Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 21 listopad 2020

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Jediná jistota
STALO SE: Přehledně
Mezinárodní hudební festival Český Krumlov pomohl ZUŠ Jaroslava Ježka
Příspěvek pro zaměstnávání lidí s handicapem vzroste o 800 korun
NAPSALI JSTE NÁM
PODĚLTE SE O NÁZOR: Slepec, hluchý či vozíčkář? Neschvalujme, ale chápejme!
LIDÉ KOLEM NÁS: Dělej s jídlem, nebudeš mít hlad
„Že nevidím? Viry nevidí nikdo!“ Přesto vědkyně vymyslela senzor na koronavirus
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 11/2020
Profesor Flegr radí, jak se nenakazit koronavirem. Naštěstí je to chcípáček, povzbuzuje
ZDRAVÍ: Přesnou příčinu vzniku aftů zatím neznáme
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Turnaj pravdy
Mezinárodní turnaj fotbalu pro nevidomé proběhl v Brně – i s podporou Lionela Messiho
INZERCE


PODĚLTE SE O NÁZOR: Slepec, hluchý či vozíčkář? Neschvalujme, ale chápejme!

(Pohled studentky sociální práce)

Kolem tohoto tématu se, jistě nejen v Zoře, sešlo mnoho emocí. K lidské přirozenosti patří být naštvaný a k naštvání patří brojení a víření, ironie, sarkasmus, černý humor, ale mnohdy i silná slova, očerňování oponentů a hraní divadla (posledních pár zmíněných atributů se naštěstí netýká naší Zory, což mě osobně velice těší). Ani já nepatřím k těm, kteří by byli ze současného puristického trendu nadšení. Sama jsem dokonce ve svém nedávném článku uvedla, že je mi jedno, zda mi někdo, kupříkladu, řekne „Kam čumíš, ty slepej debile?!“ nebo „Kam hledíš, ty nevidomá osobo s nižším inteligenčním kvocientem?!“. (K dovršení vší korektnosti bych měla ve druhém případě ještě vykat, ale na to jsem jaksi pozapomněla, jelikož jsem příliš nekorektní.)
Na druhou stranu si ale říkám, že je dobré se ptát, proč ten, kdo dělá nesmysly, má potřebu ty nesmysly dělat. Nejde o to jeho počínání schvalovat, nýbrž pochopit, na co tím reaguje. Vezměme si za příklad další rozvíjející se lingvistický paskvil, tedy korektnost genderovou. Ta dovedla některé jedince až ke zdvojování koncovek přídavných jmen a shody podnětu s přísudkem (tedy „Vážení/é klienti/ky, připravili/y jsme ... a tak dále). Podle mě je to dost nešťastná reakce na útlak žen v historii, která ovšem vzhledem ke své agresivitě (a debilitě) může mít zcela opačný účinek, kdy nakonec mnozí z nás budou odrazeni od zabývání se tématem genderu, tedy ve výsledku možná i rovností mužů a žen.
Podobně je tomu s pojmy „Rom“ versus „cikán“, ale i se silnou mediální prezentací LGBT komunity a dalších jedinců z řad dříve utlačovaných. Tuhle myšlenku jsem nevymyslela, je to součást antiopresivní teorie. Jen jsem si dovolila ji aplikovat na výstřední divadlo, které často vidíme kolem sebe. A jsem ochotna tvrdě tepat i do vlastních řad (tedy v mém případě nevidomých, křesťanů, bezdětných...). Chce to jen kousek sebereflexe a ochoty přiznat si barvu.
Není vyloučené, že puristické tendence, vrcholící manuálem zástupkyně ombudsmana, jsou jedním z manévrů mocipánů, který má odvést pozornost od něčeho podstatnějšího. Není ale také vyloučeno, že jde o zmiňovanou reakci na útlak v podobě výměny rolí, kdy se najednou dříve utlačovaní lidé se zdravotním postižením (v tomto případě včetně jejich příznivců) sami stávají utlačovateli.
Dovedu si například představit, že rodiči, kterému se právě narodilo nevidomé dítě, může skutečně vadit slovo „slepý“, které má jednak pejorativní nádech („Kam čumíš?! Seš snad slepej?!“), a jednak na první pohled evokuje bezmocnost („Pusťte přece toho slepce sednout!“). Stejně tak si dovedu představit, že mohou některé výrazy vadit člověku, který před týdnem přišel o zrak. Někde tady bychom snad mohli hledat počátky nekonstruktivního divadla, které se teď hraje – podobně jako u genderu a „cikánů“.
Vzhledem k tomu, že jsem zatím spíš praktická než vědecká, nehodlám se v tuto chvíli pouštět do otázky, proč se místo „zdravotně postižený člověk“ má říkat „člověk se zdravotním postižením“ – možná si někdo myslí, že když sociální pracovník nebo jiný odborník použije špatný termín, bude se k dotyčnému i špatně chovat. Možná chce někdo konceptu zplnomocnění, na který se v současné době klade velký důraz (což je dobře), dát i jazykovou stránku. Budiž, s tím jako budoucí odborník nemám problém, i když si nemyslím, že ve chvíli, kdy řeknu, že jsem „zdravotně postižená“ místo „člověk se zdravotním postižením“, začnu k sobě automaticky přistupovat v souladu s medicínským modelem místo modelu sociálního. Ale možná to pro lidi bez postižení tak samozřejmé není...
Cílem tohoto textu není přinést jasné odpovědi na otázky, kde se purismus zvaný politická korektnost vzal a kam směřuje. Mé poselství spočívá v tom, že by nás mělo vůbec napadnout si takové otázky položit. Sebepravdivější tvrzení, že druhá strana dělá blbosti, totiž samo o sobě nestačí k řešení mezilidských a společenských problémů. Proto se snažme ptát i na to, co nás přivádí k šílenství, snažme se chápat pohnutky blbců a pozastavme se nad tím, co nás štve, i z jiné stránky než z té třeba i oprávněně naštvané. Vím, není to jednoduché a všichni se musíme učit. Ale snaha se cení a přináší ovoce!
Simona Zvelebilová, studentka 2. ročníku Bc. studia Katedry sociální práce FF UK


Obsah

ÚVODEM: Jediná jistota
STALO SE: Přehledně
Mezinárodní hudební festival Český Krumlov pomohl ZUŠ Jaroslava Ježka
Příspěvek pro zaměstnávání lidí s handicapem vzroste o 800 korun
NAPSALI JSTE NÁM
PODĚLTE SE O NÁZOR: Slepec, hluchý či vozíčkář? Neschvalujme, ale chápejme!
LIDÉ KOLEM NÁS: Dělej s jídlem, nebudeš mít hlad
„Že nevidím? Viry nevidí nikdo!“ Přesto vědkyně vymyslela senzor na koronavirus
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 11/2020
Profesor Flegr radí, jak se nenakazit koronavirem. Naštěstí je to chcípáček, povzbuzuje
ZDRAVÍ: Přesnou příčinu vzniku aftů zatím neznáme
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Turnaj pravdy
Mezinárodní turnaj fotbalu pro nevidomé proběhl v Brně – i s podporou Lionela Messiho
INZERCE


Hlavička časopisu

Ročník 104 číslo 21 listopad 2020
OBSAH
ÚVODEM
Jediná jistota
STALO SE
Přehledně
Mezinárodní hudební festival Český Krumlov pomohl umělecké škole pro nevidomé
Příspěvek pro zaměstnávání lidí s handicapem vzroste o 800 korun
NAPSALI JSTE NÁM
Simona Zvelebilová k tématu z čísla 17
PODĚLTE SE O NÁZOR
Slepec, hluchý či vozíčkář?
LIDÉ KOLEM NÁS
Dělej s jídlem, nebudeš mít hlad
„Že nevidím? Viry nevidí nikdo!“ Přesto vědkyně vymyslela senzor na koronavirus
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 11/2020
Profesor Flegr radí, jak se nenakazit koronavirem. Naštěstí je to chcípáček, povzbuzuje
ZDRAVÍ
Přesnou příčinu vzniku aftů zatím neznáme
SPORT
Černobílé problémy
Turnaj pravdy
Mezinárodní turnaj fotbalu pro nevidomé proběhl v Brně – i s podporou Lionela Messiho
INZERCE



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR