Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené , číslo 20, říjen 2020

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Změny změn
CELOSTÁTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ OPĚT ZRUŠIL KOVID
STALO SE: Přehledně
Ohlédnutí za letošním pobytem na Svatém Hostýně
Google představil klávesnici pro psaní Braillovým písmem ANDROID
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Výlet na zámek Raduň aneb Kde bydlely princezny
Rozloučení s létem v kempu Náchod-Běloves
LIDÉ KOLEM NÁS: Kvůli lidem i kvůli sobě
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Přátelství včera, dnes a navěky – IV.
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Fotbalová hvězda ambasadorem OrCam Technologies
Biologie se setkává s technologií
ZDRAVÍ: Co víme o syndromu Charlese Bonneta?
Prevencí gingivitidy a parodontitidy je pečlivá ústní hygiena
Tiráž

ZDRAVÍ: Co víme o syndromu Charlese Bonneta?

Kdo byl Charles Bonnet? Švýcarský filozof a přírodovědec, který žil v letech 1720 až 1793 a zabýval se hlavně rozmnožováním rostlin. I pro nás je však zajímavou osobností, protože v roce 1760 popsal velmi zvláštní stav. Dlouhodobě pozoroval svého dědečka, který kvůli pokročilému šedému zákalu téměř oslepl. Občas trpěl halucinacemi, při kterých se mu zjevovaly obrazy složitých tvarů a barev, obrazy lidí, zvířat, stromů i neživých předmětů. Jak takové halucinace konkrétně vypadají?
Pětasedmdesátiletý pacient s pokročilou makulární degenerací vypověděl třeba toto: „…Viděl jsem shluk malých lidí. Stále něco dělali, cosi stavěli, řídili automobily a mluvili spolu, což jsem ale neslyšel. Přestože jsem si nebyl jist, zda jde o reálné osoby, občas jsem klamu podlehl a začal na ně mluvit, ať jdou pryč. Když jsem několikrát rychle zamrkal, zmizeli…“
Jinou výpověď poskytl třicetiletý pacient s pokročilou formou diabetické retinopatie: „…Vešel jsem do ložnice a uviděl starý pohřební kočár. Stál na koberci před postelí. Malý vousatý kočí s cylindrem na hlavě vzal do ruky otěže a díval se na mě. Barvy, tvary i obrysy byly mnohem jasnější než ty, které jsem si už zvykl vidět. O den později jsem v koupelně viděl létající rotující pomeranč. Zavřel jsem oči a říkal si, že to, co vidím, tam prostě nemůže být. Když jsem oči otevřel, nic tam nebylo…“
Co je na těchto vidinách zajímavé? Předměty i lidé bývají menší než obvykle, nevydávají žádné zvuky ani zápach a nelze se jich dotknout. Vjemy zkrátka nepřecházejí do jiných smyslů. Jaké je tedy vysvětlení?
Do našich očí prochází přes duhovku a zornici světlo, sítnice ho zpracovává a převádí do elektrických signálů. Ty následně rozpoznává mozek jako obraz s barvami a tvary. Je-li ale poškozeno zrakové vnímání, poškodí se i signály, které ze sítnice vycházejí. Ale i takové náš mozek přijímá a převádí do obrazů. Někdy se tak prázdno vyplní jen barvami, jindy tvary, a pokud je člověk kreativní, i předměty, lidmi apod. Vědci tento stav pojmenovali syndrom Charlese Bonneta.
Setkat se lze i s názvem „Halucinace způsobené vizuálním uvolňováním“. U různých osob mohou trvat různě dlouho, od několika sekund po většinu dne. Někteří je prožívají několik dnů, jiní mnoho let. Údaje o výskytu syndromu se různí. V Evropě jím trpí okolo 20 %, v Austrálii 17 % a v Asii 10 % osob se značnou ztrátou zraku, více jsou postiženi senioři nad 65 let. Ale pro stanovení přesného procenta by pacienti museli výskyt poruchy hlásit. Ti však o příznacích hovořit nechtějí, z obavy, že budou považováni za duševně nemocné.
Většina lidí se k halucinacím staví lhostejně, ty ale přesto mohou zasahovat do jejich každodenních životů. Někdy pomůže vidinu přerušit zavření očí nebo několikeré mrknutí. Účinná a cílená léčba syndromu zatím neexistuje. Prvním krokem lékaře by mělo být ujištění, že pacient je duševně zdráv. Tato znalost je často tou nejlepší terapií. Případ od případu lze zvážit i další možnosti léčby.
Antonín Vraný
Zdroj: zdrava-rodina.cz, cybermagic.cz, sk.wikipedia.org

Obsah

Hlavička časopisu

Ročník 104, číslo 20, říjen 2020
OBSAH
ÚVODEM
Změny změn
CELOSTÁTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ OPĚT ZRUŠIL KOVID
Zpráva z druhého mimořádného zasedání Republikové rady SONS
STALO SE - Přehledně
Ohlédnutí za letošním pobytem na Svatém Hostýně
Google představil klávesnici pro psaní Braillovým písmem ANDROID
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Výlet na zámek Raduň aneb Kde bydlely princezny
Rozloučení s létem v kempu Náchod-Běloves
LIDÉ KOLEM NÁS
Kvůli lidem i kvůli sobě
ZORA RADÍ A INFORMUJE
O čem se moc nemluví – Přátelství včera, dnes a navěky? – IV.
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Fotbalová hvězda ambasadorem OrCam Technologies
Biologie se setkává s technologií
ZDRAVÍ
Co víme o syndromu Charlese Bonneta?
Prevencí gingivitidy a parodontitidy je pečlivá ústní hygiena

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.