Z O R A časopis pro zrakově postižené Ročník 85. Číslo 24 prosinec 2001 Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel Redaktoři: Dana Kudlová a Jiří Mayer Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1 Telefon: (02) 21 46 21 76 Fax: (02) 21 46 21 75 e-mail:zora@braillnet.cz Vydává: SONS ČR Tiskne: KTN v Praze Vychází dvakrát měsíčně Roční předplatné činí 72,- korun českých O b s a h : Ze 7.zasedání Republikové rady SONS ČR Den nevidomých na Vsetíně Vlaštovčí hnízdo Právnička Informační systémy pro vás: Bezplatná internetová poradna Další server pro zrakově postižené Handicap hepl.cz informuje Současné poznatky o onemocnění očního pozadí Rekondice není legrace aneb Co můžeš udělat pro druhé... O mobilních telefonech (Dokončení) Dárek pro nevidomé Dobré zprávy z Ostravy Když se dny krátí Ovace mluvily za vše SLUNCE v listopadu Benefiční koncert LORMU Ve prospěch nevidomých Foglarovky rovněž pro nevidomé Rádi zveřejňujeme Zuzana Kocmanová mistryní republiky Zatím ještě přebor Inzerce # Ze 7.zasedání Republikové rady SONS ČR Zasedání uskutečněné v sobotu 24.listopadu 2001 v Praze bylo zahájeno gratulací pí Ireně Korečkové a PhDr.Rudolfu Volejníkovi k "abrahámovinám". Poté byla vzata na vědomí rezignace ing.Michálka a pí Francové na členství v Republikové radě. Podle výsledků voleb na Republikovém shromáždění v Karlových Varech je nahradí pí Nejeschlebová a p.Lachman (ten již byl tzv. nestálým členem Rady jako předseda Středočeské OKR). Většina úkolů ze 6.zasedání má dlouhodobější charakter a byla předmětem samostatných bodů. Rovněž zpráva Revizní komise, přednesená p.Pohořelým, neumožnila uzavřít jednání k prezentovaným nedostatkům konkrétními opatřeními. S ředitelkou Střediska pro výcvik vodicích psů a předsedkyní Klubu držitelů vodicích psů byly projednány nové podmínky úhrady těchto psů. Rada kladla důraz především na aktivizaci krajských zmocněnců Klubu držitelů tak, aby Klub měl dostatek informací o kvalitě a využívání (v některých případech i zneužívání) těchto psů jejich uživateli. Zprávu o jednání s vedením Knihovny a tiskárny pro nevidomé podal p.Mayer. Rada vzala na vědomí velmi konstruktivní a vstřícný přístup vedení KTN k návrhům SONS s tím, že spolupráce by neměla končit tímto jednáním, ale během celého příštího roku budou vyměňovány informace o tom, jak plnění dohodnutých úkolů probíhá, přičemž se SONS nezříká aktivní spoluúčasti na jejich řešení. Komise zpracovávající analýzu KTN svou činnost tímto ukončila, pro další kontakty jsou určeni pp.Mayer, Pešák a Volejník. Dalším bodem byla zpráva o dění ve Sdružení zdravotně postižených a Národní radou zdravotně postižených. Rada nahradila ve své delegaci ve Výboru SZdP p.Lachmana Mgr.Poláškem. Hlavními úkoly jsou volba nových statutářů, soudní spor o určení vlastníků budovy na Karlínském náměstí, pravidla pro její využívání členskými organizacemi a pokračování transformace. Byla vzata na vědomí i zpráva o akcích Národní rady zdravotně postižených a úkolech Komory zrakově postižených. V organizačních otázkách byla zdůrazněna nutnost předchozí konzultace regionálních projektů s ústředím a nové zásady pro pořádání sbírek. Osmé zasedání bylo určeno na sobotu 2.března 2002. -cs- #Den nevidomých na Vsetíně Slunečné ráno v sobotu 10.listopadu přivítalo zrakově postižené vsetínského okresu na cestě k okresnímu shromáždění. Den nevidomých se konal jako každoročně v sále restaurace Bečva. Předseda zdejší odbočky SONS Jaroslav David přivítal přítomné, zvláště pak milé hosty - primářku očního oddělení Okresní nemocnice MUDr.Danielu Zámečníkovou a vedoucího redaktora ZORY dr.Jiřího Reichela. Na zahájení vystoupil folklorní soubor Malá Jasenka se svými muzikanty, zpěváky a tanečníky. Dobrá nálada umocnila atmosféru již tradičně zcela zaplněného sálu. Slavnostní projev přednesl dr.Jiří Reichel. Byl to průřez úkoly a potřebami zrakově postižených s naznačením způsobu, jak uvedené problémy řešit. Jeho výstižné a konstruktivní vystoupení bylo přítomnými přijato mohutným aplausem. Primářka očního odd.MUDr.D.Zámečníková, která je zároveň odbornou poradkyní Okresní rady SONS, seznámila přítomné s nemocemi sítnice oka. (Její příspěvek v plném rozsahu si čtenáři mohou přečíst v tomto čísle v rubrice Lékař a vy.) V okresní odbočce je několik desítek členů postižených diabetickou retinopatií, takže její výklad byl pro ně přínosem. V přestávce, která po těchto vystoupeních následovala, přijímala paní Eliška Bálková přihlášky členů na odběr periodik na rok 2002. Naše okresní odbočka patří již tradičně mezi jednu z největších odběratelů časopisecké produkce ZORY v České republice. I tentokrát se u členů projevil velký zájem. Po přestávce informoval přítomné člen rady odbočky Jaromír Stupka o rozhodnutí rady založit oddíl zrakově postižených kuželkářů. Pro toto sportovní odvětví se přímo na shromáždění přihlásilo 12 zájemců. Chceme věřit, že již v příštím roce rozšíříme řadu oddílů, ve kterých se naši členové tomuto sportu budou věnovat. Na závěr pracovního dopoledne vyslechli přítomní novinky ze sociálně právní problematiky. Předseda, který je zároveň sociálním poradcem, připomněl termín 31.prosince tohoto roku, do kterého je nezbytně třeba vyměnit staré průkazky ZTP-P za nové. Jednatelka pí Alenka Nedbálková přečetla nové částky životního minima, platné od 31.října t.r. Byla zvláště zdůrazněna ta skutečnost, že se tyto částky zvyšují u držitelů průkazek ZTP-P o 600 Kč na bydlení a u osob, které musí mít dietní stravu o dalších 600 Kč na stravování. Nové částky životního minima přímo ovlivňují příspěvky státní sociální podpory. Přítomné zajímala valorizace částek bezmocnosti v souvislosti s částkami životního minima a valorizace důchodů, která platí od 1.prosince tohoto roku. I v tomto směru se přítomným dostalo dostatečného vysvětlení. Po společném obědě hrála k tanci i poslechu hudba. V průběhu tohoto společensky zábavného odpoledne byly taženy výhry z tomboly. Okresní shromáždění ke Dni nevidomých 2001 se nám letos opravdu vydařilo nejen díky počasí, ale i jeho náplni. -vid- # Vlaštovčí hnízdo Žhavou aktualitou v životě obyvatel Domu sv.Cyrila a Metoděje v Opavě-Vlaštovičkách je akce "Vlaštovčí hnízdo". Zdejší charitní zařízení si před nedávnem připomenulo pět let své existence. Je obýváno těžce zrakově postiženými a nevidomými lidmi z celé republiky, kteří zde našli nový domov a nedaleko i práci. "Ke Dni nevidomých jsme nepřipravovali žádný speciální program, velkou energii však věnujeme akci "Vlaštovčí hnízdo". Jedná se o shánění bytů pro naše těžce zrakově postižené, kteří jsou již natolik soběstační, že by mohli bydlet sami," potvrdila asistentka opavské Oblastní charity Dagmar Slížová. O bydlení v Domě sv.Cyrila a Metoděje je podle ní velký zájem a řada zájemců se stále prodlužuje. V současnosti jej obývá 17 klientů, i když kapacita je pouhých 15. "Pro dva obyvatele zde museli nechat přebudovat návštěvní místnost na byt," dokumentovala současný stav Slížová. Do akce "Vlaštovčí hnízdo", jejímž cílem je mimo jiné i nashromáždit finanční prostředky na nákup a rekonstrukce bytů pro nevidomé, se zapojují přímo klienti zmíněného charitního zařízení. V chráněných dílnách v Opavě-Jaktaři, kde většina z nich pracuje, vyrábějí keramické cihličky, které jsou symbolem budoucího samostatného bydlení. "Cihličky si mohou všichni, kdo mají zájem nám přispět, zakoupit buď přímo ve Vlaštovičkách, nebo ve všech charitních kancelářích. Soucitní jedinci nám mohou přispět také přímo na naše konto. Kdyby nám někdo věnoval třeba volný byt, bylo by to nádherné," uvedla Slížová. Všichni obyvatelé domu ve Vlaštovičkách jsou zaměstnaní, i když sehnat pro takto těžce handicapované práci je podle Slížové značný problém. Práce v chráněných dílnách je ale pro většinu z nich příležitostí nejen k výdělku, ale i ke kontaktu s okolím. Kromě zmíněných chráněných dílen, kde tvoří keramiku, tkají koberce a vyrábějí nejrůznější užitečné předměty ze dřeva, se mohou s nevidomými a těžce zrakově postiženými setkat také klienti Střediska masážních služeb v Jaktaři. Milena Křístková Právnička "Měla jsem tak od 16 let bolesti hlavy, lékař si myslel, že jsem epileptička nebo tak něco," vzpomíná pětadvacetiletá Lucie Víšková z Prahy. Skutečnost, že vlastně nevidí na jedno oko, zjistila teprve, když se pokoušela o prázdninách fotografovat. Když jí v jejích devatenácti letech oční lékař stanovil správnou diagnózu, byl už nádor v mozku v tak pokročilém stadiu, že ohrožoval životní funkce. "Braillovo písmo jsem se naučila číst během tří měsíců, připadalo mi jako maličkost," říká usměvavá studentka právnické fakulty. "Když jsem se dozvěděla, že budu slepá, nebyl to pro mne šok nebo pocit něčeho nepřijatelného. Spíš jsem měla pocit, že to bude nepřijatelné pro mé okolí. Že díky nálepce, již dává bílá hůl, lidé nebudou vědět, jak se vůči mně chovat. Někdo prostě není schopen tyto situace řešit. Mnohdy jde o velmi inteligentní lidi, ale prostě nevědí, jak se k nevidomému chovat." Přihlášku na práva měla podanou ještě před nemocí. V nemocnici strávila devět měsíců a neviděla důvod, proč své plány měnit jen proto, že oslepla. "Říkali mi, že bych měla zůstat aspoň rok doma a učit se technice chůze s holí a dalším nezbytným dovednostem. Já ale věděla, že je stanoven rozvrh, tehdy a tehdy začínají přednášky a já se tam zkrátka a dobře musím dostat. Takže mé přeorientování ze světa vidících probíhalo současně s počátkem studia." Po dvou hodinách povídání je nervózní: "Ráno jsem trochu ošidila trénink, musím ještě aspoň dvě hodiny plavat." Lucie byla roku 1999 druhá na Mistrovství Evropy, loni se nezúčastnila. "Škola je podstatnější, v tu dobu bylo příliš mnoho obtížných zkoušek." V září 2001 zvládla poslední státnice, usiluje o doktorát. Jak je náročná k sobě, je i ke druhým. Nechápe proto některé sportovce. "Vědí, že když si dají práci, přečtou i text, přesto startují za zrakově postižené. Jistě mají v životě velké komplikace, je jen otázkou, zda je zde úměra mezi stupněm postižení a stupněm ochrany, již požívají. Je to ale citlivé téma." Studium je pro Lucii částečně jednodušší než pro nevidomé studenty dříve. Některé publikace jsou vytištěny v Braillově písmu, řadu z nich si Lucie nechává naskenovat do elektronické podoby na ČVUT v centru Tereza. Úlevy nemá, dělá písemné zkoušky stejně jako kterýkoli jiný student. "Když jsem dělala písemnou zkoušku z obchodního práva, vedoucí katedry mi rovnou řekl, že nedostanu ani o minutu navíc. Je to fér. Moje znalosti musejí být ovšem daleko větší, musím si sehnat na zkoušku notebook, někdy i diktujícího." Největší stres je pro Lucku očekávání, zda se jí vůbec podaří zkušební text předaný na disketě otevřít. "Word není šťastné prostředí pro toho, kdo nevidí, pracuji proto ve WordPerfectu, ten je naopak výborně ozvučen. Do poslední chvíle však nevím, zda vše s převodem klapne." Velké plánování podle ní nemá cenu. "Chce to žít dnes, než se z toho dneška stane minulost." Olga Franzlová # INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO VÁS - Bezplatná internetová poradna V pátek 12.října byla slavnostně zahájena internetová poradna. Najdete ji na webové stránce "www.internetporadna.cz". Tato služba je určena pro osoby se specifickými potřebami. Bezplatné služby může využívat i široká veřejnost. Internetporadna, občanské sdružení, umožňuje zprostředkovat poradenský servis prostřednictvím odborníků, tzv. redaktorů, ze sociálních a zdravotních organizací a úřadů z celé ČR. Spolupracujeme s 60 redaktory z Olomouckého kraje, Prahy, Brna, Ostravy, Havířova, Přerova, Šumperku a Liberce v tematických oblastech zrakového, sluchového, tělesného a mentálního postižení, drogové závislosti a psychosociálních problémů. První verze Internetporadny nabízí také možnost diskusí nad odpovídajícími tématy nebo články a vstup do veřejné části profilu redaktorů. Hodláme se všemi, kteří se na Internetporadně podílí, vytvořit podmínky pro zformování systému následné péče, proto rozšiřujeme síť redaktorů ve všech regionech. Předpokládáme následný osobní kontakt klienta s příslušnou sociální nebo zdravotní institucí. Pro získání bližších informací pište na e-mail: martin.pribyl@internetporadna.cz # Další server pro zrakově postižené Na českém internetu vznikl další informační server pro zdravotně postižené. Nové stránky na adrese http://amod.aznet.cz se zaměří především na nabídku informací (např.pracovních příležitostí), výrobků a služeb pro zdravotně postižené. Server by se měl stát také jakýmsi komunikačním můstkem mezi zdravotně postiženými. "Z vlastní zkušenosti vím, že např.sehnat zaměstnání je pro handicapované lidi velice těžké a na tento problém bychom se rádi zaměřili," řekl organizátor projektu Václav Nocar. Sekce Forum dává šanci otevřeně mluvit o problémech zdravotně postižených lidí a upozorňovat na ně, což by mohlo pomoci k jejich vyřešení. Osobní stránky a rubrika seznamka zas umožní navazování nových kontaktů. Server Amod připravuje i spolupráci s dalšími organizacemi působícími na českém internetu. Server je založen hlavně na aktivitě návštěvníků a možností v rámci anonymního dotazníku udávat směr tomuto projektu. Zároveň hledáme lidi, kteří mají chuť se podílet na redakční části a spolupráci pro získávání aktuálních informací z oblasti života zdravotně postižených a jejich přátel. Novinka: Otevření oddělení obchodního domu: Potraviny-nápoje Knihy / Hudba Budeme rádi, jestliže využijete nabídky našich partnerů a tím pomůžete i k dalšímu rozvoji tohoto projektu. Václav Nocar # Handicap help.cz informuje Nový informační systém www.handicaphelp.cz je určen především zdravotně postiženým, ale nejen jim. Ocitli jste se v těžké životní situaci? Nejste však sami, koho nějakým způsobem postihl osud. Mezi námi žije mnoho těch, kteří se se svým postižením narodili, ale i mnoho takových, kteří onemocněli či prodělali vážný úraz během svého života. V našem informačním systému byste měli najít všechny potřebné informace ze všech oblastí - od vzdělání přes legislativu, možnosti získávání různých druhů kompenzačních pomůcek až po nabídky lázeňské léčby či kulturního vyžití. Snahou tvůrců tohoto systému je však i aktivní zapojení odborníků - odborných i praktických lékařů, speciálních pedagogů, psychologů apod., poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb, samotných rodin se zdravotně postiženými členy i široké veřejnosti. Byli bychom velmi rádi, kdyby náš systém pomohl ovlivnit postoje naší společnosti, která se ještě stále nedokáže vyrovnat s předsudky z minulosti a neví, jak se k lidem s handicapem chovat. Společně bychom tak všichni měli udělat vše, co je v našich silách, abychom každému jedinci pomohli zajistit co nejkvalitnější a plnohodnotný život bez ohledu na jeho postižení. Uvítáme, když se i vy sami aktivně zapojíte a přispějete svými znalostmi a zkušenostmi do našeho informačního systému. Handicap Help Mezinárodní centrum UNIVERSIUM, o.p.s., Liberec e-mail: info@handicaphelp.cz http://www.handicaphelp.cz # Současné poznatky o onemocnění očního pozadí Na postižení sítnice s jeho důsledky na zrak nemá vliv jen věk nemocného. Onemocnění sítnice se sníženým viděním až praktickou i úplnou slepotou může být spojeno již s onemocněním novorozenců, při nedonošenosti a pobytu předčasně narozeného dítěte v inkubátoru s určitým přívodem kyslíku. Toto postižení označujeme jako retrolentární fibroplasii v různých stupních postižení sítnice a postižení zraku, od lehkých forem krátkozrakosti až k úplné slepotě. Léčba spočívá v tom, že řízený přívod kyslíku musí být přísně hlídán a dávkován, jinak přirozený hlad sítnicových cév po kyslíku se u nedonošence projeví poruchou zrakové ostrosti v různých stupních. Léčba je pak dle stadia postižení sítnice, i když velmi obtížná v těžkých stupních onemocnění. V současné době mimo léčbu vitaminy a léky podporujícími rozšíření arterií a vén je pak možná i moderní terapie laserem, ale ani ta nebývá vždy s dokonalým výsledkem. Pro normální vývoj sítnice je proto nejdůležitější prevence tohoto postižení, což znamená řízený přívod kyslíku v inkubátoru. Krátkozrakostí čili myopií trpí v naší populaci řada lidí, od lehkých forem kolem 2 dioptrií přes středně vysoké vady kolem 3 - 7 dioptrií až po vyšší stupně krátkozrakosti spojené s postižením sítnice v důsledku zvětšujícího se oka. Nižší stupně krátkozrakosti bývají dobře korigovány brýlemi, eventuálně kontaktními čočkami, u středních krátkozrakostí je efektivní nejnovější způsob chirurgického odstranění refrakční vady při použití excimerového laseru, tj. obroušení rohovky v určitých meridiánech, za příslušného předoperačního vyšetření a klidového stavu pacienta. Tento výkon nehradí pojišťovna, ale pacient v celé výši, od 13 do 16 tisíc i výše za operaci jednoho oka, a 1000 Kč za vyšetření předoperační. Při postižení oka u vyšších stupňů krátkozrakosti, tj. nad 7 dioptrií, je vždy i postiženo oční pozadí, tedy sítnice v různém stupni, progredující s věkem postiženého. Nejčastější typy krátkozrakostí jsou tzv.školní myopie, projevující se kolem počátku školní docházky. S růstem organismu se přirozeně zvětšuje i bulbus a může dojít i ke krvácení do sítnice a dalším degenerativním změnám právě v místě nejostřejšího centrálního vidění, kdy je postižený odkázán na různé stupně mimocentrálního vidění, ne tak ostrého jako v centrální krajině. Tyto stavy lze jen stěží ovlivnit medikamentózně, spíše správnou výživou, pravidelnou životosprávou, omezením fyzické námahy pro nebezpečí odchlípení sítnice s jeho všemi následky. Není zanedbatelné ani psychické vypětí, které ve svých důsledcích přináší pak onemocnění zeleným zákalem - glaukomem. Toto onemocnění v konečných fázích v důsledku útlaku zrakových vláken v sítnici a postižení zrakového nervu vede rovněž k poruchám zrakové ostrosti, zužování zorného pole až k praktické a úplné slepotě. Celý vývoj onemocnění je o to složitější, že existují formy zeleného zákalu s vysokým nitroočním tlakem, s výsledným úbytkem zrakových funkcí. Další forma zeleného zákalu prostého je bez zvýšených hodnot nitrooční tenze, ale se stejným výsledkem zrakových funkcí. O to důležitější je pravidelné kontrolování nitroočního tlaku a periferního vidění. Snížení zrakové ostrosti je spojeno s přibývajícím věkem i u vrozených degenerativních onemocnění sítnice, jako je např.tapetoretinální degenerace, spojená se zužováním zorného pole až k trubicovitému vidění při dobrém centrálním vidění. Nelze však předvídat, kdy zrak utrpí v důsledku šedého zákalu a následnou atrofií zrakového nervu až slepotou. Léčba přes veškeré pokroky bohužel do dnešního dne nezaznamenala větších léčebných efektů. Onemocnění sítnice je rovněž spojeno se záněty jinde v organismu - záněty zubů a postranních dutin lebečních, které ve svých důsledcích postihují sítnici a cévnatku, tedy část podílející se na výživě oka. Mimo záněty výše uvedené se podílí na snížení zrakové ostrosti i lokalita zánětlivých změn při toxoplasmóze - onemocnění organismu při kontaktu se zemí infikovanou nakaženým zvířetem, nebo při borelióze, způsobené štípnutím hmyzu. Důležitá je vždy prevence a včasné ošetření takového poranění. Postižení zrakových funkcí je velmi časté také u metabolických onemocnění, tedy onemocnění cukrovkou, což je porucha metabolismu cukrů, potažmo tuků a bílkovin s důsledky na postižení zraku. Prvním projevem onemocnění cukrovkou jsou různé záněty a ekzémy víček, spojené s jejich úporným svěděním, dále výskyt ječného zrna a zánětu spojivek. Tyto projevy při správné léčbě, dodržování hygienických zásad a správné životosprávy poměrně rychle ustupují a nemají škodlivé důsledky na zrak. Počínajícím příznakem cukrovky, mnohdy ještě nezjištěné, jsou změny lomivosti čočky. Čočka, velmi obecně řečeno, více bobtná a tím se stane, že nemocný začne hůře vidět do dálky, ale mnohdy se zlepší zrak při pohledu do blízka. Tak je možné, že podezření na cukrovku a diagnózu s vyšetřením hladiny cukru v krvi stanoví oční lékař. Tato vada je přechodného charakteru a po nasazení správné diabetické léčby a životosprávy se vidění rychle upraví. Nejzávažnější a nejobávanější u diabetiků je postižení očního pozadí, tzv.diabetická retinopatie. Toto onemocnění, kterého bohužel dnes přibývá, vzniká většinou u dlouhotrvající cukrovky, která není správně léčena, nebo když nemocný nedodržuje správnou životosprávu. Choroba postihuje i mladé diabetiky a může způsobit těžké poruchy zrakových funkcí. U prostých forem diabetických změn postihujících centrální krajinu, mají dobrý léčebný efekt léky typu calcium, dobica, danium a další stejné chemické skupiny. Všeobecně se udávalo, že výskyt změn na očním pozadí je pozdní komplikací cukrovky a že se tedy objevují až po deseti letech trvání choroby, většinou i později. Vedle doby trvání diabetu má vliv na vznik cévních komplikací i věk, ve kterém se diabetes objevil. Je známo, že čím je nemocný v době klinické manifestavce diabetu starší, tím dříve se u něj objeví diabetická retinopatie, tedy postižení sítnice v důsledku základního onemocnění. Dalším rizikovým faktorem je stupeň kompenzace základní choroby. Určitou úlohu mohou hrát i genetické faktory. V klinických studiích byl prokázán pomalejší nástup změn očního pozadí u pacientů léčených inzulinem, rozděleným do několika denních dávek, než u diabetiků léčených tabletami. Diabetická retinopatie je soubor cévních a ložiskových změn na sítnici. S podobnými změnami se lze setkat ve stáří u povšechné arteriosklerózy nebo u nedostatečně kompenzovaného vysokého krevního tlaku. U pacientů vyšších věkových kategorií a při nekompenzované hypertenzi lze očekávat snížení zrakových funkcí v důsledku uzávěru sítnicových cévních arterií a vén, přivádějících výživu do oka, dochází promptně k poklesu vidění až na světlocit, tj.na rozlišení světla a tmy před okem. Léčba je pak závislá na době trvání nedostatku výživy sítnice. Takto postižený udělá nejlépe, když se dostaví k vyšetření do jedné hodiny od vzniku potíží, ale i tak návrat k původnímu vidění bývá ohrožen. Častější postižení zrakových funkcí bývá právě při uzávěru sítnicových cév, které odvádějí krev ze sítnice z oka ven. Nástup potíží nebývá tak urgentní jako při uzávěru sítnicových arterií, je spíše pozvolný, dochází k němu během několika hodin. Léčit je třeba především základní onemocnění - vysoký krevní tlak, mnohdy pacientem velmi bagatelizovaný. Jde o použití léků na srdce a rozšíření cév pomocí tablet a infuzí. Při částečném uzávěru sítnicových vén a při nepatrném poklesu vidění působí dobře laserová terapie sítnicových cév příslušného kvadrantu s podpůrnou léčbou tabletami typu Agapurinu, Anopyrinu, Ascorutinu a dalších. Tato léčba je dlouhodobá, trvá i jeden rok. Onemocnění sítnice a snížení zrakových funkcí je v posledních letech častým postižením občanů nad padesát let věku a je označováno jako věkem podmíněná makulární degenerace, tj. postižení právě místa nejostřejšího vidění v oku podle anatomické struktury oka a sítnice. Světelné paprsky procházející do oka rohovkou, čočkou a sklivcem dopadají na vnitřní vrstvu oka - sítnici. Ta obsahuje nervové buňky, které převádějí svými vlákny energii dopadajícího světla na nervové vzruchy, které jsou vedeny nervovými vlákny zrakového nervu do mozku a tak je umožněno vnímání obrazu. Centrální vidění umožňuje rozpoznání jemných detailů obličeje, čtení a sledování televize. Jestliže je tato část sítnice postižena nejrůznějšími změnami, dochází k dramatickému snížení zrakové ostrosti. To, co je vnímáno okolím nejostřejšího vidění, je značně neostré, je vidět jen obrysy, ale ne detaily. Většinou jsou postiženy obě oči, ale jedno oko je postiženo dříve a nebo více. Rovné čáry se jeví jako vlnité, posuzování vzdálenosti a výšky může být obtížné. Obtíže také působí i základní orientace - přejít rušnou ulici, číst, sledovat televizi, poznávat přátele, rozpoznat peníze, mince atd. Toto onemocnění nemusí vést až k úplné slepotě, ale je značně nepříjemným subjektivním pocitem postiženého. Je nutné podrobné vyšetření očním lékařem. Věkem podmíněná makulární degenerace, dříve označovaná jako senilní makulární degenerace, je dnes v rozvinutých státech nejčastější příčinou snížení zrakové ostrosti u populace nad 50 let věku. I u nás s prodlužováním věku a se stoupajícími nároky na zrak diagnostikujeme toto onemocnění stále častěji. Ale máme bohužel limitované možnosti léčby, avšak intenzivní výzkum patogenetických mechanismů a nové nadějné terapeutické postupy podmíněné pokroky ve výzkumu, jsou určitým důvodem pro mírný optimismus do budoucnosti. Cílem těchto informací je podat přehled současných znalostí o epidemiologii, patogenezi, diagnostice klinických projevů, o klasifikaci a terapii tohoto onemocnění. Počet případů v celé populaci je 1,7%, nad 75 let se zvyšuje na 18,5%. Z rizikových faktorů je věnována pozornost vlivu pohlaví, rasy, genetické souvislosti, nikotinismu, vlivu systémových onemocnění jako je vysoký krevní tlak, zvýšená hladina tuků v krvi, cukrovka a obezita, dále vlivu slunečního záření, hlavně ultrafialovému. Avšak nebyla zjištěna signifikantní souvislost. Hodně studií se zabývalo vlivem výživy. O účincích vlivu vitaminů C a E kolují konfliktní zprávy, některé udávají i stabilizující účinek zinku. Zatím lze ale konstatovat, že výskyt věkem podmíněné makulární degenerace podmiňuje komplex různých poruch způsobených četnými predisponujícími geny a vlivy zevního prostředí. Pacienta přivádí k očnímu vyšetření zhoršující se vidění nejdříve na blízko, kdy je rušivě vnímáno deformování a výpadky písmen - tzv.metamorfopsie, vzniká neschopnost číst a psát bez užití zvětšovacích pomůcek, zhoršuje se zraková ostrost i do dálky pro rozeznávání obličejů. Pacient pak využívá ne tak ostré, ale periferní vidění. Existuje suchá a vlhká forma věkem podmíněné makulární degenerace. Protože patofyziologie onemocnění nejsou komplexní, neexistuje žádná příčinná a specifická terapie. V případě odstranění nově vytvořených cév je klasická laserová terapie však již málo účinná, asi jen z 10 procent. V polovině případů dochází k recidivě, kdy je nutné pacienta znovu ošetřit. Problematická je tato léčba právě v místech blížících se místu nejostřejšího vidění, kdy laserová terapie může způsobit okamžitý další pokles zrakové ostrosti. Tato terapie proto není indikována vždy, jsou důkazy, že přirozený průběh onemocnění má lepší výsledky. Proto se hledají další způsoby léčby, které by nepostihly neurosenzorické části sítnice. Nadějná je fotodynamická terapie. Její princip spočívá v poznatku, že barvivo v nově tvořených cévách osvětlené laserem o určité vlnové délce způsobí uzávěr těchto cév. Za několik měsíců však sítnice vyžaduje opakovanou léčbu. Tento šetrný postup při léčení stabilizuje vidění nemocného. V naší republice je tento způsob léčby prováděn pouze na jediném pracovišti - v nemocnici na Královských Vinohradech v Praze, ale bez úhrady pojišťovnou. Publikována jsou také sdělení o implantaci nitroočních čoček, které posunou obraz od postižené sítnice do periferie. Všechny tyto techniky mají společný cíl - využít pomůcku při pohledu do blízka. Tento způsob rovněž není hrazen pojišťovnou a operace jednoho oka s voperováním čočky s předsádkou pro vidění do blízka přijde asi na 35 tisíc korun. Obecně není nutné omezování sledování televize, zůstává zachována periferie sítnice, která umožní samostatně se orientovat v prostoru, je možno použít speciální pomůcky, lupy, dalekohledné systémy. Předpis těchto pomůcek mají možnost vydat jen specializovaná oční pracoviště na účet zdravotní pojišťovny. V případě nemožnosti použití speciálních pomůcek pak je třeba využít Tyfloservis coby celorepublikovou síť odborných služeb pro těžce zrakově postižené. Je zřejmé, že léčba věkem podmíněné makulární degenerace nebude ani v budoucnu spočívat v jedné technice, ale ve využití a v kombinaci několika způsobů. Kritéria výběru léčebných postupů jsou v současnosti předmětem intenzivních výzkumů a budou modifikována pokrokem vědy. # Rady pacientům: 1. Používejte vidění oběma očima, jak jste zvyklí. 2. Neomezujte čtení a sledování televize, neobávejte se mít text blíže před očima, naučte se pohybovat očima tak, až je obraz co nejvíce zaostřen. 3. Onemocnění nelze ovlivnit medikamentózně ani změnou životosprávy. 4. Je možné využít speciální zvětšovací elektronické optické pomůcky. V případě, že vaše postižení je natolik závažné, že vám žádná z optických pomůcek nevyhovuje, bude vám doporučena návštěva Tyfloservisu, střediska pro těžce zrakově postižené. Pomůcky, které vám tam mohou nabídnout (kamerové systémy), nejsou hrazeny pojišťovnami, ale částku potřebnou k jejich zakoupení poskytují okresní úřady. Tyfloservis nabízí zdarma individuální kurzy na zvládnutí sebeobsluhy, poradenství i nácvik používání pomůcek. MUDr.Daniela Zámečníková primářka očního odd.Okresní nemocnice Vsetín # Rekondice není legrace aneb Co můžeš udělat pro druhé... Nejen nové poznatky a praktické zkušenosti, ale i pěkné chvilky pohody a přátelství přinesl týdenní rekondiční pobyt v pěkném prostředí hotelu Jenišov na břehu Lipenského jezera členům Okresní odbočky SONS v Táboře i pozvaným stejně postiženým z celé republiky. Když při zahájení prvního dne zazněl výrazný hlas předsedkyně táborské odbočky SONS, která rekondici zabezpečila a pracovala zde jako její vedoucí, v hlavě některých účastníků, kteří Helenu Žítkovou ještě dobře neznali, vznikla představa: "No, to bude pěkná železná diktatura a žádná legrace!" Ale opak byl pravdou - pokyny a plán rekondice byly dodržovány a atmosféra, díky krásným lidským vztahům Heleny Žítkové i dalších pracovnic, které se na organizaci a průběhu rekondice podílely, byla krásná a přátelská, a výrazně přispěla k vzájemnému poznávání všech účastníků během celého pobytu (i když byl poněkud narušen proměnlivým počasím). O náplni rekondice, která představovala náročné praktické nácviky orientace i poznávání různých úkonů z vedení domácnosti, vaření i péče o rodinné příslušníky, se obětavě staraly instruktorky Eva Malečková (které jsme přezdívali Barborka) a Eva Reinwaldová. Ta dokázala získat pozornost posluchačů nejen svými širokými odbornými znalostmi z oblasti práce v domácnosti, ale také svým klidným a vyrovnaným přístupem k posluchačům, i smyslem pro humor a přátelskou atmosféru. Tuto krásnou vlastnost měla i Barborka, ktrá dovedla vytvářet velmi složité a účinné situace při výuce orientace v interiéru i v terénu. Navíc přispívala společně s Emilkou Kumherovou k veselému a nekonvenčnímu uzavírání každého dne po večeři, kdy společně připravovaly programy plné hudby, zpěvu a dobrého humoru. Jsem přesvědčen, že právě tyto společné večery, které nikdo z nás nevynechal, nejlépe přispěly k dobré pohodě během celého pobytu a umožňovaly přátelské vztahy nejen mezi účastníky, ale i k celému vedení rekondice. Díky vlastní zábavě se nikdo ani nezajímal o televizní programy, které běžely ve dvou místnostech - snad jenom zprávy si šli někteří na chvilku poslechnout. Milým překvapením byly i drobné dárky, které každý den nalezli všichni účastníci na svých stolech. O ty se postaraly aktivistky táborského Okresního výboru SONS - Jana Čechová, Broňa Willmanová, Dana Dohnalová a Fanynka Pytelková, které vytipovaly a navštívily sponzory, od nichž získaly mnoho dobrých potravinářských výrobků i jiného druhu zboží. Navíc Fanynka a Dana ušily hezké drobné dárečky z látek, získaných od textilních firem. Podíl na našich nových poznatcích měla i návštěva dvou pracovnic Tyfloservisu z Českých Budějovic, které nám předvedly řadu potřebných pomůcek k ulehčení a zpříjemnění života i domácích prací. Navštívily nás i dvě pracovnice Okresního úřadu sociálního zabezpečení z Tábora. Rády zkonstatovaly, že se zde nejedná o nějakou rekreaci, ale o dost náročný pobyt spojený s odbornými nácviky i teoretickou výukou. V závěrečném pohovoru ocenily práci vedoucích i aktivitu účastníků a odjely zřejmě s pocitem, že tato rekondice je užitečná po stránce fyzické i odborné přípravy zúčastněných a přispívá ke zvýšení jejich osobních aktivit v domácím i společenském životě. Vedení Okresní odbočky SONS v Táboře se ovšem nespokojilo jen s pobytem a učením, ale připravilo též návštěvu hradu Rožmberk a zámku v Českém Krumlově. Jejich návštěva rozšířila naše znalosti o historii a posloužila i k nácviku pohybu a orientace v neznámých podmínkách. Celá tato rekondiční akce vyžadovala náročnou práci nejen od předsedkyně OO SONS Heleny Žítkové, ale i od dalších členek, které se na jejím zabezpečení podílely. Proto jim všichni při závěrečném večeru vyjádřili své upřímné poděkování. Já bych jim chtěl též poděkovat i tímto skromným příspěvkem a říci: "Máme mezi námi obětavé a pracovité ženy, které celým srdcem a s obrovskou vůlí pomáhají druhým, zejména postiženým lidem." Vladimír Dohnal # O mobilních telefonech (Dokončení) Nové služby, nové telefony "Prý si bude možné nechat číst hlasem přišlé textové zprávy," rozneslo se mezi zrakově postiženými. Právě Paegas by chtěl tuto službu nabídnout. Jisté vybavení pro to mají, podobná aplikace je již v provozu pro čtení e-mailových zpráv. Způsob takového čtení textových zpráv by byl založen na principu zavolání na vaše číslo. Systém by vás zavolal podobně jako při přišlé zprávě do hlasové schránky a umožnil by vám poslechnout si přišlou textovou zprávu. Určitě by to bylo praktické hlavně pro toho, kdo je v kontaktu s více lidmi a kde může nekoukavý počítat, že mu sem tam nějaká ta esemeska přijde. Jaké si tato inovovaná služba najde uplatnění, to je otázka. Rozhodně by ji neměli používat pouze málo vidící jedinci. Tak například řidiči auta by nemuseli při došlé zprávě zastavovat anebo se dopouštět přestupku, aby se dozvěděli, kdože jim píše. Tuto službu by mohli využít všichni, kdo se zrovna nemohou podívat na svůj telefon, protože teď svůj zrak zaměstnávají něčím jiným. Ale za jakých podmínek bude tato služba přístupná a kolik to bude stát? Jakmile se o tom dozvím více, budu vás o tom informovat. V souvislosti s "mluvením" mně položil čtenář ZORY pan J.Konečný z Brna (dovoluji si říct, že za mnohé) několik otázek: "Stále váhám s pořízením mobilního telefonu, protože mi vadí, že z jeho možností jako slepec využiji jen malé procento. Nevím, jestli jsem přehnaně náročný, nebo přehnaně naivní, ale pořád věřím tomu, že nejpozději do roka bude na trhu ozvučený přístroj. Technicky ani programově není nijak složité udělat něco jako "virtuální scaner displaye". Samozřejmě by se to muselo brát v potaz už při konstrukci přístroje." Odpověď: Nechci hodnotit, do jaké míry jsi, milý čtenáři, náročný anebo naivní. Přinejmenším máš právo projevit určitou náročnost a také si můžeš nechat kus naivity pro případ, že by se nevyplnily pesimistické prognózy a tvá náročnost by mohla být uspokojena. Pro určitý nezájem výrobců a navrhovatelů nezabývat se věcmi, které komerční zisk nepřinesou, nelze jen tak počítat se šlechetnou podporou těch, kteří nevidí, pokud tito jim stejně (ne-li víc) šlechetně za to nezaplatí. Ale jedno vodítko tu můžeš mít. V podstatě vše, co bylo jednodušší ozvučit, protože byl na to displej dražší, je ozvučeno. Informace záznamníků, sdělení času i případně dne, počtu vzkazů apod. Takže práce s hlasem není úplně cizí, a například u záznamníků, jež se dají ovládat i na dálku, je to pochopitelné. Jiné věci jsou naopak více zaměřeny na zrak než dříve. Dnes např. video musíš vesměs ovládat (aspoň jeho parametry) přes zapnutou televizi, protože se nic jiného nepředpokládá. Z výše uvedeného vyplývá, že nelze jednoznačně odhadnout trend, jestli pro telefony bude třeba nějaká zvuková aplikace nebo jestli je to pro obyvatelstvo všeobecně jen odbočka nikam. Místo, kde má smysl i pro vidícího zvuková informace, je například v autě. Jestli se tam chytne "mluvení" mobilu, mohlo by to i nevidícím pomoci. Jakousi předzvěstí pro tyto funkce je tzv. hlasové vytáčení, funkce, kdy místo mačkání na klávesnici řekneš do mikrofonu, koho (z telefonního seznamu) chceš vytočit a čekáš na spojení. Tuto možnost nabízejí některé novější telefony již víc jak dva roky - a v cizině ještě déle, a neřekl bych, že by ji nějak výrazně zákazníci využívali, i když v telefonech vyšší třídy je standardem. Tato funkce je omezena podle kapacity telefonu pouze na několik jmen z telefonního seznamu a nikoli tak, jak by si to někdo představoval, že se dá do telefonu diktovat číslo a že toto číslo bude vytočeno. Jistou orientací pro tebe může být i skutečnost, že Paegas se snaží vyvíjet hlasové aplikace ve snaze zpříjemnit (a hlavně ve snaze získat nové zákazníky) dosavadní skutečnost, kdy někdo potřebuje rychle slyšet zprávu a nemá čas zírat na miniaturní displej. Podle toho jak se tyto služby ujmou a podle toho jak na tom Paegas bude vydělávat a získávat další zákazníky, můžeš usoudit, kolik sil bude věnováno ozvučování funkcí telefonu. Dotaz: "Už dvakrát prosákly do konference "mobily" (účastníci jsou zrakově postižení) informace o tom, že v Německu snad firma Siemens dala k testování nějaké prototypy a nedávno o tom, že snad Nokia 92xx snad už také mluví. Ani jednu z těchto zpráv nikdo nijak nedementoval, ale taky nepotvrdil." Odpověď: To, co se píše v konferenci, jsou mnohdy věci převzaté z různých článků a novinových zpráv. V nich dochází často k příliš velkému zjednodušení faktů. Zcela určitě se dá odhadnout, že firma Siemens bude dál pracovat na těch zvukových aplikacích, které si trh vyžádá. Stejně tak komfortních telefonů Nokia řady 92 se moc neprodá, cena se bude dlouho držet vysoko (kolem 30 tisíc), což je opět pro běžné použití mobilu neefektivní. Dotaz: "Dalším mým požadavkem je co nejmenší přístroj bez vyčnívající antény, samozřejmě co nejlevnější. Velikostí se mi zamlouvá Nokia 8210. Její cena je prý něco přes 10 000 Kč. Nechce se mi ale vyhazovat tolik peněz za přístroj, který, věřím, by byl jen na přechodnou dobu. Existuje celá řada výrobců, s jejichž přístroji jsem neměl možnost se seznámit, respektive si je osahat." Odpověď: Jestli bych doporučil Nokii, tak raději 6210, je také do deseti, ale je dost ověřená, a řekl bych - z Nokií v současné době nejlepší. Nokie řady začínající číslem 8 jsou příliš malé a tudíž i cena je vyšší a spolehlivost o nějaké to procento menší. Závěrem bych rád ještě zmínil několik aktuálních doporučení, které se vám mohou při eventuálním výběru telefonu hodit: 1. "Pořiďte" si nejprve takového prodejce, který vám bude ochoten a schopen vysvětlit a doporučit telefon a služby, které vám budou nejvíce vyhovovat. 2. Zvažte nejen nabízenou cenu přístroje, ale i cenu, kterou budete muset zaplatit za služby spojené s pořízením přístroje. Dnes již jednoznačně neplatí, že zvýhodněný telefon je skutečně levnější než samostatný telefon pořízený u jiného prodejce. 3. Tzv. "značková prodejna" vám zaručí, že si koupíte telefon pouze u dodavatele, jemuž tato prodejna patří, zaručí vám bezproblémový servis oprav, ale nezaručí automaticky nejlepší cenu (zatím, dokud "nerozbije" trh s mobily, je určitou výjimkou Oskar, ale ne u všech typů). 4. U neznačkového prodejce máte větší jistotu, že vám nabídne širokou škálu přístrojů i příznivé ceny. Doporučuji takové prodejce dostatečně znát, neboť byste si také mohli pořídit levný zahraniční telefon, na který se nemusí vztahovat záruka v běžných servisech anebo jej ani do servisu pro jeho "mimozemský" původ nebudou ochotni přijmout. Původ telefonu rozezná zkušený odborník a servisní pracovníci. Prodejce vám sice může vydat záruku (zpravidla půl roku), ale během krátké doby může zmizet a jím vystavenou záruku neuplatníte u jiného prodejce či servisu. 5. I když spolu s paušálním programem nebo předplacenou kartou může být samotný telefon levnější, neplatí toto pravidlo vždy. Mnohdy je výhodné správně zkombinovat nákup telefonu u jednoho dodavatele a karty u jiného. Docílíte tím slevu třeba i o pár stovek a ještě si můžete vybrat přesně toho žádaného operátora, bez ohledu na cenu jím dodávaného typu telefonu. 6. Zjistěte si, jestli cena přístroje odpovídá těmto možnostem: a) je to typ výprodejový, proto tak levný, b) je to typ nesplňující některý z nároků uživatelů, jinak velmi dobrý, případně levný (například příliš velký nebo je pouze na jednu frekvenci - neduální), c) má hodně funkcí, ale značka příliš populární není, d) nemá ani tolik funkcí jako spíš je známý svojí značkou, e) cena je vyšší, protože je tento typ v módě anebo je to novinka. 7. Telefon je dražší, protože má určité služby a vy je nevyužijete anebo proto, že má parametry, pro něž jste se jej rozhodli pořídit. Budete chtít víc volat nebo "laborovat"? Nedoporučuji kupovat čerstvou novinku, pokud si nejste zcela určitě jisti, že právě tento telefon je pro vás ten nejlepší. Nejdříve si nechte sdělit k novému typu reference spolehlivosti a klidně se dojděte zeptat i do servisu, kde tento typ opravují, tam se většinou dozvíte víc než v běžných prodejnách. A v jakých cenových relacích je možné mobil pořídit? Pro jednodušší orientaci uvádím následující tabulku: 1. do 3 500 Kč - telefony nižší třídy nebo výprodejové ze střední třídy, 2. od 3 500 Kč do 8 000 Kč - telefony střední třídy a výprodejové vyšší třídy, 3. od 8 000 Kč do 20 000 Kč - telefony vyšší třídy a výprodejové luxus třídy, 4. od 20 000 Kč a dále - telefony luxusní, různé komunikátory, kategorie pro ty, kteří od telefonu očekávají mnohem víc nebo se potřebují "ukázat". Poznámka: Tabulka je čistě orientační, vychází z nabídek, jež ve většině případů začínají na horní hranici této kategorie a postupně se dostávají až na spodní hranici, kde již jsou vyprodány anebo přestoupí do nižší výprodejové kategorie. V této oblasti jednotlivé typy zastarávají zhruba po 18 měsících, móda odchází po 6 měsících. Něco mezi tím je přibližně doba, kdy je jeden typ či jedna řada (inovace předchozího typu, odlišeno číslicí v typovém označení) nahrazena řadou druhou. Určitým rekordem tu je stále žádaná Nokie 5110, která (původně telefon vyšší třídy) i po několika letech má své nezanedbatelné postavení na trhu a stále je po ní poptávka. Přitom to byl telefon roku 1998. A jaký je trend ve vývoji nových technologií pro mobilní přístroje? V současné době lze usuzovat, že ještě zhruba rok (alespoň u nás) bude velká poptávka po telefonech a tudíž nebudou tak převratné změny ve funkcích telefonů, spíše jeden výrobce se bude snažit vzít funkce (a trochu je pozměnit) podle výrobce jiného - a tím dojde k určité vyrovnanosti, která pak může vést k zavedení nějaké nové technologie. Protože však se čeká na řadu mobilních telefonů třetí generace - a tam opět vyniknou do popředí funkce s obrazovkou, lze usuzovat, že protlačení zvukových aplikací bude velmi obtížné - a možná se zde technologie kolem tohoto fenomenu jen mihne. O praktičnosti, jak už jsem řekl dříve, rozhodnou spíše řidiči automobilů než špatně vidící a tudíž méně výděleční jedinci. Dále platí zásada, že čím menší přístroj, tím náchylnější k různým poruchám. Svým způsobem se tato zásada rovná jakési optimální velikosti a tomu odpovídající spolehlivosti. I proto je např. Nokia 6210 na tom lépe než Nokie řady začínající číslem 8 (Nokia 6210 vychází lépe i z hodnocení v odborných kruzích - na Invexu byla v soutěži jako první). Pokud člověk nechce do telefonu tolik investovat, pak je vhodné se zaměřit na telefony střední třídy v rozsahu od 3 500 Kč do 8 000 Kč. V této kategorii si opět dobře vede Nokia se svou řadou 3310 (na Invexu byla ohodnocena jako druhá nejlepší). Nenabízí ani tolik funkcí jako spíše to, že všechny funkce, které má, využije i méně technicky zdatný jedinec. Navíc je příjemná na koukání a také baterie vydrží dost dlouho. Tato řada má již "vychytané" softwarové potíže, takže se na ni dá i spolehnout. Jako příklad srovnání s touto Nokií uvádím výkonnější telefon Alcatel 501, má lepší baterii, dost funkcí, hlavně velkou vnitřní paměť na textové zprávy i telefonní seznam, jedná se tu svým způsobem o telefon vyšší třídy. Ale tento Alcatel je dost poruchový a člověk využívající často mobilní telefon ke své práci jej může "oddělat" dřív než uplyne jeden rok. Ve střední třídě ještě stojí za povšimnutí Siemens C35, který má také dost užitečných funkcí a navíc je ještě v nižší cenové relaci. Jen práce v menu je oproti Nokii trochu komplikovanější a písmena na displeji nejsou tak dobře vidět. Omlouvám se těm, kteří mají dojem, že probrané téma bylo příliš obšírně rozebráno. Rovněž se omlouvám těm, kteří mají dojem, že jsem spoustu věcí neuvedl. Cílem těchto článků není podat úplně vyčerpávající informace, ale spíše poskytnout základní orientaci v oblasti, o kterou jeví zájem stále větší počet obyvatel a o níž je zájem i v našich řadách. A když si budete vybírat nějaký telefon anebo když vám jej bude vybírat někdo jiný, mohl by se uvedenými skutečnostmi inspirovat a pořídit telefon šitý na míru vašim potřebám. Závěrem jedno přání: Tam, kde je to vhodné, buďte pevní víc než pevná linka a jinde zase více mobilní než pouhý mobilní telefon. To vám ze srdce přeje P. Partyka (kontakt na tel.0608/10-0608) # Dárek pro nevidomé Na Ústředním autobusovém nádraží (ÚAN) Zvonařka v Brně byly nainstalovány 3 akustické majáčky, které by měly nevidomým pomoci zlepšit orientaci na tomto rozsáhlém nádraží. Dva jsou umístěny u čekárny, třetí na nástupišti "I" u výstupního stanoviště pro místní linky a u vstupu do ÚAN Brno, a.s., z ulice Trnitá, Opuštěná. Všechny jsou na vysílačku. Dalším počinem vedení ÚAN Brno, a.s. ke zmírnění informačního deficitu zrakově postižených je umístění popisků v Braillově písmu na stojanu u každého stanoviště, na němž si nevidomý sám může přečíst označení nástupiště, číslo stanoviště a názvy cílových stanic odjíždějících autobusů. Najdete je přinýtované na pravé boční straně každého sloupku s číslem nástupiště ve výši cca 140 cm. V blízké budoucnosti připravuje vedení společnosti také označení nástupišť lépe viditelnými tabulemi a ozvučení vstupu z ÚAN na lávku pro pěší směrem k vlakovému nádraží. Rádi bychom tímto poděkovali vedení ÚAN Brno, a.s. za jejich vstřícný přístup a současně prosíme ostatní cestující, aby tato zařízení, která pro ně nemají žádný význam, ale pro zrakově handicapované jsou neocenitelným zdrojem informací, neničili. Josef Konečný # Dobré zprávy z Ostravy Zařízením pro komunikaci nevidomých s vozidlem městské hromadné dopravy jsou od začátku listopadu 2001 vybaveny všechny ostravské tramvaje. Další novou službou je automatické vyhlašování čísla linky a směru jízdy tramvaje. Reproduktory, které ulehčí cestování nejen zrakově postiženým, jsou umístěny na zastávkách Nádraží Svinov a Náměstí Republiky. V budoucnu je městský dopravce nainstaluje i na další, především přestupní zastávky. Obě nové služby chce Dopravní podnik Ostrava v roce 2002 rozšířit i do trolejbusů a autobusů. (ah) # Když se dny krátí A máme to tady zase! Období, které se pravidelně vracívá, ať se nám to líbí anebo to bereme, jako mnohé stereotypy, se samozřejmostí. Po příjemných dnech babího léta, po dnech, kdy jsme na vycházkách do přírody anebo jen při procházce parkem obdivovali ten přebarevný vkus malíře Podzimu, se začínáme nějak hlouběji zachumlávat do teplejšího kabátu a vnímáme citelněji, že sluníčko nác víc oslňuje a méně zahřívá. A co je ještě smutnější, že slunce i letos respektuje přírodní zákony a odchází na kutě den co den rychleji. Mnohý z nás z krátících se dnů a tím tedy prodlužujících se večerů přílišnou radost nemá, i když vím, že mnozí dlouhou chvilku určitě nemáme. A je jistě dost těch, kteří jako já využívají příjemných chvilek v teploučku, v pohodové poloze u zapnutého magnetofonu a pozorně poslouchají předčítaný děj oblíbeného nebo docela neznámého autora ze zvukové knihy. Mnohdy, když se kazeta dotočí do konce, mě myšlenky odvedou docela někam jinam - k tomu, co je to za ohromnou věc pro nás, když máme i přes své nedostatky možnost držet stále krok s těmi, kteří mohou knihy číst a ne jen poslouchat. A ruku na srdce - ti, kteří se o to starají, to dělají sakramentsky dobře! Kdo má knihy rád a jinak už se s nimi skamarádit nemůže než zprostředkovaně, dá mi jistě zapravdu. Vzpomínám na svá školácká léta. Tenkrát bylo všechno jinak než dnes - tenkrát nebyla halda různých časopisů na prodejních pultech. A my holky sháněly obrázky herců a hereček, kde se dalo. Lepily jsme si je do sešitů a tajně se těšily z náhodných "úlovků", které byly trhákem a neměl je jen tak každý. Své idoly jsme poznaly okamžitě. A vidíte, léta letěla a skoro po půlce století, tak říkajíc "na stará kolena" se mohu přiznat, že se vracím do dob, kdy jsem si okouzleně prohlížela obrázky herců. Při každém založení kazety s novou knížkou poznám podle hlasu, koho budu tentokrát mít čest poslouchat... Všechny ty hlasy - ať jsou ženské nebo mužské, ať jsou jakkoli zabarvené - jsou mi nesmírně milé a vůbec se nechci rozepisovat, proč. Kdo chce, ten mi i tak rozumí. Ten náš poslech má svá velká kouzla. Vybavuji si, že když jsem si sama čítávala, bylo to jaksi "jednobarevné". Při současném "čtení" zvukové knihy je vnímání děje docela jiné, plnější, citovější... Ale stejně se vám přiznám, že navzdory svým létům je ve mně to, co bývalo v mládí - okouzlení. Už to sice není jako dříve, že jsem toho či onu poznala na obrázku. Dnes je okamžitě poznám po hlase. Ale stejně jako dříve mám svoje idoly, které mne svým hlasem okouzlí a já tak daleko lépe vstřebávám sledovaný děj. V posledních letech jsem měla shodou šťastných náhod příležitost poznat je tváří v tvář, tedy alespoň živě po hlase a podáním ruky s poděkováním za chvíle nad knihami, které pro nás načetly - paní Čechová, Černá a Makovičková. Měla jsem z toho velikou radost a ráda si na ta setkání vzpomínám. Jenže, marná sláva, cítím stále jaksi touhu poznat i své mužské hlasové idoly. Tak mne napadá - nebylo by možné zprostředkovat setkání s těmi, kteří nám načítají? Máme přece kde se scházet a klubovna v naší "zlaté kapličce" by k tomu byla jako stvořená. Hlavně kdyby tam mohl přijít i pan Richard Honzovič... Eva Beránková # Ovace mluvily za vše Již tradicí se staly koncerty, které naše okresní odbočka SONS připravuje k Mezinárodnímu dni bílé hole spolu s Městským kulturním střediskem v Mladé Boleslavi. Akce je zařazena do celoročního cyklu abonentních koncertů vážné hudby. Na koncertní vystoupení si zveme známá česká kvarteta, s nimiž účinkují někteří absolventi Deylovy konzervatoře pro zrakově postižené v Praze. Letošní koncert se uskutečnil ve čtvrtek 25.října 2001 v zrcadlovém sále zámku Kosmonosy u Mladé Boleslavi. Tentokrát přijalo pozvání Stamicovo kvarteto, jehož hosty byli prakticky nevidomý klarinetista Jan Budín - pedagog Deylovy konzervatoře, slabozraký Miroslav Bango (klarinet), za klavírní spolupráce Mirky Karglové-Hořákové. Oba jsou pedagogy mladoboleslavské Základní umělecké školy. Dále přijala pozvání k vystoupení příznivkyně naší organizace harfenistka Zdislava Landrová, členka Karlovarského symfonického orchestru. Sponzorem akce byla firma Johnson Controls, která je integrována ve firmě Škoda Auto, jejímiž zaměstnanci jsou také zdejší zrakově postižení autočalouníci. Účinkující přednesli skladby od G.F.Händela, M.Tourniera, F.V.Kramáře, D.Milhauda a F.Chopina. Výběr interpretů programu a místní propagace způsobily takový zájem o koncert, že musely být před zahájením ještě dotisknuty vstupenky. Pořadatelé ne vždy mají vyprodanou plnou kapacitu sálu, to je 150 míst. Dvě stovky posluchačů tam ještě neměli. Mezi přítomnými bylo i dvacet členů naší organizace. Zdejší hudební odborník Jiří Horáček řekl sdělovacím prostředkům: "Ovace mluvily za vše, posluchači odcházeli spokojeni, všichni účinkující podali profesionální výkon." Chtěli jsme tak opět představit veřejnosti zrakově postižené hudebníky a zároveň propagovat činnost naší okresní odbočky SONS, což se objevilo i v regionálním rozhlase, tisku, na plakátech, v programu i v úvodním slově při zahájení koncertu. Již dnes víme, že za dva roky v koncertní síni kosmonoského zámku představíme opět některé zrakově handicapované umělce. František Krčma # SLUNCE v listopadu Ve dnech 5. až 11.listopadu se konal festival integrace "SLUNCE", který pořádalo občanské sdružení Společnost přátel divadla Palác Akropolis. Již posedmé vystoupily děti a mládež s různými vadami v Paláci Akropolis v Praze na Žižkově. Vedle zdravotně postižených se zde představili i zdraví účinkující. Příkladem je Základní škola v Pernerově ulici v Karlíně, která má speciální třídu pro hyperaktivní děti. Sedmého listopadu vystoupilo na festivalu i dívčí trio z Rehabilitačního a rekvalifikačního střediska Dědina. Slečny Barbora Slabyhoudová, Květa Balogová a Hana Špuláková zazpívaly několik písní, například romskou, africkou a také "Indiánskou ukolébavku". Během festivalu si mohli návštěvníci Paláce Akropolis prohlédnout ve foyeru divadla výstavu obrazů; letos zde svá díla vystavovala slečna Horvátová pod pseudonymem Rimini Filli, která se potýká se schizofrenií. Dopoledne 8.listopadu se na festivalu představila Speciální škola pro zrakově postižené z Prahy 2, jejíž žáci připravili pásmo "Brejličky". Ze dvou básní, několika písní a hry na zobcovou flétnu sklidila největší úspěch romská píseň v podání Petra Gorola a Jany Zímové. "Brejličky" vystřídala Lenka Kosinová s Michaelem Hejčem. Zrakově postižená zpěvačka Lenka Kosinová, absolventka Deylovy konzervatoře, svými písněmi přiměla dětské diváky k bouřlivému potlesku. Písní "Hej, boy" pak rozezpívala celý sál. Michael Hejč přispěl k rozprouděné sálové atmosféře kankánem Jacquesa Offenbacha, a to v houslovém podání. Koncert obou slabozrakých interpretů končil dětmi vyžádanou písní "Hej, boy". Po vystoupení jsem Lence Kosinové a Michaelu Hejčovi položila několik otázek. Lenko, máte krásné a zajímavé texty. Píšete si je sama? "Ne, sama ne. Já hrozně nerada zpívám o ničem, vybírám si texty, které mě osloví. Při natáčení třetí desky jsem se obklopila skupinou bezvadných lidí, jako je Michal David, Ladislav Horáček, Zdeněk Barták, Jana Benešová a také Pavel Cmíral. Tito lidé mi dodávají texty." Natočila jste tři CD a váš zpěv i hudba mají profesionální úroveň. Hrají se vaše písně na některé z rozhlasových stanic? "V rádiu mě proslavila písnička "Dámský mejdan", která vyhrála v hitparádách. Moje písničky hrají například na Country radiu." Lenka má už za sebou určitý úspěch - jaké je vaše přání do budoucna a jaké máte cíle vy, Michale? "Rád bych po dokončení Deylovy konzervatoře šel na AMU a chtěl bych se věnovat popové hudbě. Vážnou hudbu bych měl rád jako koníček." Hrajete jen na housle? "Ne, také na klarinet a klavír." Lenka na vás prozradila, že pracujete na nahrávání vašeho prvního CD. Kde se to bude realizovat?" "V Klatovech a měla by mi jej křtít Lucka Bílá asi tak v půlce ledna." Připravila Ilona Fryčová # Benefiční koncert LORMU Občanské sdružení LORM již deset let poskytuje péči hluchoslepým lidem. V rámci svých edukačních a kulturních aktivit uspořádalo v sobotu 1.prosince u Nejsvětějšího Salvátora v Praze benefiční koncert. I tato akce hojně navštívená veřejností byla součástí kampaně propagace symbolu hluchoslepých - čevenobílé hole. Nad realizací široce koncipovaného projektu "Někdo nemá na výběr", který LORM pořádá ve spolupráci s reklamní agenturou MEN ON THE MOON, převzala záštitu senátorka Zuzana Roithová. Na koncertu bez nároku na honorář vystoupili umělci zvučných jmen. Talichovo kvarteto předneslo smyčcový kvartet "Z mého života" od Bedřicha Smetany. "Válečné oratorium" J.S.Bacha a "Mesiáše" G.F.Händela zazpíval Pavel Klečka. Také nevidomá studentka Deylovy konzervatoře Pavla Šuranská zaujala rorátními písněmi a spirituály. Na varhany doprovázel Robert Hugo. Dále ještě vystoupili flétnista Jan Ostrý, harfenistka Stania Ramešová a zpěvačka Ilona Czáková, kterou na kytaru doprovodil Zbyšek Kordač. Program moderovala a báseň hluchoslepé Marie Doležalové recitovala Kateřina Urbancová. Jiří Reichel # Ve prospěch nevidomých Od listopadu až do Vánoc 2001 vystavovalo dvanáct českých grafiků svá díla v malostranské galerii "Jediná" v Nerudově ulici. Výtěžek z prodeje grafických listů autoři věnují Knihovně a tiskárně pro nevidomé. Prodejní výstava nabízela na šedesát leptů a litogafií, např.Adolfa Borna a Vladimíra Suchánka, šéfa sdružení grafiků Hollar. ČTK # Foglarovky rovněž pro nevidomé "Historie Svorné sedmy" je název nejnovější knihy vytištěné ve slepeckém písmu zásluhou brněnského Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Jeho předseda Miloš Vraspír uvedl, že tento sedmý titul pro zrakově postižené od foglarovců převedl do Braillova písma a vysázel Josef Smýkal, publikaci vytisklo oddělení pro slepeckou historii Technického muzea v Brně. "Historii Svorné sedmy" obdržela zdarma všechna zařízení pro nevidomé. Foglarovky mají mezi nevidomými úspěch, proto v roce 2002 má přibýt ve fondech slepeckých knihoven další s názvem "Přístav volá". (vž) # Rádi zveřejňujeme Touto cestou bychom chtěli vyjádřit poděkování panu Jiřímu Rambouskovi, který si pro naše studenty ochotně připravil přednášky týkající se života nevidomých v naší společnosti, zejména na Liberecku. Nejenže měli studenti možnost setkat se s nevidomým a slyšet o všech úskalích jejich života, ale mohli se i seznámit s každodenními pomůckami, které nevidomí používají. Celé besedování se neslo ve velmi přátelském duchu a věřím, že ve studetských duších i myslích zanechalo mnoho poznatků a možná i "návod" na to, jak s nevidomými jednat a komunikovat. Pro naše studenty mají setkání tohoto druhu hluboký význam, protože při přípravě na své budoucí povolání zdravotní sestry mohou tyto zkušenosti využít nejen během své ošetřovatelské praxe, ale i v osobním životě. Věříme, že se můžeme těšit na další spolupráci a přejeme mnoho osobních i pracovních úspěchů a životního štěstí. Za kolektiv pedagogů a studentů Střední zdravotnické a Vyšší zdravotnické školy v Liberci Bc.Jana Urbanová # Zuzana Kocmanová mistryní republiky Vynikajícím úspěchem skončil start Zuzany Kocmanové (členky kutnohorského občanského sdružení Dítě a kůň) na I.mezinárodním mistrovství republiky v paradrezuře, které se konalo koncem října 2001 v moderním areálu Horse Academy v Radimovicích u Velkých Popovic. Účastníci byli i z Maďarska, Rakouska, Slovenska, Slovinska, Irska aj. Zrakově postižená Zuzana Kocmanová na koni Raymondovi ze stáje pana Huberta Brodského z Přítok získala ve své kategorii titul mistryně republiky. Takový úspěch si zaslouží nejen ocenění, ale jistě i zájem sponzora, v jehož barvách by mohla Zuzana dále závodit. # Zatím ještě přebor V tradičním podzimním termínu se konal v sobotu 10. listopadu přebor České republiky v simulované zvukové střelbě z pistole. Tentokrát se z různých důvodů bohužel nesešla celá střelecká špička, což nepříznivě ovlivnilo startující závodníky. Nebyli konkurencí nuceni podat maximálně soustředěný výkon a proto výsledky střelby nezůstaly tak výborné, jako v minulých letech. Přebor Čech je ale prestižní závod, a tak atmosféra v klubovně TJ Zora Praha, kde soutěž probíhala, byla správně bojovná a sportovně vzrušující. Závodilo se ve dvou kolech po deseti ranách s limitem jedna minuta na výstřel. Muži a ženy soutěžili ve svých kategoriích. Titul přebornice získala znovu Anna Slavíková ze Zory nástřelem 176 kruhů. Na pomyslných stupních vítězů ještě stály na druhém místě Erika Gaňová a na třetí pozici Anna Sílová, obě rovněž ze Zory. Přeborníkem v mužích se poprvé stal a zlatou medaili vybojoval Jan Síla z TJ Zora Praha nástřelem 178 kruhů. Druhý skončil loňský vítěz Martin Adámek z Baníku Ostrava a bronz si vystřílel Vladimír Řehák ze Zory. Po prvním kole se zdálo, že dojde k překvapení na medailových místech, ale druhé kolo zvládli favorité bez zaváhání a tak na nová jména v popředí závodního pole si budeme muset počkat až zase za rok. Doufám, že během sezony přijdou noví, hlavně mladí závodníci, kteří rozšíří naše spíše řídnoucí řady. Rád bych při této příležitosti vzpomenul na našeho kamaráda, dobrého střelce a hlavně sportovce tělem i duší, Zdeňka Krbce, který ve věku čtyřicetipěti let tragicky zahynul. Odešel člověk, který pro nás v osobním životě, ale zejména pro naše aktivní sportování, velmi hodně udělal. Ztráta je to velká a nenahraditelná. Čest jeho památce. Miloš Slavík # Inzerce: Je mi 56 let, jsem nevidomý a hledám touto cestou ženu slabozrakou nebo tělesně postiženou přiměřeného věku, která by mě brala takového, jaký jsem. Žiji s matkou, která je již starší, proto bych nerad zůstal sám. Zn.: "Láska kvete v každém věku." Klidné prožití vánočních svátků a do nového roku 2002 pevné zdraví, hodně radosti a štěstí přeje čtenářům redakce ZORY