Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 9 květen 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Festina lente
STALO SE: Přehledně
A ještě z Havlíčkova Brodu
Vznik SONS v dokumentech a osobních vzpomínkách (Miniseriál 1. díl)
Zemřel Josef Lachman
RETRO: Jeden větší článek ze starých stránek
LIDÉ KOLEM NÁS: Realizovat se chci hlavně v nahrávacím studiu
LITERÁRNÍ KLÁNÍ
Dovolená? Olomouc a Litovel!
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 05/2021
BUDE VÁS ZAJÍMAT: S lékařem o způsobech vyšetření ledvin
ZDRAVÍ: Vědecky ověřovány jsou dnes i účinky léčivých rostlin
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY

LIDÉ KOLEM NÁS: Realizovat se chci hlavně v nahrávacím studiu

Jeho „zvědavost“ ho přivedla na svět o dva měsíce dříve. Zaplatil za to malou, ale pro něho prý bezvýznamnou daň. Je prakticky nevidomý. Od školních let se věnuje hře na klavír, akordeon, zobcovou flétnu, zpěvu i recitaci básní. Dnes hudbu a poezii také sám skládá a publikuje. Díky básním se seznámil i se svou ženou Sandrou. Ona napsala knížku básniček a on si ji přečetl... Přinášíme rozhovor se skladatelem a spisovatelem Pavlem Vlčkem.

Vydal jste tři hudební CD. Jakou hudbu na nich najdeme?
Jen upřesním, jedná se o elektronická CD. Vydávám vše elektronicky, tedy v podstatě s nulovými finančními náklady. To samé platí i pro mé knihy. První album s názvem „Podzimničky“ je takový mix klasicismu a baroka, i když některé melodie se dají považovat za popové. Vyšlo během mého pobytu v Praze, kde jsem nejprve studoval konzervatoř, a poté strávil nějaký čas ve středisku Dědina. A bylo to období plné inspirace. Jde o elektronickou hudbu s virtuálními nástroji, kterou jsem skládal na zařízení Apple přes připojenou klaviaturu. Lze tu nastavit jakýkoliv nástroj, efekty apod.
Na přelomu let 2015 a 16 vyšlo album „Theories“. Skládal jsem ho poměrně dlouho a hodně nad ním přemýšlel. Jako celek nabízí několik hudebně zpracovaných příběhů, teorií, které vyšly z mé mysli. Po úvodním intru následují zastávky, hudebně zpracované dramatické příběhy, jako konec světa, běh času, bouřka apod.
Zatím poslední album „Rozjímky pod oblohou“ jsem natočil v roce 2017, a to během krátké doby, asi čtrnácti dnů. Jsou to miniskladby, při kterých jsem hodně experimentoval. Snažil jsem se tu hudbou, zvukovými i doprovodnými efekty vyjádřit třeba atmosféru nádraží, náměstí, akvária nebo uspávání dítěte. Prodej hudby jsem svěřil společnosti Supraphon. Najdete je sice i na Youtube premium nebo Google music, ale Supraphon online nabízí nejvíce platebních možností. Alba jsou zařazena do kategorie klasické hudby. Osobně je však vnímám spíše jako experimentální klasiku. Jejich hudba je totiž už z našeho století.

Kdy a v jakém rozpoložení nejčastěji komponujete?
Dříve to bylo hlavně ve stavech deprese. Byl jsem sám a měl o životě představu, kterou se mi nepodařilo naplnit. Původně jsem chtěl dělat překladatele a informační technologie. Nastoupil jsem ale na konzervatoř jako hráč na akordeon. Bylo však nutné hrát na velký nástroj, o poznání těžší než ten, na který jsem byl do té doby zvyklý. Jsem útlé postavy a má páteř ho neutáhla. Přestoupil jsem proto na klavír. A pak mi lékaři navíc objevili poruchu v levém zápěstí, kvůli které jsem se nemohl stát hudebníkem. Nakonec jsem se oklikou dostal tam, kam jsem chtěl. Pracuji ve společnosti „Red hat“. Zabývá se operačním systémem Linux a já se konkrétně věnuji jeho přístupnosti pro osoby se zrakovým postižením. A jinak než anglicky se tu ani nemluví.
Východiskem z deprese bylo „za to sednout“, a šlo mi to opravdu nejlépe. Ale moje hudba rozhodně není depresivní. To u poezie je to přesně obráceně. Tam jsem se skutečně vypisoval ze svých depresí. Ale stalo se, že jsem se oženil, chováme doma dva psy, deprese odešly, a já dále skládám hudbu i básně.

Popíšete nám proces, jakým komponujete?
Nejdříve přijde myšlenka ztvárnit hudbou příběh či teorii. Tak vznikne název alba. A poté čekám na inspiraci pro jednotlivé skladby. Jakmile nějaká přijde, okamžitě ji zapíši, a poté nepřetržitě pracuji, dokud ji nedokončím. Zápisník mám i u postele, kdyby mě něco napadlo ihned po probuzení. Za den si to totiž už nebudu pamatovat. Jedna skladba z „Theories“ tak vznikala třeba 12 hodin. Hotové skladby přidávám do alba. Někdy píši nepřetržitě celý týden, a pak nastane období, kdy se měsíc nic neděje. Pokud inspirace sama nepřijde, musím si ji hledat. Často se tak děje při venčení psů.
Zvláštní byl třeba postup Skládání příběhu o konci světa. Zvolil jsem osnovu, part s harfou a bicími nástroji, a líbilo se mi to. Ale pak jsem si řekl, že tohle nechci jako začátek, ale jako střed. K němu mě poté napadl konec, přidal jsem klavír a v kánonu dvě kytary, jednu vlevo a druhou vpravo, ať to vypadá, že si spolu povídají. A úplný závěr? No konec světa! Prostě to řachne a skončí to akordem E-mol na barokních varhanách. Ale stále mi chyběl začátek. A v něm to chtělo naznačit, že teď to na světě ještě funguje, tedy zpěv ptáků, kytara, flétna. A po nich rána! Pozor! Bude konec světa. A ještě třeba teorie o běhu a konci času. Začíná piánem, přidávají se bicí a v závěru též varhany, kytara a flétna. Vyjádřil jsem tím, co to vlastně čas je, kam běží, a jak vše v uspěchané době mizí v nenávratnu. Kdo z nás ví, jak skončí svět nebo co je to čas a kam povede? Každý posluchač však může procítit hudbu a případně si udělat vlastní představu. Doufám, že si má hudba své posluchače najde. Svůj příběh má zkrátka celé album i každá jeho skladba.

Jakou hudbu nejraději sám posloucháte?
Nejraději klasiku, trend music, pop. Ale v podstatě si poslechnu cokoliv. Když na to přijde, tak i skladbu pro vysavač a potlesk, nebo pro jeden tón klavíru a ticho. Takové skladby skutečně existují. Možnosti hudby jsou dnes totiž, dle mého názoru, do značné míry vyčerpány, a skladatelé jdou často do velkých extrémů. A samozřejmě to pak není pro každého. A proč si myslím, že se možnosti hudby vyčerpaly? Když totiž někdo v minulosti okopíroval část skladby, původní skladatel si toho vážil. Dnes je to otázka komerce a nikdo to kopírovat nesmí. A časem, samozřejmě sice poměrně dlouhým, ale přesto, se dostáváme do bodu, kdy není co skládat. Kombinace akordů už zkrátka byly vyčerpány, a vymyslet něco originálního je těžké.

O čem jsou vaše knihy?
Všechny jsou, řekl bych, expresivní poezie. Tři jsou v prodeji, čtvrtá je na cestě. První kniha „Co mi život vzal a dal“ s mými životními zpověďmi je na mých stránkách pvlcek.cz ke stažení zdarma. Jsou to delší básně, kde je mezi řádky vyjádřen smutek. V jedné básni jsem vymyslel i nové slovo, zdravodram, které má vyjádřit jakýsi soubor zdravotních pocitů a událostí. Asi nejhezčí je knížka „S nádechem pozitiva“. Jsou to prý krásné básničky, romantické, dětské, i věnované mým nejbližším. Je to knížka na pár desítek minut čtení. Nová, a zatím nejdelší knížka se bude jmenovat „Zákoutí mysli“. Myslím, že ji ocení čtenáři abstraktní poezie. Ne vždy se úplně rýmuje, zato je stylisticky zajímavá. Tak trochu halucinace světa, ale i básničky o vodě, večernici, slunci, měsíci, ale i o cigaretách nebo alkoholu. I mé knížky si můžete koupit, prodej jsem svěřil společnosti e-bohém, a najdete je i na mých stránkách. Absolvoval jsem i kurz tvůrčího psaní u jednoho pražského spisovatele. Ale psát prózu mě tolik nebaví. Ještě snad jednoduchou krátkou povídku.

Vy sám jste extrovert nebo introvert?
Něco mezi, a také podle nálady. Určitě mě nelákají velké akce s mnoha lidmi. Akce podle mých představ, to je třeba autorské čtení s dvaceti posluchači. Dvě taková proběhla v Třinci v rámci festivalu Dny umění nevidomých na Moravě. Své básně jsem předčítal z braillské předlohy. Na jednom literárním večeru recitoval mou báseň i můj kamarád, herec z těšínského divadla.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?
V psaní básní hodlám pokračovat, ale realizovat se chci hlavně v nahrávacím studiu. Chci totiž vytvořit zázemí uzpůsobené pro lidi s různými typy postižení, kteří mají hudební a literární nápady a ambice. A jednoho dne si řeknou, že je chtějí natočit, sami nebo s mou pomocí, a nabídnout ostatním. To znamená hlavně přístupný hardware. Dnes ho tvoří klaviatura Komplete Kontrol, malá střižna a mikrofon. Na profesionální práci i další skládání hudby je ale třeba počítač, který stojí okolo 160 000 Kč. Na jeho zakoupení pořádám na portále donio.cz i veřejnou sbírku. Studio je takové moje dítě. Sen o něm jsem měl už na konzervatoři, od té doby ho v sobě posiluji, a dnes se v mé mysli rozvinul do té míry, že ho chci za každou cenu dotáhnout do konce. A do budoucna postupně vytvářet tým lidí s nějakým typem postižení, kteří se budou věnovat práci se zvukem, a tak se i pracovně uplatní.

Antonín Vraný

Obsah

Hlavička časopisu

Ročník 105 číslo 9 květen 2021
OBSAH
ÚVODEM
Festina lente
STALO SE
Přehledně
A ještě z Havlíčkova Brodu
Vznik SONS v dokumentech a osobních vzpomínkách
Zemřel Josef Lachman
RETRO
Jeden větší článek ze starých stránek
LIDÉ KOLEM NÁS
Realizovat se chci hlavně v nahrávacím studiu
LITERÁRNÍ KLÁNÍ
S bílou holí po okolí
Dovolená? Olomouc a Litovel!
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 05/2021
BUDE VÁS ZAJÍMAT
S lékařem o způsobech vyšetření ledvin
ZDRAVÍ
Vědecky ověřovány jsou dnes i účinky léčivých rostlin
SPORT
Černobílé problémy

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.