Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 5 březen 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Nesrovnávat nesrovnatelné! Nebo ano?
STALO SE: Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS: Kdo navštívil Indii, chce se tam vrátit ihned nebo už nikdy
Mámou potmě (Seriál Radiožurnálu – část 2)
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 03/2021
O čem se moc nemluví – Staří nedospělci nebo mladí staří? – I.
BUDE VÁS ZAJÍMAT (Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino! – 3. díl)
ZDRAVÍ: Dokážou se naše zuby samy obnovovat?
Parkinsonův syndrom začíná obvykle nenápadně
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Jaká byla Paralympijská výzva 2020?
INZERCE
Tiráž


BUDE VÁS ZAJÍMAT (Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino! – 3. díl)


Pokračujeme v publikování eseje Jiřího Sotony z roku 2016.

Angličtina vládne všem
V pubertě jsem vyrůstal na německých hudebních televizních kanálech, ale ani moje mizerná němčina nebyla na překážku tomu, abych si všiml, jak často se do mluvy moderátorů vkrádají anglická slovíčka. Koncerty nebyly živě, ale zásadně „live“, nemluvě o neustálém přesvědčování, že je všechno „OK“. Po letech můžu konstatovat, že trend anglicismů dorazil i k nám.
Kamarádka němčinářka mě v téhle souvislosti „uklidnila“, že v Německu je to od té doby ještě horší. Pracuje mimochodem v reklamní agentuře, což je společně s oblastí informačních technologií asi nejčastější podhoubí všelijakých novotvarů. Občas mě pro pobavení zásobuje výrazy ze svého zaměstnání, jako je „vyprintovat“ (vytisknout) nebo „zkonektovat“ (propojit).
Že jsem zestárl, mi na okamžik připomněl titulek, který jsem zhlédl v trafice na obalu časopisu Top dívky. Pravda, nejsem jejím cílovým čtenářem, nicméně věta „It-boy a star blogger Riccardo Simonetti tě vystylinguje na fesťáky“ si zasloužila opsat. Kdo je ten pán, nevím. Do sbírky zapadá také telefonát tiskové mluvčí jednoho supermarketu, která mi nabízela námět na článek. Když jsem se omluvil, že se jídlu věnuju v Magazínu jen sporadicky, alespoň se zeptala: „A nevíte o někom, kdo se u vás zabývá foodem (jídlem)?“
Doteď mi zní v hlavě drsný hlas z rádia Evropa 2, jenž mě nabádal: „Čekuj sety našich dýdžejs onlajn!“ Další dávku češtinářského masochismu jsem si prožil v létě při sledování Snídaně s Novou. Moderátor Aleš Lehký zpovídal protagonisty muzikálu Noc na Karlštejně a zajímalo ho: „Všichni známe ten příběh, ten film i ty písničky. Je to v něčem jiné, je to nějakej refresh (oživení, osvěžení)?“ Na obranu rodného jazyka jsem v tu chvíli mohl udělat jedinou věc. Popadnout ovladač a přepnout.

Čeština jako houba
Je třeba říct, že soukromá komerční média si bohužel můžou mluvit a psát, jak chtějí, i když to citlivějším jedincům rve uši i oči. To se týká jak nespisovného projevu, tak anglicismů.
„Evropa 2 je mladé, dynamické a živé rádio. Není proto možné a ani žádoucí, už s ohledem na cílovou skupinu posluchačů, svazovat vysílání striktními jazykovými pravidly. Na druhou stranu i zde platí určitý interní kodex, který ale řeší pouze základní a obecnou charakteristiku projevu, například vulgarity,“ napsala mi perfektní češtinou Zuzana Nevoralová, tisková mluvčí skupiny Lagardére Active ČR, která rádio provozuje.
Ohledně anglicismů, jimiž se vysílání hemží, dodala: „Evropu 2 dnes lidé neposlouchají pouze přes rádio, ale konzumují daný obsah i v on-line prostředí, tedy na webu, sociálních sítích, apod. Pro toto prostředí jsou anglicismy rovněž velmi přirozené, a my s nimi tedy musíme rovněž pracovat.“
Divák má dnes možnost výběru, proto Markéta Pravdová stanice, které nectí spisovný jazyk, zcela neodsuzuje. „Když si hudební stanice pozve zpěváka nějaké metalové kapely, tak je možné, že moderátor, aby hosta uvolnil a přiblížil se – nechci říct snížil se – na jeho úroveň, bude volit hovorové, nespisovné prostředky. V tomhle kontextu mě to nebude pohoršovat. Jinak je tomu ve zpravodajství nebo u seriózních debat. Tam bych očekávala spisovnost.“
Čeština se podle ní chová jako houba, všechno nasaje. „U jakéhokoli cizího slovesa stačí přidat -ovat a máte české sloveso. U podstatných jmen jen přidáte správné pádové koncovky.“
Autorita, jež by český ekvivalent vymyslela dřív, než anglicismus zakoření, neexistuje. „I kdybychom nakrásně vymysleli nová, hezká, libozvučná slova, nemůžeme nikomu diktovat, aby je používal.“

Vážená paní Novák
Jako rezignaci na jazykové zvyklosti vnímají zastánci tradic snahy nepřechylovat cizí i česká ženská příjmení. Co se týče zahraničních, česká média k nim přistupují různě. Vášně však probouzí především móda Češek nechávat si po svatbě mužský tvar příjmení. Protože se pro něj rozhodly některé známé ženy, může se tenhle trend zdát silnější, než ve skutečnosti je.
Česká Miss 2010, modelka a v poslední době moderátorka a zpěvačka Jitka Válková se od loňského sňatku jmenuje Jitka Boho. Rozhodla se podle svých slov instinktivně. „Přišlo mi docela přirozené nechat manželovo příjmení v původním tvaru,“ vrací se k době před svatbou s muzikantem Lukášem Boho. Dodává, že příjmení Válková skutečně opustila a v občance má uvedeno pouze Jitka Boho. „Kdyby se manžel jmenoval třeba Nováček, tak bych si asi nechala koncovku -ová,“ připouští.
Zákon o matrikách, jménu a příjmení uvádí, že „příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice“. Žena může zažádat o zapsání příjmení v mužském tvaru, je-li: a) cizinka, b) občanka, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, c) občanka, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka, d) občanka, která je jiné než české národnosti. Na Jitku Boho nic z toho nesedí, tak co na to na matrice? „Vůbec nic, všechno v pořádku, na nic se mě neptali.“ Dokazuje tím, že v praxi po vás žádný úředník nebude chtít doložit, že chcete kupříkladu bydlet v cizině.
Čeština si však s takovými tvary příjmení neumí moc poradit. „V jazykové poradně jsme měli dotaz od novomanželky, která se nepřechýlila a pak nám volala, jak se bude skloňovat a jak ji mají lidé oslovovat. Tyhle ženy si někdy představují svoje příjmení jen v 1. pádě, jak se bude vyjímat v občanském průkazu nebo při podpisu, ale víc nad ním nepřemýšlejí,“ domnívá se Markéta Pravdová.
Jak tedy skloňovat dejme tomu „Emma Smetana“? Podle lingvistky jsou k dispozici tři varianty – Emmu Smetana, Emmu Smetanu nebo paradoxně hezky přechýleně Emmu Smetanovou…
Zůstává otázka: Je v pořádku někomu určovat, jaké má mít příjmení? Za sebe poznamenám, že se děsím toho, že bych musel v novinách psát věty typu „řekla Novák Smetaně“ nebo že bych e-maily začínal oslovením „Vážená paní Veselý“.
Jen na okraj:
Slova, v nichž často chybujeme
správně špatně
bizarní bizardní
výjimečný vyjímečný
abychom aby jsme
holt hold (ve smyslu inu, zkrátka)
sáhodlouhý sálodlouhý
rozumět rozumnět
permanentka pernamentka
refrén refrém
dceřiná dceřinná (firma)
data datumy
zbůhdarma bůhzdarma

Jiří Sotona, Právo
Dokončení příště


Obsah

ÚVODEM: Nesrovnávat nesrovnatelné! Nebo ano?
STALO SE: Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS: Kdo navštívil Indii, chce se tam vrátit ihned nebo už nikdy
Mámou potmě (Seriál Radiožurnálu – část 2)
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 03/2021
O čem se moc nemluví – Staří nedospělci nebo mladí staří? – I.
BUDE VÁS ZAJÍMAT (Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino! – 3. díl)
ZDRAVÍ: Dokážou se naše zuby samy obnovovat?
Parkinsonův syndrom začíná obvykle nenápadně
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Jaká byla Paralympijská výzva 2020?
INZERCE
Tiráž


Hlavička časopisu

Ročník 105 číslo 5 březen 2021
OBSAH
ÚVODEM
Nesrovnávat nesrovnatelné! Nebo ano?
STALO SE
Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS
Kdo navštívil Indii, chce se tam vrátit ihned nebo už nikdy
Mámou potmě (Seriál Radiožurnálu – část 2)
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 03/2021
O čem se moc nemluví – Staří nedospělci nebo mladí staří? – I.
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino! – 3. díl
ZDRAVÍ
Dokážou se naše zuby samy obnovovat?
Parkinsonův syndrom začíná obvykle nenápadně
SPORT
Černobílé problémy
Jaká byla Paralympijská výzva 2020?
INZERCE



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR