Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 16 srpen 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Kdybych já byl kovářem,
STALO SE: Přehledně
Dny umění nevidomých již potřetí Na Splávku v Domamyslicích
Mám nevidomé rodiče
LIDÉ MEZI NÁMI: Jaká je poezie nevidomých a slabozrakých autorů?
Snažím se být diplomat, avšak musím umět i rozhodnout
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 08/2021
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Starší otcové mohou předávat poškozené geny, varuje biolog
Jaké potraviny řadíme mezi protizánětlivé?
ZDRAVÍ: Co je precizní a personalizovaná onkologie?
Jezte, kdy chcete, ale nepřejídejte se!
ANEKDOTY: O lordech a o manželství
Tiráž


BUDE VÁS ZAJÍMAT: Starší otcové mohou předávat poškozené geny, varuje biolog


Zabývá se reprodukční biologií a jako uznávaný popularizátor vědy rád na přednáškách vyvrací zažité mýty. Jeho pracovní den začíná ve dvě v noci a na jatka pro materiál na pokusy donedávna jezdil na služebním kole. Jak říká, věda je droga, a kdo jí propadne, už nedokáže odejít.
Takto začíná autorka rozhovoru s profesorem Jaroslavem Petrem, biologem a popularizátorem vědy v uvedeném čísle Magazínu MfDnes. Celý rozhovor je nesmírně zajímavý, pro ty, kteří nemají možnost si ho najít na internetu a přečíst v kompletní podobě. Přinášíme citace i parafrázi s výběrem dle našeho názoru nejzajímavějších fakt a názorů
Pane profesore, mezi lidmi stále přežívá představa, že vajíčko oplodní nejrychlejší spermie. Jak jim to vyvracíte?
Pravda, mnozí mají zafixované – a možná ještě ze školy, že spermie se předhánějí a ta nejzdatnější nakonec pronikne do vajíčka. Oplození ale může nastat ještě několik dní po pohlavním styku. Stovky milionů spermií sice dorazí na hranici mezi dělohou a vejcovodem, ale tam se většina z nich zastaví. Dál už se vydávají jen jednotlivci. Pokud ve vejcovodu vajíčko zatím není, ještě zhruba šest dnů se tam můžou courat a čekat, takže spermie, co jsou tam nejdřív, mezitím umřou a vajíčko oplodní ty poslední, nejpomalejší.
Je to tedy jedna velká tombola a nejzdatnější spermie se klidně minou s cílem?
Vlastně je ohromný zázrak už to, že se v tom obrovském prostoru potká jedna buňka s druhou. Selekce nespočívá v tom, že by spermie mezi sebou závodily cestou k vajíčku, ale v jednotlivých etapách jich stále více odpadá. Vajíčko má desetinu milimetru a spermie je ještě menší, takže vejcovod pro ně představuje obří tunel, kde se můžou lehko minout. Vajíčko tam dává o sobě vědět několika způsoby. Spermie ho hledají a jdou třeba za teplem, takže to připomíná dětskou hru – přihořívá, přihořívá, hoří.
Dále pan profesor vysvětluje, proč si sourozenci často nebývají podobní a také to, že nejen vyšší věk matek, ale i věk otců může mít někdy neblahý vliv na to, že se narodí postižené dítě: „Mnozí muži si myslí, že nestárnou, ale jejich spermie rozhodně ano.“ Také se podle profesora Petra každý rok o více než jedno procento zhoršuje plodnost mužů i žen, což je razantnější změna než globální oteplování – „zatímco o klimatu se pořádají summity, tímhle problémem se nikdo netrápí,“ říká doslova.
Po exkurzi k tomu, jak moc jsou naše orgány podobné těm prasečím a že možná už brzy budou pro transplantace použitelné – alespoň na nějaký čas – ty prasečí, se rozhovor odvíjí směrem ke genetickým úpravám a také cituje profesora Pačese, který naše znalosti o lidském genomu přirovnal trefně ke knize v portugalštině, kterou jsme sice přečetli, ale portugalsky neumíme…
Další částí rozhovoru je debata o potřebě spánku: profesor Petr vstává denně ve dvě hodiny ráno, protože celá léta jezdil na služebním kole (nemá řidičák na auto) do Českého Brodu na jatka pro výzkumný materiál z poražených prasnic. Z Uhříněvsi to je 26 kilometrů, takže denně zdolával 52 km kvůli vědě. Zajímavou zastávkou je i odbočení k poslednímu zjištění, že totiž v naší genetické informaci jsou i tři procenta DNA neandrtálců, ale rovněž další, ovšem naši předkové druhu homo sapiens, kteří přišli z Afriky, přežili chlad v Evropě právě díky křížení s neandrtálci…
Poněkud smutná část se týká toho, že i podle profesora Petra lidstvo hloupne, inteligence v průměru klesá. Jednou z příčin je, zdá se, i rozvoj informačních technologií: „S nadsázkou se říká, že když někde vypadne server Wikipedie, tak v té oblasti klesá IQ o dvacet bodů.“
Závěr rozhovoru, který doporučujeme přečíst celý, se týká námitek odpůrců vakcinace, kteří argumentují třeba tím, že vakcína mění naši DNA. „To je samozřejmě hloupost. Očkování, ať už proti čemukoliv, je vylepšením imunitního systému.“ A na námitku přílišné rychlosti vývoje vakcín pak biolog Jaroslav Petr odpovídá, že „samotná výroba je jednoduchá. Dlouhá doba je dána tím, že do hry vstupují právníci a ekonomové. … Ani já nevěřil, že účinnost vakcín, které jsou teď k mání, přesáhne devadesát procent. To je přece úžasné! U chřipky je to jen mezi padesáti až šedesáti procenty.“
A na závěr vyslovuje svůj názor na to, proč se vlastně očkovat: „Já se přece neočkuji kvůli sobě, ale kvůli své mámě, manželce, sousedům, kolegům. Jen tak je nenakazím. Civilizace, v nichž fungoval altruismus, byly vždy výkonnější. Schopnost spolupracovat, pomáhat si je to, co nás pozvedlo ze zvířecí říše.“
Ještě jeden citát k tomu, jak je důležitý spánek, a také jak je podstatná pro náš vývoj každá chvíle v dětství:
„Koťatům sešili na pár týdnů víčka u jednoho oka. Když jim oko otevřeli, koťata už na něj byla po zbytek života slepá. Mozek se v kritickém období nenaučil zpracovávat zrakové vjemy. A podobně je to s dalšími smysly.“
Zdroj: Magazín MfDnes 23. května 2021, text Ivana Karásková
Úprava: redakce Zora
Více na (placeném přístupu): https://www.idnes.cz/xman/rozhovory/veda-biolog-jaroslav-petr.A210518_163519_domaci_kzem


Obsah

ÚVODEM: Kdybych já byl kovářem,
STALO SE: Přehledně
Dny umění nevidomých již potřetí Na Splávku v Domamyslicích
Mám nevidomé rodiče
LIDÉ MEZI NÁMI: Jaká je poezie nevidomých a slabozrakých autorů?
Snažím se být diplomat, avšak musím umět i rozhodnout
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 08/2021
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Starší otcové mohou předávat poškozené geny, varuje biolog
Jaké potraviny řadíme mezi protizánětlivé?
ZDRAVÍ: Co je precizní a personalizovaná onkologie?
Jezte, kdy chcete, ale nepřejídejte se!
ANEKDOTY: O lordech a o manželství
Tiráž


Hlavička časopisu

Ročník 105 číslo 16 srpen 2021
Obsah:
ÚVODEM
Kdybych já byl kovářem,
STALO SE
Přehledně
Dny umění nevidomých již potřetí Na Splávku v Domamyslicích
Mám nevidomé rodiče
LIDÉ MEZI NÁMI
Jaká je poezie nevidomých a slabozrakých autorů?
Snažím se být diplomat, avšak musím umět i rozhodnout
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 08/2021
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Starší otcové mohou předávat poškozené geny, varuje biolog
Jaké potraviny řadíme mezi protizánětlivé?
ZDRAVÍ
Co je precizní a personalizovaná onkologie?
Jezte, kdy chcete, ale nepřejídejte se!
ANEKDOTY
O lordech a o manželství



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR