Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 240 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor-Z - Zdraví (dříve Masér), Obzor-I - Intimita (dříve Vstupte), Naše šance, Aúroro, Obzor-H - Harmonie a časopis Téčko (dříve Technická revue).


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 3 únor 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Tituly a sebevědomí
STALO SE: Přehledně
SONS daruje knihy Bangladéši
LIDÉ KOLEM NÁS: Jihočeši jsou prý šikovní, vynalézaví i podnikaví
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 02/2021
V Česku propuká epidemie nespokojenosti. Lidem dochází trpělivost
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino!
Přístupnost e-shopů pro zrakově postižené – výzkum k bakalářské práci
Osobnosti mezi námi aneb slavní se zrakovým postižením
ZDRAVÍ: Pohledem do očí odhalí civilizační choroby
Dokážou se naše zuby samy obnovovat?
KULTURA: Co, jak a kde si půjčujeme
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Tiráž


BUDE VÁS ZAJÍMAT: Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino!


Před více než čtyřmi lety (28. 10. 2016) napsal Jiří Sotona pro Právo následující text. Když jsem ho objevil, uvědomil jsem si, že i pro naše čtenáře je jazyk, jejich rodná řeč a její znalost, jistou vizitkou. Při hodnocení okolí vnímá nejen to, jak jsme oblečení nebo jak se chováme, ale z podstatné míry i to jak mluvíme. A naopak – nevidomý posluchač si může právě posouzením toho, jak kdosi, koho nevidí, mluví, udělat o něm lepší obrázek, než kdyby si ho třeba rukama prohlédl. To je důvod, proč se v následujících čtyřech číslech Zory budete moci opětovně potkat s názory Jiřího Sotony na současnou podobu češtiny a překážky, které jí její mluvčí házejí pod nohy. A pokud najdu další, podobně inspirativní texty, rozhodně se o ně s vámi podělím.
VS

Pokud je pro vás „mě“ a „mně“ prašť jako uhoď a mezi „jezte, děti!“ a „jezte děti!“ nevidíte rozdíl, pak se obávám, že tenhle článek neoceníte. Lidí, kteří nad zákonitostmi češtiny mávají rukou, bohužel přibývá. Náš rodný jazyk musí ve jménu svobody vyjadřování skousnout neuvěřitelné věci. I od těch, kteří mají jeho používání v popisu práce. Nenastal už čas na nějaké další, malé národní obrození?
Doteď mě ta chyba mrzí. Na jaře jsem psal článek o zdravotních sestrách a v popisku u fotky jedné z nich vyšla věta: „Byli i takové, které se podívaly a odešly za pět hodin.“ Klasická chyba – shoda podmětu s přísudkem. Na poslední chvíli jsem se totiž rozhodoval mezi sestrami a lidmi, tedy mezi „byly“ a „byli“.
Na rozdíl od televizních či rozhlasových moderátorů, kteří vyřčené slovo nemůžou vzít zpět, mají píšící žurnalisté výhodu, že jejich články čte v rámci výroby novin víc lidí. Přesto se stane, že i několik párů očí chybu nebo překlep přehlédne.
Štvalo mě to i proto, že vím, jak se někdy na novináře nadává, že neumějí česky. Zároveň vím, že spousta lidí by řekla: trápit se pravopisem je hloupost, protože jsou důležitější věci.
Z odpovědi „je to jedno“ se stala univerzální reakce těch, kteří pravidla naší mateřštiny neovládají. Ten, kdo lpí na správném vyjadřování a opravuje ostatní, je pro ně předpotopní, povýšený intelektuál. V očích těch, pro něž jsou mluvnice a pravopis zaprášená slova ze základní školy, stojí vývoj jazyka především na představě, že všechno je dnes dovoleno. Pravidla jsou přežitá, nikdo je stejně neovládá a není čas se jimi zabývat!

Obránci z internetu
Mezi mírnější reakce přistižených „hříšníků“ patří třeba věta: „Píšu rychle, tak neřeším i/y.“ – „Nejde o rychlost. Úhoz do klávesnice bude trvat stejně dlouho, ať napíšu ,i‘ nebo ,y‘,“ pochybuje o takové výmluvě Markéta Pravdová, předsedkyně Rady Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. „Pokud nemá čas přemýšlet, je něco špatně. Zrovna psaní ,i‘ a ,y‘ ve vyjmenovaných slovech se děti učí ve třetí třídě základní školy. Na děti se údajně kladou velké nároky, ale kdy jindy si mají osvojit základní pravidla, než když jsou ještě malé?“
Zásady pravopisu se podle Markéty Pravdové z Ústavu pro jazyk český nemění, spíše se rozšiřuje slovní zásoba o cizí výrazy.
Odhodit pravidla s koncem povinné školní docházky není výraz svobodomyslnosti, spíš nevzdělanosti. Že bude za hlupáka nebo že mu v horším případě ostatní nebudou rozumět, leckoho netrápí. Naštěstí je pořád dost lidí, kteří větu „to je jedno“ neuznávají.
Na Facebooku, který je stejně jako jiné sociální sítě nevyčerpatelnou studnicí hrubek, vzniklo několik skupin, které češtinu hájí. K té s názvem „Chudák čeština“ se hlásí 13 000 lidí. Dennodenně sdílejí jazykové perly, které při brouzdání internetem objevili. Tady jsou ukázky z poslední doby, včetně komentáře některého člena skupiny:
„předšti si to pořádně“
Michal Veselý: „Teoreticky možné. Dštít se dá, takže by mělo být možné i předštít.“

„dobru vecer nedaroval bytu nekdo toustovac? dekuji“
Nikolka Štefková: „Tak kdo tomu bytu daroval toustovač?“

„Máme jedno místo v aute + listek zítra do plzně z benešova nechtěl by někdo jed?“
Martin Slabý: Proč čekat, až nás otráví fotbal, když to můžeme urychlit?“

„Superprémiové hypoalergenní krmivo pro dospělé kočky se zvěřinou a rýží žijící venku.“
Zuzana Moravcová: Krmivo žije venku, nebo rýže žije venku? Pokud krmivo žije doma a rýže venku, jak to dělají?

„Karel Gott má dnes 77. let“
Lucinka Malá: „Kam asi poletí?“

Veřejnost chce radu
Ve stejné facebookové skupině jsem narazil na fotku rozkopané silnice s nápisem PLIN. Někdo by mohl namítnout, že se dělníkovi nebo řemeslníkovi, pokud dobře odvede svou práci, přece nebudeme posmívat za hrubky. Na druhou stranu k tomu, aby věděl, jak napsat slovo „plyn“, nepotřebuje doktorát z filologie.
Ne že by čeština patřila mezi snadné jazyky, ale vyhledat, jak se co píše a říká, je dnes díky internetu otázka vteřin. Ústav pro jazyk český provozuje Internetovou jazykovou příručku na adrese: prirucka.ujc.cas.cz, obsahující více než 100 000 slovníkových hesel a také poučení o problematických jazykových jevech. Denní návštěvnost je přes 40 000 přístupů. Kromě toho funguje v ústavu telefonická jazyková poradna.
„Nerozlišujeme mezi dotazem od školáka, který dostal pětku, a dotazem k právnímu textu, kde může chybně umístěná čárka ovlivnit smysl zákona. Poradíme všem,“ říká Markéta Pravdová. Přibližně třetina dotazů se týká pravopisu, zvláště zápisu cizích slov, část slovní zásoby, ohýbání slov, větné stavby nebo úpravy písemností.
Jazykovědci se často setkávají s výtkami, že se pravidla pravopisu neustále mění. „Třeba vyjmenovaná slova jste nám změnili. Tatínek se je učil jinak a dědeček taky,“ zaznamenali v poradně. „Je to sice častá stížnost, ale zcela neopodstatněná,“ reaguje Markéta Pravdová. „Vyjmenovaná slova se od roku 1957 nezměnila. Ve škole se je ale neučíme všechna, jen některá. Že se někdo učí babyku a někdo ne, nemá vliv na pravopis slova babyka.“
Ačkoli se do našeho slovníku dere stále víc cizích slov, pravidla se od časů, kdy do školy chodili rodiče současných školáků, nezměnila. Doba však ano. Pokud děti málo čtou, komunikují především na internetu a poslouchají televizní nebo rádiové stanice, které na jazyce nelpí, mají stále méně příležitostí spisovnou češtinu vstřebávat.
Jiří Sotona, Právo



Obsah

ÚVODEM: Tituly a sebevědomí
STALO SE: Přehledně
SONS daruje knihy Bangladéši
LIDÉ KOLEM NÁS: Jihočeši jsou prý šikovní, vynalézaví i podnikaví
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 02/2021
V Česku propuká epidemie nespokojenosti. Lidem dochází trpělivost
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino!
Přístupnost e-shopů pro zrakově postižené – výzkum k bakalářské práci
Osobnosti mezi námi aneb slavní se zrakovým postižením
ZDRAVÍ: Pohledem do očí odhalí civilizační choroby
Dokážou se naše zuby samy obnovovat?
KULTURA: Co, jak a kde si půjčujeme
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Tiráž


Hlavička časopisu

Ročník 105 číslo 3 únor 2021
OBSAH
ÚVODEM
Tituly a sebevědomí
STALO SE
Přehledně
SONS daruje knihy Bangladéši
LIDÉ KOLEM NÁS
Jihočeši jsou prý šikovní, vynalézaví i podnikaví
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 02/2021
V Česku propuká epidemie nespokojenosti. Lidem dochází trpělivost
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino!
Přístupnost e-shopů pro zrakově postižené – výzkum k bakalářské práci
Osobnosti mezi námi aneb slavní se zrakovým postižením
ZDRAVÍ
Pohledem do očí odhalí civilizační choroby
Dokážou se naše zuby samy obnovovat?
KULTURA
Co, jak a kde si půjčujeme
SPORT
Černobílé problémy



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz, v případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR