Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené , číslo 24, prosinec 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Žít jako kočky. I o Vánocích!
STALO SE
Děkovali jsme nejlepším
NAPSALI JSTE NÁM: Keramika (nejen) k nevidomým patří
Den bílé hole v Plzni
RETRO: ZORA 1921 – snad dnes naposled
LIDÉ KOLEM NÁS: Vánoce slavíme po česku
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Mám právo dělat chyby? IV. část
POVÍDKA: Vzpomínka na Vánoce 1985
ZDRAVÍ: Chrapot je častým důsledkem virových infekcí
SPORT: Dva republikové šampionáty střelců
Tiráž

RETRO: ZORA 1921 – snad dnes naposled

Je toho hodně v onom tlustém svazku, co by stálo za pozornost, jiným bych jen zdržovala. Nejdřív tedy nahlédnu do zpráv, ale hlavně čeká závěr informací z již trpělivému čtenáři známého sjezdu Esperantistů.
Tedy slíbené zprávy: V září připomínány momenty z esperantského sjezdu, kterým tehdy žili nejspíš všichni naši i zahraniční nevidomí. O všem o tom více níže.
„Zaručené informace“, jimiž patrně budou disponovat časopisy všeho druhu ještě hodně dlouho, se také dají najít. Tedy: Serum, vynalezené brooklynským lékařem Dr. Erasmem Pondem, vrací prý na půl roku zrak osobám, jež alespoň vidí ruku přidrženou k jejich obličeji.
A další informace takříkajíc pro nás, týká se zřejmě dubna před sto lety: Zahájení třídenní výstavy slepecké v Berlíně; účastní se jí též slepý elektrotechnik Nosek. (Jedno z předešlých nahlédnutí do Zory 1921 obsahuje podrobnější článek o něm.) A než se zas vydáme na pražský sjezd, ještě jedna zpráva: Ministr školství míní zavésti v r. 1921-22 na středních školách Esperanto jako nepovinný předmět.
A opět se vraťme na sjezd nevidomých Esperantistů, pevně propojený s tím pro takříkajíc zdravé. Jejich schůzí se dočasní obyvatelé Klárova ústavu hojně účastnili, využívajíce Elektrickými podniky zdarma zapůjčené tramvaje. I se konal na Žofíně, tedy pro všechny, koncert nevidomých hudebníků. Mohlo by se říci, že jejich jména dávno zavál čas, ale nutno připomenout, že tehdy mladičká Ema, podle níž se jmenuje náš ženský časopis, tam vystoupila také. Jmenovala se Ema Pollandová, později je provdaná za vidícího pana Rabana. Do pozdního věku dáma na úrovni, dvakrát v životě jsem ji potkala. Těm, kdo se zajímají o nevidomé skladatele, by měla být známá příjmení Perman a Toman. Ovšem celkem nás, jistě skvěle, reprezentovalo 7 nevidomých hudebníků, 6 dalších ze zahraničí. Zazněla, kromě klasiky, kde nechyběli Smetana, Mozart, List či Paganini, i tvorba dvou českých nevidomých, Stanislava Sudy a K. Em. Macana.
V závěru mi nezbývá než vše zestručnit a komentovat naší současnou řečí, ale ještě vyberu něco málo původního: Večer byla uspořádána v Klárově ústavě akademie, na níž účinkovali nevidomí hosté. Mimořádnou pozornost vzbudil pan Zapater v pravdě uměleckou hrou na španělskou kytaru a oslepený vojín pan Zadák hrou na dudy. Mnozí z cizích hostí, neznajíce zmíněného nástroje, seznamovali se s ním hmatem.
A ještě něco z té, jak se dnes nehezky říká, odlehčenější části sjezdu: Odpoledne podnikli nevidomí výlet parníkem do Chuchle. (Projektovaný výlet do Zbraslavě byl znemožněn pro nízký stav vody.) Výletníci osvěžili se příjemně pobytem v lese, pohodlnou jízdou parníkem a družnou přátelskou zábavou. Zástupci různých národností deklamovali a zpívali během odpočinku v přírodě básně a písně ve svých národních řečech; též esperantské písně rozléhaly se chuchelským lesem.
A vracím se zas ke zestručňujícímu komentáři: Účastníci se jistě poradovali z přátelské atmosféry i pestrého zájmového programu, ale opravdu jednali. Šlo jim o časopis Esperanta Ligilo. Ten dal, v době vlastně téměř bez telefonů a s pomalou poštou, dohromady lidi, kteří se v Praze mohli sejít. Na jedné ze schůzí vidících Esperantistů vznikla sbírka. Vynesla Kč 504, na mezinárodním kostýmovaném plese (dnes bychom řekli maškarním) 501 Kč. S dalšími dary úhrnem – Kč 1419. Tehdejší kurz koruny byl jiný než dnes; zkrátka – už stovka byly peníze!
A takto zhodnoceno původními slovy: Celkem možno říci, že vidomí hosté, jichž bylo v sále přes tisíc, ukázali tentokráte opravdový zájem o slepeckou otázku. Další potěšující informaci přečetl sekretář sjezdu pan Prof. Stanislav Stejskal, zároveň autor této zprávy, a šlo o: Upřímná přání zaslaná z kanceláře presidenta a od pana ministra Beneše. (Už předtím šel pozdrav i opačným směrem, pozn. eb). Během sjezdu byly předneseny či v zastoupení přečteny zprávy o životě nevidomých v různých zemích. Zdaleka ale nešlo jen o informace: Byl ustanoven tzv. Výkonný výbor, dále cituji: Skládá se ze slepeckých konsulů všech zemí. Úkol: Dodati kompetentním osobám (státním úřadům, správám slepeckých ústavů atd.) text sjednocených rozhodnutí a přání.
A zajímavý je i další bod: Zřízení mezinárodní prodejny materiálu pro nevidomé řemeslníky. (Zde zkracuji a uvádím, že zástupce jednoho anglického ústavu pro nevidomé byl požádán, zda by právě tam, a za jakých podmínek, mohla prodejna vzniknout.)
Konsulové nevidomých sbírejtež adresy existujících již prodejen materiálu a uveřejněte je v Esperanta ligilu, aby nevidomý kterékoliv země mohl s těmito prodejnami vejít do styku. Mezinárodní kancelář práce v Ženevě bude požádána o úlevy slepcům, např. o slevu dopravní. Za důležitou byla považována také Mezinárodní slepecká statistická a informační kancelář. Bylo navrženo pověřiti konsuly nevidomých úkolem, aby požádali oficiální kruhy svých zemí o potřebné statistiky. Konsulové budou také vyzváni, aby uveřejnili v Esperanta ligilu zprávy o již existujících národních informačních kancelářích. Německo má již delší dobu takovouto kancelář.
Další kus textu se zabývá esperantskou knihovnou, kde by se měly soustředit patřičné tisky, případně informace o nich, za vhodnou uznána ta v Lipsku. Za důležitou je považována povinná výuka Esperanta ve všech slepeckých ústavech. Ale další bod nutno doslova citovat: Zřízení mezinárodní organizace nevidomých. – Byl zvolen pětičlenný výbor, který připraví stanovy a podnikne další kroky k uskutečnění tohoto dávného snu nevidomých.
A nakonec opět cituji pana Stanislava Stejskala, generálního sekretáře sjezdu: „Náš sjezd je také pevnou basí, na které budou vybudovány příští mezinárodní sjezdy slepců, od nichž možno očekávati vydatné zlepšení osudu slepců. Nevidomí Esperantisté v Helsingforsu zahájili již první kroky k uspořádání II. Mezinárodního sjezdu slepců-Esperantistů v létě 1922. Blahodárný účinek sjezdu zračí se také v tom, že počátkem letošního školního roku nápadně vzrostl počet esperantských kurzů v našich slepeckých ústavech. V Klárově ústavě zřízeny jsou dokonce tři kursy. V Deylově ústavě zahájen kurs pro začátečníky za účasti 26 nevidomých.
Konče svou jednatelskou zprávu vyslovuji jménem Přípravného i Sjezdového výboru srdečný dík všem, kdož nám pomohli připraviti nevidomým hostům tyto vzácné, nezapomenutelné slavnostní dny během kterých esperantská hvězdička všelidského bratrství zahrnula je štěstím, jakého se jim v životě dostává jen zřídka.
Zde je tedy na mně, víc opisovatelce než autorce, abych konečně vše kolem téměř úplného ročníku tehdy jen bodově psané Zory ukončila. Leccos by se dalo ještě vybrat. Hledala jsem něco vánočního, ale svátky církevního roku a jiné slavnosti zde jaksi nejsou brány na vědomí. V řadě článků lze najít leccos zajímavého, někdy úsměvného svou archaičností, ale opravdu nebylo účelem opsat celý svazek.
Pokud vás, milí čtenáři, něco přimělo k zamyšlení nad životem zrakově postižených dnes a tehdy, a vůbec vývojem světa, budu ráda, že se k vám dostal aspoň střípek z dokumentů doby. Přeji tedy, ať tohle vyjde koncem tohoto či začátkem dalšího roku, klidnou mysl a dobré zdraví. A doufám, že najdu nejen já podnětná témata.
Snažme se tedy skládat mozaiku podnětné a čtivé současné Zory.
Všechny zdraví Eva Budzáková

Obsah

Hlavička časopisu

Ročník 105, číslo 24, prosinec 2021
OBSAH:
ÚVODEM
Žít jako kočky. I o Vánocích!
STALO SE
Přehledně
Děkovali jsme nejlepším
NAPSALI JSTE NÁM
Keramika (nejen) k nevidomým patří
Den bílé hole v Plzni
RETRO
ZORA 1921 – snad dnes naposled
LIDÉ KOLEM NÁS
Vánoce slavíme po česku (Ilona Fryčová)
ZORA RADÍ A INFORMUJE
O čem se moc nemluví - Mám právo dělat chyby? IV. část.
POVÍDKA
Vzpomínka na Vánoce 1985
ZDRAVÍ
Chrapot je častým důsledkem virových infekcí
SPORT
Dva republikové šampionáty střelců

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.