Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 22 listopad 2020

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Štěstí? Úspěch? Moucha ve zlaté pavučině
STALO SE: Přehledně
Zora blahopřeje ke státnímu vyznamenání
LIDÉ KOLEM NÁS: Jak to jde od ruky pracovníkům v brněnském HapAteliéru?
BLINDička aneb Život prakticky nevidomé ženy
Jaroslav Winter: Díky konferenci INSPO vznikají nové a prospěšné projekty
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Nová naděje pro lidi s nemocnou sítnicí?
Velká záhada matematiky? Neumíme definovat tvar vejce
Příspěvek 5000 Kč k důchodu. Ani rouškovné, ani zdražení
Znáte, nebo neznáte své tělo?
Slavní s handicapem: Miloš Kopecký
ZDRAVÍ: Se škytavkou můžete zkusit bojovat různými způsoby
Problémy s krční páteří trápí mnoho lidí
Mohou lidé trpět strachem z moderních technologií?
SPORT: Mistrovství České republiky v benchpressu sportovců s handicapem

LIDÉ KOLEM NÁS: Jak to jde od ruky pracovníkům v brněnském HapAteliéru?

HapAteliér se jako detašované pracoviště Tyflocentra Brno zakládal v únoru 2013. Dnes v něm na chráněných pracovních pozicích pracuje sedm zaměstnanců s těžkým postižením zraku, tři košíkáři, tři keramici, kartonážník a dále administrativní pracovnice s jiným zdravotním postižením. Dalších zhruba 25 klientů využívá službu sociálně terapeutických dílen, kde se učí pracovním dovednostem a návykům.

Chráněná i terapeutická dílna
Už pátým rokem se o dílnu, klienty, administrativu i projektovou dokumentaci stará Petr Sýkora. Původně vystudoval sociální pedagogiku a pracoval na různých pozicích, jako personalista, učitel na vysoké škole i oblastní ředitel firmy. Jak sám říká, tohle je jeho první zkušenost se sociální prací a velmi ho baví možnost spojení manažerské a rukodělné práce.
Dopoledne v prostorách dílen obvykle funguje chráněná dílna, odpoledne sociálně terapeutická. Sem pravidelně dochází okolo 6 klientů denně. „Společně se s klienty dohodneme na individuálním plánu a na tom, co budeme dělat. V chráněné dílně zpracováváme týdenní plán, přitom se řídíme i poptávkou. Významnější záležitosti, včetně podávání projektové dokumentace, schvaluje ředitelka Tyflocentra,“ upřesňuje Petr Sýkora.
Rekvalifikace HapAteliér neprovádí. Své zaměstnance většinou pozná v sociálně terapeutických dílnách. Pokud dosáhnou potřebných pracovních dovedností, uvolní se místo v dílně a peníze na mzdu, může někoho zaměstnat. Počet zaměstnanců lze zvýšit i na základě grantu nebo dotace, třeba jen na dobu určitou.
„Rozšiřovat dílnu o další řemesla nyní neuvažujeme. I tak je Tyflocentrum Brno, kterého jsme součástí, výraznou organizací v oblasti zaměstnávání osob se zrakovým postižením,“ pokračuje Petr Sýkora. „Pro ně sice nemáme zprostředkovatelnu zaměstnání, pokud ale víme, že klient má nějakou dovednost, schopnost, zkušenost, snažíme se i my zprostředkovat kontakt na potenciálního zaměstnavatele. Ve městě Brně pomáhá se zprostředkováním zaměstnání pro osoby se zdravotním, tedy i zrakovým postižením, organizace Agapo.“

Košíkáři
V košíkářské dílně může pracovat až 8 osob. Právě přítomná nevidomá klientka sem nejprve rok docházela do sociálně terapeutické dílny. Zkusila si práci s korálky i keramikou, ale její srdcovou záležitostí se stal pedig. Teď plete plážovou tašku: „Dno a osnovy jsou z plochého lisovaného pedigu. Proplétám ho šénami (podélně štípané vrbové proutí s ohoblovanou dužinou), normálním i plochým pedigem (dužina z ratanové liány).“ Od března je klientka zařazená do ročního projektu „Zvyšování odbornosti a zaměstnání na zkoušku“, který navrhl a realizoval Petr Sýkora spolu s Nadačním fondem ČRo Světluška. Jde o stupeň směrem k chráněnému pracovnímu místu. Klient ještě není zaměstnancem, ale za práci už dostává odměnu.
Prakticky nevidomý Pavel je rekvalifikovaný košíkář. Právě plete na zakázku závěsný koš na květiny: „Je ze syrového zeleného proutí, se kterým pracuji nejraději. Na rozdíl od zpracovaného pařeného proutí jde o živý materiál. Práce s ním je fyzicky namáhavější a náročnější je i příprava, máčení proutí trvá i týden.“ Zelené proutí si HapAteliér obstarává sám ve vrbovišti (též prutník), které se nachází v obci za Brnem. Z pařeného proutí a pedigu tady vyrábějí ošatky, závěsné kapsy nebo věnečky.

Keramici
Přecházíme do keramické dílny. I zde může pracovat až 8 osob. Nevidomí, kteří se s výrobou keramiky ještě nesetkali, začínají z hlíny modelovat základní tvary. Často jim přitom sociální pracovnice vedou ruku. Postupně je navádějí slovně a těm pokročilým už jen zkontrolují hotový výrobek.
Jednou z jejich hlavních činností je odlévání stolní keramiky, hrnků, talířků, váz apod. Do dvoudílných sádrových forem nalévají keramickou licí hmotu. V případě hrnku má forma tvar válce. Některé formy jsou už s uchem, jindy je nutné ucho dodatečně nalepit. Někdy je třeba vyplnit celý objem formy, jindy nalít hmotu pár milimetrů pod okraj. Záleží na tom výsledná podoba horního okraje hrnku. Forma saje vodu z licí hmoty a ta podél její stěny postupně schne a tvrdne. Je na dovednosti pracovníka, aby poznal, že přilnutá tloušťka odpovídá tloušťce stěny hrnku. I nevidomý zvládne hmatem zkoumat konzistenci licí hmoty podél stěny formy. Když je tloušťka přilnuté vrstvy dostatečná, vylije zbytek licí hmoty z formy zpět do kyblíku. Po několika dalších dnech pracovník formu rozloupne a vyjme hrubý výlisek. Ten následně začišťuje a po určité době ho „přežahne“ v peci. A poté znovu začistí, aby byl dokonale hladký. Následuje glazování a výpal v peci. Glazura může být lehký prášek nebo řídká rychle schnoucí tekutina.
„I nevidomí si tu zkusí celý výrobní proces, tedy i glazování a finální úpravu výrobků. Často upravují své výrobky tak, že je namočí do licí hmoty a škrabátkem vytvářejí reliéf. Je to práce titěrná, ale jejich výrobky bývají velmi pěkné,“ říká další z klientek, která je slabozraká a právě glazuje máslenku. „Spodní část neglazuji, protože glazura by se během výpalu připekla do pece a máslenku bychom museli od ní odsekat majzlíkem.“
V keramické dílně lze pracovat také na dvou hrnčířských kruzích. Práce na nich vyžaduje trpělivost. Hodně klientů si ji zkusí, ale nevytrvají. Jednou z těch, kteří ji zvládli, je paní Zuzka. Na kruhu se učila pracovat pět měsíců: „Nejdůležitější je řádně vycentrovat hroudu keramické hlíny. Formovat ji do určitého tvaru už je pro šikovné ruce snadnější. První den vytočím výrobek a druhý den ho znovu na kruhu speciálními nástroji zvenčí obrousím. Vnitřek musí být dokonalý už při vytáčení. Před vypálením se výrobek ještě nechává schnout.“ Kromě práce s hrnčířským kruhem modeluje Zuzka také různé sošky na zakázku. Dnes je to sedící hastrman s nohou přes nohu, velký zhruba jako batole. Trubicovým viděním se na svém světlém pracovním místě u okna dokáže zaměřit a vytvořit detail, část obličeje, úsměv apod. Zatímco ona potřebuje denní světlo, jiný naopak vyhledává šero. Pracoviště jsou tu lidem s různými potřebami přizpůsobena.

Kartonáž
V další místnosti vyrábí zrakově postižený kartonážník krabičky, šperkovnice, stojánky na informační materiály, přáníčka apod. Je tu i sklad a prodejna. Tady úřaduje administrativní pracovnice s jiným než zrakovým postižením. Přebírá a naskladňuje materiál, předává ho pracovníkům dílen, stará se o prodej hotových výrobků. Podklady pro účetnictví odevzdává do administrativně správního centra.
„Výrobky prodáváme na jarmarcích, větší zakázku někdy udělá firma. To je optimální situace, protože víme co, kdy a za kolik prodáme,“ pokračuje Petr Sýkora a na závěr dodává: „Vytvořili jsme též zásilkový obchod a e-shop. Tady prezentujeme naše dílny a služby, nabízíme výrobky. Snažíme se ho propagovat na internetu, rozdáváním letáků při prodejích apod. Myslím, že se nám to postupně daří. Jde nám hlavně o to, aby výrobky byly prodejné, a aby naši zrakově postižení zaměstnanci měli práci. Takže cena výrobků v podstatě odpovídá nákladům na materiál. Tržby nebývají velké, ale na konci roku míváme to, co jsme vyrobili, prodané. Jen letos se nám sklady bohužel díky pandemii koronaviru spíše plní. Doufejme, že příští roky přinesou více příležitostí.“

Antonín Vraný

Obsah

Hlavička časopisu

Ročník 104 číslo 22 listopad 2020
OBSAH
ÚVODEM
Štěstí? Úspěch? Moucha ve zlaté pavučině
STALO SE
Přehledně
Zora blahopřeje ke státnímu vyznamenání
LIDÉ KOLEM NÁS
Jak to jde od ruky pracovníkům v brněnském HapAteliéru
BLINDička aneb Život prakticky nevidomé ženy
Jaroslav Winter: Díky konferenci INSPO vznikají nové a prospěšné projekty
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Nová naděje pro lidi s nemocnou sítnicí?
Velká záhada matematiky? Neumíme definovat tvar vejce
Příspěvek 5000 Kč k důchodu. Ani rouškovné, ani zdražení
Znáte, nebo neznáte své tělo?
Slavní s handicapem: Miloš Kopecký
ZDRAVÍ
Se škytavkou můžete zkusit bojovat různými způsoby
Problémy s krční páteří trápí mnoho lidí
Mohou lidé trpět strachem z moderních technologií?
SPORT
Mistrovství České republiky v benchpressu sportovců s handicapem

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.