Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 6 březen 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Pýcha je svádivá, má ráda inkognito
STALO SE: Přehledně
S vodicím psem přes La Manche
LIDÉ KOLEM NÁS: Kdo je a čím se zabývá zrakový terapeut
RETRO
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Staří nedospělci nebo mladí staří? – II.
NAPSALI JSTE NÁM: Na COVID může doplatit i ten, kdo ho nedostal…
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino! – závěr
Jste hodná holka? Nebo hodný kluk? Moc se neradujte
ZDRAVÍ: Jaké jsou pokroky v léčbě chorob sítnice?
SPORT: Paralympiáda letos bude, deaflympiáda se odkládá
ANEKDOTA NA ZÁVĚR
INZERCE
Tiráž


NAPSALI JSTE NÁM: Na COVID může doplatit i ten, kdo ho nedostal…


V době pandemie jsem se dostala do nemocnice a byla jsem z toho hodně rozmrzelá. Stěhovala jsem se z většího do menšího bytu. Nové prostředí je pro nevidomého vždy plné nástrah, zvláště když je všude kolem plno nevybalených krabic. Přes jednu z nich jsem přepadla a vytvořil se mi otok na pravém boku. Bylo evidentní, že došlo k poškození endoprotézy kyčelního kloubu. Každý den nás sdělovací prostředky varují před nebezpečím sdružování, a mě to natolik vystrašilo, že jsem si sanitku zavolala až za týden, když už bolest byla nesnesitelná. Kdybych přijela do nemocnice hned po pádu, nemusela bych na další operaci.
Ležím tedy na nemocničním lůžku, probírám v hlavě okolnosti úrazu a mám co dělat, abych nepropadla úzkostem. V tom někdo klepe na dveře, otevírá a já slyším: „Dobrý den, jmenuji se Pavla Žůrková a jsem nemocniční kaplanka. Přišla jsem se zeptat, jak se vám daří, jestli nemáte chmury a nepotřebujete si s někým chvíli promluvit.“ Trochu překvapená přikyvuji, že bych o to i stála. Kaplanka si tedy ke mně přisedla a já jsem se jí svěřila se svou situací, obavami a nejistotou ohledně budoucnosti. Trochu jsem se uklidnila. Domluvily jsme se na dalším setkání za pár dnů. Pokračovaly jsme v hovoru o mém životě, ale také o Bohu a o současné situaci ve světě. Zmínila jsem i to, že mám ráda poezii. To kaplanku velmi potěšilo, protože před chvílí navštívila pacienta, který skládá básně a touží po tom, aby přinášely radost právě lidem v nemocnici. A tak jsem si pár básní nechala přečíst. Tímto způsobem jsem se „seznámila“ s velice zajímavým člověkem, který se stejně jako já dostal v době pandemie do nemocnice, přestože nechytil ten obávaný virus.
Napadlo mě, že bych některou jeho báseň poslala do našeho časopisu Zora, a proto jsem básníka požádala o svolení. Ten s nadšením můj nápad schválil a přidal ještě svou stručnou autobiografii. Když jsem si ji vyslechla, uvědomila jsem si, že komplikace kovidového období negativně zapůsobily jak v mém, tak i v jeho příběhu. Proto jsem se rozhodla, že kromě básní se s vámi chci podělit i o střípky z jeho života. Věřím, že pro mnohé z nás to může být povzbuzením k boji s nepřízní osudu:
Oskar se vždy podvědomě chtěl stát spisovatelem. S pár básněmi vystoupil ve školním rozhlase, ale pak se dlouho nic nedělo. Život s ním trochu mával, protože se neubránil drogám a postihly ho různé nemoci. V sedmadvaceti letech zatoužil po změně a chtěl si najít nějaký koníček. Napadlo ho vzít tužku a papír a psát něco krátkého. Tak vznikly jeho první básně. V psaní ho povzbuzoval jeden starší pán, který mu pomohl vytvořit si svůj žánr.
Minulý rok se v jeho životě událo něco tak nečekaného, co ho dostalo do úzkých a na úplné dno. Kvůli pandemii nemohl sehnat léky na svou duševní nemoc a mnoho nocí probděl. Pociťoval takovou bezmoc, že ho ani nenapadlo zavolat si sanitku. Lékař měl stále zavřeno, a tak Oskar 26. 4. 2020 v beznaději vyskočil odpoledne ze svého bytu v pátém patře. Výška 15,3 metrů. Ve vzduchu se stihl ještě otočit a zády dopadl na železné zábradlí, které ho vymrštilo tak, že skončil nohama na zemi. Potom ztratil vědomí. Když se po několika týdnech probral k životu a navštívila ho kaplanka Pavla, jeho první slova byla: „Já jsem tak šťastný, že žiju. Něco takového snad ani člověk nemůže přežít! Ano, mám sice částečně ochrnutou nohu a sešroubovaná záda, trochu zmrzačenou ruku, ale jsem živ!“ Největší radost dodnes prožívá ze samotného „bytí“, protože to se stalo obrovskou hodnotou jeho života. Tehdy možná poprvé Oskar dospěl k přesvědčení o přítomnosti vyšší moci nebo Boha. Tato nová víra proniká postupně i do jeho básní. Životní nástrahy Oskar překonává díky dobré náladě, ale také díky poezii. Věří, že právě ona může být samotným promlouváním Boha.
STŘEMHLAV
bylo toho víc než dost
možná přes měsíc tvrdého neštěstí
šlo o život, prázdnota a zlost
určily moje cesty

vyletěl jsem z okna paneláku
jako tělo zhuntované bez duše
Bůh mne v tom nejhorším pádu
celou cestu držel, jak může

snesl mě dolů tou cestou
jak skok s pár kotrmelci
dopad díky němu v blesku
zachránil život pro mne cenný

asi má
mou duši
rád

ZAHOĎ MINULOST
minulost hoď bokem
zbytečně tíží
zaměř se duše okem
co Svět polidští

zavlažit poušť
napojit lid či zvěř
tuto moc
má Bůh, my též

MODLITBA TICHA

Básně mi hučí v hlavě
přes duše bol
i když cítím se zdravě
bolest jímá svor

který utichne
když přijde radost
bolu unikne
moje starost
...
šeptám do ticha
hledám krás
ať má modlitba
je vyslyšena zas.

Zdeňka Hrtúsová


Obsah

ÚVODEM: Pýcha je svádivá, má ráda inkognito
STALO SE: Přehledně
S vodicím psem přes La Manche
LIDÉ KOLEM NÁS: Kdo je a čím se zabývá zrakový terapeut
RETRO
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Staří nedospělci nebo mladí staří? – II.
NAPSALI JSTE NÁM: Na COVID může doplatit i ten, kdo ho nedostal…
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino! – závěr
Jste hodná holka? Nebo hodný kluk? Moc se neradujte
ZDRAVÍ: Jaké jsou pokroky v léčbě chorob sítnice?
SPORT: Paralympiáda letos bude, deaflympiáda se odkládá
ANEKDOTA NA ZÁVĚR
INZERCE
Tiráž


Hlavička časopisu

Ročník 105 číslo 6 březen 2021
OBSAH
ÚVODEM
Pýcha je svádivá, má ráda inkognito
STALO SE
Přehledně
S vodicím psem přes La Manche
LIDÉ KOLEM NÁS
Kdo je a čím se zabývá zrakový terapeut
RETRO
A jsme zase v tom dávném čase
ZORA RADÍ A INFORMUJE
O čem se moc nemluví – Staří nedospělci nebo mladí staří? – II.
NAPSALI JSTE NÁM
Na COVID může doplatit i ten, kdo ho nedostal…
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino! – závěr
Jste hodná holka? Nebo hodný kluk? Moc se neradujte
ZDRAVÍ
Jaké jsou pokroky v léčbě chorob sítnice?
SPORT
Paralympiáda letos bude, deaflympiáda se odkládá
ANEKDOTA NA ZÁVĚR
INZERCE



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR