni jsme obdivovali, jak se zde v plné harmonii střetává nepoškozená krajina s chudou oblastí hor plnou kopců a kamení. Místní kraj pak poskytl ideální místo pro výstavbu skanzenu. Z původních domků stojících dříve přímo na Veselém kopci se dochovala jen jedna chaloupka bezzemka – příbytek nejchudší vrstvy. Ostatní stavby byly převezeny z okolních vesnic. V současné době tvoří skanzen téměř třicet objektů. Na počátku historie muzea stálo několik nadšených dobrovolníků. Dílo se zdařilo, takže dnes můžeme poznávat, nejen na vlastní oči, život a práci drobných rolníků 19. a 20. století. Seznámili jsme se mimo jiné s tím, jak se pekl doma chléb, nebo jak se dodnes vyrábějí z korálků a ze skla vánoční ozdoby. Mnozí z nás si je odvezli domů na památku nejen pro sebe, ale i pro své přátele. Návštěva v předvánoční době se zasněženými stromy i starými domky dodávala celé prohlídce navíc zvláštní slavnostnější kouzlo. Při procházení zdejších domečků nás čekal opravdu nevšední zážitek, který nás v dnešní tolik uspěchané době donutil alespoň na chvíli zpomalit. Vladimír Vacek # Pluto poděkoval školákům Když jsem se v Zoře dočetla, že druháci ze ZŠ v Novosedlicích u Teplic v rámci Dne zvířat „nakrmili“ plyšového pejska – sbírkovou pokladničku SONS, hned jsem si řekla, že by se mělo dětem poděkovat. Napsala jsem do školy krátký dopis a poslala několik fotografií ze života s naším vodicím psem. Paní učitelka Jana Hurdová okamžitě odpověděla, slovo dalo slovo, a 5. prosince jsme s Plutem za školáky přijeli. Děti nás čekaly před školou, a tak viděli, jak pes svého pána vede, jak našel dveře i schody a ve třídě pak volná místa, která pro nás byla připravená. Vyprávěli jsme o tom, co všechno se takový pejsek musí učit, než dostane vysvědčení a stane se opravdovým vodicím psem. Vysvětlili jsme dětem, jak se chovat, když nevidomého s vodicím psem potkají, a došlo samozřejmě i na to, v čem mohou i malé děti pomoci zrakově postiženým, které nikdo nedoprovází. Když jsme pak k velké radosti školáků dali Plutovi volno, mohli se přesvědčit, že bez postroje je to veselý, hravý a taky dost zvědavý pejsek. Děti nám pak zazpívaly a domů si Pluto odvážel psí dobrůtky, o které se rozdělí s dalšími šikovnými pejsky. V novosedlické škole se nám moc líbilo a nejspíš to nebylo naše setkání poslední. Příště bychom chtěli dětem vyprávět, jak vlastně ti nevidomí mohou číst. Stáňa Krajíčková, Lovosice # Lepší šance Ing. Zdeněk Míkovec, PhD., pracuje v současné době na katedře počítačové grafiky a interakce (České vysoké učení technické Praha, Fakulta elektrotechnická). Jeho hlavním předmětem zájmu je problematika interakce uživatelů se speciálními potřebami, zejména zrakově postižených a interakce ve speciálních prostředích, jako jsou televizory či mobily. Zeptali jsme se: V čem je podle vás největší pokrok, který nabízejí moderní telefony pro zrakově postižené? Moderní chytré telefony (smart phones) dnes nabízejí řadu zajímavých služeb a aplikací pro slabozraké i nevidomé. Patří mezi ně např. určení polohy, čtení nápisů, rozpoznávání barev, zvětšování textů. Umožňují přístup k internetu, psaní emailů a instantních zpráv (tj. textových zpráv posílaných přes online komunikační programy – patří tam třeba chatování přes Skype, ICQ atd.), přístup k sociálním sítím, provádění bezhotovostních plateb či sledování multimediálního obsahu, tedy televize, rádia nebo hudby. Existuje řada aplikací, fungujících na telefonech, které mohou nevidomému velmi pomoci při navigaci a orientaci v prostoru. Jde například o jízdní řády či navigaci v terénu, a to buď s použitím, nebo bez použití lokačních služeb. Co vše se nabízí ve sféře televize? Dnes máme k dispozici tzv. interaktivní digitální televizi (iDTV), která opět nabízí nevidomému řadu zajímavých služeb. Zejména jde o prohlížení televizních programů (tzv. EPG), plánování sledování pořadů, nahrávání a odkládání pořadů. Dále tu je i možnost připojení na internet a prohlížení webu, připojení do sociálních sítí a další funkce. Jaký je stav vývoje nových aplikací pro zrakově postižené ve srovnání s minulostí? Dnes vzniká mnohem aplikací cílených přímo na zrakově postižené více než v dřívějších dobách. Problém je ovšem s jejich kvalitou. Většinou jsou těžko použitelné. Například nefungují dobře se čtečkou obrazovky, špatně a zdlouhavě se vyplňují texty, některé funkce jsou nedostupné. Podpora operačních systémů se zlepšuje, ale chybí jednotný přístup. Velkým problémem jsou zařízení ovládaná pouze prostřednictvím dotykové obrazovky s nehmatnými tlačítky – těch je ale v poslední době bohužel většina. V čem spočívá hlavní přínos vašeho týmu při zajišťování lépe přístupné televize, internetu či mobilu lidem se zrakovým postižením? Náš výzkumný tým pod vedením prof. Ing. Pavla Slavíka, CSc., se v rámci řady mezinárodních výzkumných projektů zabývá různými aspekty přístupnosti informačních a komunikačních technologií. Jedná se zejména o simulační a vývojové nástroje, které pomáhají designerům a programátorům vyvíjet aplikace, jež jsou přizpůsobené danému postižení. Vyvíjíme také vlastní aplikace, jako například kalendář pro nevidomé, navigační systém pro navigaci nevidomých v interiérech a exteriérech nebo elektronického programového průvodce pro interaktivní digitální televizi pro seniory a slabozraké. Vyvíjíme také speciální softwarové klávesnice pro dotykové obrazovky, které jsou šité na míru právě nevidomým uživatelům. red. # Odkaz nevidomého reverenda Americký bluesový zpěvák Gary Davis je známý jako Blind Gary Davis. Narodil se 30. dubna 1896 v Laurens (Jižní Karolína). Byl jediným z osmi dětí své matky, který se dožil dospělosti. Již v dětství však ztratil zrak. Své pocity vyjadřoval zpěvem a hrou na kytaru. Vytvořil si unikátní styl hry dvěma prsty – palcem a ukazováčkem. Od roku 1920, po přestěhování do města Durham v Severní Karolíně, které bylo tehdejším hlavním centrem černošské hudby, spolupracoval s řadou umělců. Mezi nimi byl i další nevidomý kytarista a zpěvák Blind Boy Fuller (1907–1941). Začátkem Davisovy skutečně profesionální kariéry byl rok 1935, kdy nahrál desku pro American Record Company. Během působení v Durhamu se Davis stal reverendem baptistické církve. Pro své písně často nacházel inspiraci v příbězích evangelia (např. Samson a Dalila). Zemřel na infarkt 5. května 1972 v Hammontonu (New Jersey). Nevidomý zpěvák ovlivnil svým stylem řadu hudebníků (Larry Johnson, Woody Mann aj.). U nás je známá např. jeho píseň Say No the Devil (Řekni ne ďáblovi). Zpívající kněz Svatopluk Karásek ji má na repertoáru v znění, jež využívá fonetickou podobnost s anglickým originálem (Sejmou tvou podobu...) red. # Pozvání do ponorky Technické muzeum v Brně, Purkyňova 105, připravilo výstavu Projekt Ponorka Victoria, jíž se vrací k výtvarnému pojetí techniky. Autorem vystavených objektů, reliéfů, obrazů a skulptur je grafik a sochař Rudi Lorenz. Exponáty jsou převážně prezentovány jako daktylní předměty, jež jsou přístupné i pro nevidomé návštěvníky muzea. Autor je jedním z nemnoha současných umělců, který svou tvorbu přizpůsobuje vjemovým schopnostem nevidomých a slabozrakých. Objekty Rudiho Lorenze odrážejí jeho poetickou osobnost a tvůrčí fantazii, kterou uplatňuje v nesmírné hravosti s materiály a tvary, aby z nich poté vytvořil zcela nový svět, který máme šanci objevovat. Na „palubě“ ponorky Victoria lze tak podobně jako na stránkách knih Julese Verna a ve filmech Karla Zemana poznávat nové říše fantazie. Nezaměnitelný umělecký pohled Rudiho Lorenze je možné dát do souvislosti s tvorbou malíře Kamila Lhotáka. Zahrnuje radost a oslavu vítězství ducha nad hmotou, ale také vymaňování se z područí přetechnizovaného prostoru, v němž člověk těží z výdobytků vědy a na straně druhé paradoxně devastuje. Umělec zve návštěvníky na „cestu“ lodí, ponorkou, v letadle či balonu. V paralelním světě fantazie hledá opravdový harmonický řád – souznění a bezpečí. Opírá se prožitky z dávné i blízké, reálné i surrealistické minulosti. Například mosazný obří šroub má v expozici roli královské koruny. Vnímavý divák, který uvěří této transformaci a příjme hru plnou poezie a humoru, pochopí, že o důležitých věcech lze komunikovat i bez pomoci slov či zraku. Výstava potrvá do 1. února. red. # Kutná Hora a okolí všemi smysly V rámci projektu Jeden nestačí se na Kutnohorsku spojilo několik organizací, zabývajících se cestovním ruchem. Díky tomu vydali několik brožur v pěti jazycích, které seznamují návštěvníky s památkami v Kutné Hoře a okolí. Pro zrakově postižené je nově k dispozici leták vytištěný v Braillově písmu. Má název Kutná Hora a okolí všemi smysly. Leták je pozvánkou do vybraných památkových objektů, v nichž jsou instalovány haptické expozice – tj. do Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře a do zámku Kačina. Kromě hmatu se pozvánka na Kutnohorsko soustřeďuje i na další smysl – chuť. V letáku jsou uvedena místa nabízející zajímavé gastronomické zážitky nebo vynikající vína. Nový leták je nevidomým k dispozici zdarma ve všech informačních centrech Kutnohorska. Seženete jej např. v hlavním Informačním centru Kutná Hora, Palackého náměstí 5, tel. 327 512 378. Mají jej i v obou jmenovaných památkách, tj. v galerii a na zámku Kačina. Kromě toho rozeslala Průvodcovská služba Kutná Hora pozvánku k návštěvě Kutnohorska v bodovém písmu také všem TyfloCentrům. red. # Sáhnout si na jelena Národní pak Šumava chce umožnit poznat krásy přírody i návštěvníkům s handicapem. „Zdravý člověk si vůbec neuvědomuje, jaké překážky musí handicapovaný překonávat. To, co se nám vůbec nezdá, může být pro osobu se zdravotním postižením nepřekonatelná překážka. Proto spolupracujeme přímo se zrakově, sluchově a pohybově postiženými občany a navštěvujeme s nimi jednotlivá místa národního parku,“ podotkla Pavlína Dobruská z občanského sdružení Trianon Čechy. „Připravujeme zajímavé výletní trasy pro vozíčkáře i areál lesních her pro nevidomé. Předěláváme jednotlivá informační střediska tak, aby byla bezbariérová, a dokonce plánujeme atraktivní stezky v divočině,“ informoval ředitel Správy NP a CHKO Šumava Jiří Mánek. Dodal, že si dohled nad tímto projektem vzal osobně na starost. Areál pro nevidomé má naplno fungovat během dvou let. Zrakově postiženým turistům by měl přiblížit třeba to, jak vypadají zvířata žijící na Šumavě. „Pro lidi, kteří vidí, není problém představit si, jak třeba vypadá jelen. V nově vznikajícím areálu umožníme i nevidomým, aby si na něj mohli sáhnout," popsal Jiří Mánek. Park chce využít také zkušenosti bavorských sousedů. „Bavorská strana má jistě náskok ve službách pro handicapované návštěvníky, ale u nás to zase doháníme šikovností a nápady. Projekt přispěl na obou stranách k větší informovanosti o podmínkách, za jakých mohou a chtějí tito turisté cestovat,“ uvedla Lenka Dvořáková ze správy parku. red. # Zdislavina studánka V zákoutí malého městečka Jablonné v Podještědí-Markvartice se nachází přírodní pramen zvaný Zdislavina studánka. Jeho voda dokázala podle starých pověstí navracet lidem zrak. Pramen je pojmenovaný podle zdejší šlechtičny Zdislavy, která za dob panování krále Václava I. žila spolu s mužem Havlem a čtyřmi dětmi na nedalekém zámku Lemberku. Zdislava vstoupila do historického povědomí jako patronka rodin a léčitelka nemocných. V Dalimilově kronice je o ní psáno: “Pět mrtvých boží mocí vzkřísila, mnoha slepým zrak vrátila, chromých a malomocných mnoho uzdravila.” Je omývání očí a jiných částí těla ve zdejším prameni skutečně prospěšné? Věří tomu mnoho místních, ale i turistů, kteří přijíždějí účinky nečekaně studené vody vyzkoušet. Zdislavina studánka se ukrývá pod empírovým altánkem podpíraným osmi toskánskými sloupy, který pochází z přelomu 18. a 19. století. Jejím údajným protipólem je asi 300 metrů vzdálené jezírko s přilehlou jeskyní. Voda v něm je na rozdíl od průzračného pramene velmi tmavá. Kombinaci “živé” vody ze studánky a “mrtvé” vody v jezírku považuje přírodní léčitelství za blahodárnou. Přestože patří vyprávění o zázracích svaté Zdislavy ke středověkým legendám, může být návštěva “jejího” pramene a nedalekého hradu Lemberka zajímavým tipem na výlet. Ke studánce vede příjemná cesta alejí věkovitých stromů. red. # Černobílé problémy Řídí kandidát mistra šachu Stanislav Juříček (Vsetín) Vítáme vás do dalšího ročníku šachové soutěže a věříme, že se v roce 2013 počet řešitelů rozšíří. Protože víme, že úlohy řeší větší počet čtenářů, budeme se těšit, že se do celoroční soutěže aktivně zapojí. Úloha č. 1: Stanislav Juříček (Vsetín) Bílý: Kf7, Dg4, Vd5, Vf6, Sb6, Sh7, Jg6, Pe7, f4 (9) Černý: Ke4, Dc7, Vc5, Sc1, Pe3, g3, g5 (7) #2 (C+) originál Skladba, kterou máte dnes před sebou bude pro Vás poměrně snadným soustem, baterie dvou lehkých bílých figur je až příliš výmluvná. Stačí si pak jen uvědomit, co je v pozici diagramu již připraveno: 1.-Dxe7 2.Jxe7#, 1.-Dxf4, gxf4 2.Jxf4#, 1.-Vcb5/c6/c3/c2 2.Vd4#, 1.-Vxd5 2.Je5#, 1.-g2 2.Dxg2#, ale hlavně to, že černý král „hrozí“ vzít bílou věž d5. To je klíčová obrana na svůdnost 1.Dxg3?, kde vychází několik pěkných matů, vyvrácením je ale právě ono 1.-Kxd5!. Řešení úlohy číslo 11 (F. A. L. Kuskop) z listopadu 2012: 1.Df4?,Sa8? Kxc5!, 1.Jxe6? Kxe4! - 1.Sb7! [2.Df4 Kxc5 3.Jed7#] 1.-Vxa4 2.Jxb3 Kxe5 3.Db8#, 1.-Kxc5 2.Dxe7 Kd4 3.Dd6# (2.-Kb6 3.Jc4#), 1.-Kxe5 2.Df4 Kxf4 3.Jd3#. Zajímavé bylo nejen to, že v úvodníku musel jít střelec pouze na b7 (při 1.-Sa8? by nekryl pole a6), ale upoutá nás především nádherná oběť dámy v poslední variantě 1.-Kxe5. S. J. Další body za správné řešení v celoroční soutěži získali: Ondrej Čanecký z Doks, Miloš Černý z Brna, Jan Horák z Děčína, Antonín Maňák z Louky nad Veličkou, Josef Lachman z Mladé Boleslavi, František Skoumal z Bludova, Irena Šourková z Děčína a Kostas Zisopulos ze Dvora Králové. red. # Vánoční šachový turnaj Ve dnech 30. listopadu až 2. prosince se uskutečnil Vánoční šachový turnaj, kterého se zúčastnilo 21 mladých zrakově postižených hráčů a hráček z Česka a Slovenska. „Personál Základní školy pro zrakově postižené, náměstí Míru 19, Praha 2, připravil pro nás perfektní zázemí, za což jim děkujeme,“ uvedl Josef Polnar, předseda Šachové sekce ČSZPS. Hrálo se tempem 30 minut na partii pro každého hráče. Účastníci byli rozděleni do dvou skupin – žáci a junioři. V žákovské kategorii, kde hrálo 12 hochů a dívek, si nejlépe vedl Stanislav Šidlo z Bratislavy, který získal 7 bodů. Druhé místo obsadil Erik Poljanka z Levoče se 6 body. Na třetím místě se umístila Věra Faksová z Olomouce s 5 body. V juniorské kategorii vybojoval prvenství Martin Zamrazil z Prahy se 7,5 body před Dominikem Králíkem z Bratislavy (7 bodů) a Evou Lesovou z Opavy (6 bodů). red. # Z Everestu na Colorado Nevidomý americký sportovec Erik Weihenmayer (nar. 23. 9. 1968) by chtěl na kajaku projet náročný úsek řeky Colorado, který vede Velkým kaňonem. Nezdolný borec, který v roce 2001 jako první nevidící člověk vystoupil na nejvyšší horu světa Mount Everest, se nyní připravuje na náročný pokus. Erik je jedním z nejvšestrannějších sportovců. I po ztrátě zraku chtěl jako dospívající chlapec pokračovat ve všech sportovních aktivitách. Musel se smířit jen s tím, že se neúčastní míčových her. Přeorientoval se tedy na zápasení. Na střední škole začal využívat vodicího psa. V dospělosti dosáhl na vysoké mety jako akrabotický parašutista, maratonský běžec, lyžař a horolezec. Svou ženu Ellie Reeve si vzal v roce 1997 na vrcholku hory Kilimandžáro v Tanzánii. Mají spolu dcerku Emmu. Dobré rodinné zázemí je pro Erika povzbuzením k dalšímu posouvání hranic vlastních možností. Pokud mu trénink na kajaku půjde dobře, chtěl by se do coloradského kaňonu vydat již v tomto roce. red.