Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 240 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor-Z - Zdraví (dříve Masér), Obzor-I - Intimita (dříve Vstupte), Naše šance, Aúroro, Obzor-H - Harmonie a časopis Téčko (dříve Technická revue).


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 4 únor 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Každý je strůjcem svého osudu
STALO SE: Přehledně
NAPSALI JSTE NÁM
Deskové a karetní hry v době koronavirové
LIDÉ KOLEM NÁS: Lehkou atletiku s postižením zraku? Ano, lze!
Mámou potmě (Seriál Radiožurnálu – část 1)
RETRO
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Jak přežít zimu ve zdraví a dobré náladě?
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino! – 2. díl
Nejpomalejší a nejrychlejší oči: Proč se psi nedívají na televizi a proč je těžké chytit mouchu?
ZDRAVÍ: Jak se lze bránit osteoporóze i podpořit její léčbu?
Experimentální terapie zachránila zrak chlapci se zhoubným nádorem oka
SPORT: Zimní sporty
INZERCE
Tiráž


BUDE VÁS ZAJÍMAT: Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino! – 2. díl


„Bychom“ už děti neznají
Učitelé změny zaznamenali. „Duál typu ,rukama, nohama‘ se dětem zdá nespisovný, a co teprve skloňování se zájmenem a přídavným jménem. Někdy jsou až hyperkorektní a vznikají tvary jako ,dvěmi‘, protože ,dvěma‘ se jim jeví jako nespisovné,“ uvádí pro příklad Vanda Müllerová, učitelka češtiny ze ZŠ EDUCAnet v Praze. A jmenovat může další: „Tvar ,bychom‘ už vnímají jako nespisovný, protože ho kolem sebe skoro neslyší. Ve velkých písmenech mají absolutní guláš. Skloňování zájmen – jenž, týž – jim dělá problémy.“
„K nám na gymnázium přicházejí žáci, kteří jsou ochotni se učit. Přesto mají problémy například s některými pravidly psaní velkých písmen, protože zde nevidí logický systém,“ připojuje se Ivana Zikmundová, češtinářka z gymnázia ve Špitálské ulici v Praze 9.
Internet a angličtina mají také svůj vliv. „Vynechávají interpunkci na konci vět, nepoužívají velká písmena v názvech, popřípadě je dávají tam, kam angličtina – třeba Česká Republika,“ všimla si Vanda Müllerová. Ivana Zikmundová přidává ještě špatný slovosled a slovní vazby (například „jsem za to rád“) a nadužívání anglických slov tam, kde to není třeba (market, showroom).
Pokud by kantoři v něčem žákům ulehčili, jsou to velká písmena. Markéta Pravdová souhlasí: „Letos vyšla kniha Psaní velkých písmen v češtině, která má 350 stran. To hovoří samo o sobě. Máme tak podrobně propracovanou problematiku velkých písmen, že vydá na tlustou knihu.“
Před časem provedl Ústav pro jazyk český průzkum, kterého se zúčastnilo přes 18000 respondentů. Na stránkách ústavu nejprve vyplňovali zaškrtávací metodou test zaměřený na psaní velkých písmen. Přestože na web ústavu zavítají spíše ti, kdo se o jazyk zajímají, výsledek nebyl nic moc - úspěšnost 59 procent.
Druhá část obnášela řešení testu i s vysvětlením a dotazník s návrhy, jak psaní velkých písmen zjednodušit. Třeba začínat všechna slova ve víceslovných názvech bez výjimky velkými písmeny. Výstup byl tentokrát ještě překvapivější – 86 procent účastníků testu se vyjádřilo, že si žádné změny nepřeje. Jsme zkrátka příliš konzervativní.

Budu se soustředit
Méně radikální změny v češtině se dějí poměrně nenápadně, aniž bychom si je museli odhlasovat. Nejméně 10 čtenářů, kteří reagovali na výzvu v Magazínu, ve výčtu nešvarů zmínilo stejné sloveso: soustředit se. Poukazovali na to, že tvar „soustředím se“ znamená budoucí čas (stejně jako např. zúčastním se), tudíž veřejností i médii hojně používaný obrat „budu se soustředit“ nedává smysl.
Markéta Pravdová se s tím nesetkává poprvé. Problém podle ní spočívá v tom, že všechna ostatní slovesa začínající na „sou-“ jsou nedokonavá, v budoucím čase je tedy třeba říct budu souhlasit, budu soupeřit, budu soutěžit atd. Jen soustředit se mezi ně nezapadá.
„Funguje princip analogie – pokud máte tolik sloves, která se chovají stejně, pak nepřekvapí, že i u dokonavého slovesa ,soustředit se‘ nacházíme tvary nedokonavé,“ vysvětluje zapeklitost problému. „Nechci říct, že na tom nezáleží, ale je otázka, zda je to ještě chyba, nebo zda přijmout celkem rozumný argument, že když se takhle chovají jiná slovesa, proč ne i tohle,“ poznamenává s tím, že ani lingvisté nejsou ve shodě.
Čtenářům vadily i další výrazy, které vídají nebo slýchají v médiích – Američani místo Američané, cunami místo tsunami, v Nymburku místo v Nymburce, v Riu de Janeiru místo v Riu de Janeiro nebo lidé vyrábí místo vyrábějí. Těch několik výrazů jsem vybral schválně, navzdory rozčilení pisatelů jsou totiž přípustné obě varianty. Někdy nám některé výrazy zkrátka nejdou „přes ústa“, ačkoli jsou korektní. Jiné původně byly nesprávné, jenže stokrát opakovaná chyba se nakonec stane normou, abych parafrázoval jedno rčení.

Je to o něčem
Když jsem v novinách začínal, zkušenější kolegové mi kladli na srdce, abych se některým obratům vyhýbal. Třeba že „něco je o něčem“, kupříkladu „fotbal je o gólech“ nebo „herectví je o štěstí“, protože je to nečeská, otrocky přeložená fráze z angličtiny. Dnes se s ní setkávám takřka všude. Čest výjimkám!
Jan Šetek pracuje 15 let jako jazykový korektor ve zpravodajství České televize a tuhle frázi dlouho v odevzdaných textech neviděl. A když, tak ji bez milosti škrtá. „Hodně se začalo používat, že je něco v problémech – továrna, podnik. Typický anglicismus. Snažím se ho opravovat,“ dává jiný příklad.
Se svými kolegy má na starosti texty, které čtou moderátoři ze čtecích zařízení, jmenovky lidí, kteří se objevují před kamerou, a zprávy, které rotují ve spodní části obrazovky. „Zprávu napíše redaktor, pak ji přečte editor, po něm korektor,“ popisuje, jak text putuje, než se jej chopí moderátor. „Problém může nastat, když se editor dostane k textu třeba jen minutu před vysíláním,“ vysvětluje, proč diváci občas zaznamenají chybu. Na „pohodovou“ lhůtu na korekturu včetně případných stylistických změn podle něj postačí pět minut před vysíláním.
Nebezpečí pro češtinu nevidí v přejímání anglicismů – jednotlivých výrazů jako spíše celých vazeb, často s nepřirozeným slovosledem. Někdy však naše řeč angličtině přece jen podlehne, proto jsme dřív „diskutovali o problému“, zatímco dnes můžeme také „diskutovat problém“.
Korektoři jsou shovívaví i k některým hovorovým výrazům, ale jen v mluvené podobě. „Tolerujeme například v plurálu mužského životného rodu koncovky -i. Komunisti, lidi…“ Avšak výjimky jsou i mezi výjimkami. Třeba pojmenování Židi má hanlivý nádech, proto je v ČT neuslyšíte. Přípustný je pouze tvar Židé.
Nahradit cizí slova českými ekvivalenty podle Jana Šetka není úkolem médií a novináři nejsou obrozenci, kteří nová slova vymýšlejí. „Média nemají být normotvorná, my máme normy dodržovat,“ má jasno.
Jiří Sotona, Právo
Pokračování


Obsah

ÚVODEM: Každý je strůjcem svého osudu
STALO SE: Přehledně
NAPSALI JSTE NÁM
Deskové a karetní hry v době koronavirové
LIDÉ KOLEM NÁS: Lehkou atletiku s postižením zraku? Ano, lze!
Mámou potmě (Seriál Radiožurnálu – část 1)
RETRO
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Jak přežít zimu ve zdraví a dobré náladě?
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino! – 2. díl
Nejpomalejší a nejrychlejší oči: Proč se psi nedívají na televizi a proč je těžké chytit mouchu?
ZDRAVÍ: Jak se lze bránit osteoporóze i podpořit její léčbu?
Experimentální terapie zachránila zrak chlapci se zhoubným nádorem oka
SPORT: Zimní sporty
INZERCE
Tiráž


Hlavička časopisu

Ročník 105 číslo 4 únor 2021
OBSAH
ÚVODEM
Každý je strůjcem svého osudu
STALO SE
Přehledně
NAPSALI JSTE NÁM
Co život dal a vzal
Deskové a karetní hry v době koronavirové
LIDÉ KOLEM NÁS
Lehkou atletiku s postižením zraku? Ano, lze!
Mámou potmě (Seriál Radiožurnálu – část 1)
RETRO
A znovu křehké stránky stoleté Zory
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Jak přežít zimu ve zdraví a dobré náladě?
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino! – 2. díl
Nejpomalejší a nejrychlejší oči: Proč se psi nedívají na televizi a proč je těžké chytit mouchu?
ZDRAVÍ
Jak se lze bránit osteoporóze i podpořit její léčbu?
Experimentální terapie zachránila zrak chlapci se zhoubným nádorem oka
SPORT
Zimní sporty (od naší čtenářky)
INZERCE



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz, v případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR