Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 17 září 2020

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Co ohrožuje zdraví
STALO SE: Přehledně
Nově zpřístupněné památky
NAŠE VĚC – VOLBY VEDENÍ SONS: Václav Polášek, další kandidát na viceprezidenta SONS
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Dny umění nevidomých na Moravě – Prostějov
Na Šerlich, do Orlických hor!
Tyfloléto na Mariánské
PODĚLTE SE O NÁZOR: Manuál zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové
Vážný problém, nebo nezávazná hra se slovy?
LIDÉ KOLEM NÁS: „Členy se začínají stávat skuteční zájemci,“ říká Vojtěch Železník
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 09/2020
Od podzimu už jen přístupně?
ZDRAVÍ: Co je normální a kdy mít podezření na Alzheimerovu chorobu?
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Už zas se střílí a hraje
Handicapovaní sportovci hodnotili
INZERCE
Tiráž


LIDÉ KOLEM NÁS: „Členy se začínají stávat skuteční zájemci,“ říká Vojtěch Železník


Možná, že předseda Aktiv klubu SONS přece jen očekával více opravdovějších nadšenců i jednodušší práci. Tu vykonává obvykle ve volném čase. Největší podíl připadá na přemýšlení, sedění u počítače a zvedání telefonů. Neodradilo ho to, spíše zjistil, jak se k určitým věcem postavit, aby pracoval efektivněji. Povídali jsme si s předsedou Aktiv klubu SONS Vojtěchem Železníkem.

Proč vznikl Aktiv klub?
Nápad se zrodil současně v několika hlavách. Podnětem byla touha ukojit nenasytnost po zážitcích. Nejprve jsme se o ní začali bavit s kolegou Robertem Kostkou, později se připojila Dáša Filgasová. Dospěli jsme k rozhodnutí založit celostátní zájmový klub. Jde totiž o instituci, kterou SONS určitým způsobem podporuje a kterou lze založit bez počáteční investice. To se stalo v listopadu 2018.
Celostátní klub potřebuje celostátní členskou základnu. Ideálem je, aby v každém kraji působil náš aktivní člen. Daří se to u nás ve Zlínském kraji, díky Jiřímu Pikešovi v Praze, Andree Hlaváčkové ve Středočeském a Milanu Včelákovi v Plzeňském kraji. Dnes má klub asi 70 členů a s potěšením mohu konstatovat, že základna se postupně tříbí. Myslím, že našimi členy se začínají stávat skuteční zájemci, kteří touží něco zajímavého prožít i projevit aktivitu. Nejen ti, kteří očekávají tak trochu cestovku. Mottem je, že klub bude tak aktivní, jak aktivní budou jeho členové. I panu prezidentovi SONS jsem řekl, že akce klubu jsou vždy s nějakou přidanou hodnotou. Limitem není věk, i když je pravdou, že členská základna SONS je tvořena většinou seniory. A plánovat akci pro ně i juniory zároveň je kumšt. Osobně rád chodím na delší výlety, což nemohu chtít po každém.

Jaké typy akcí organizujete?
Z Uherského Hradiště se nám hůře organizuje akce v Plzni. Někdy se jí ani nemohu osobně zúčastnit. Proto potřebujeme člena, který na místě zmapuje situaci nebo lépe, akci přímo zajistí. To byl třeba případ outdoorového treku do Jeseníků. Lesácká chata bez vody a elektriky, těžké batohy na hřbetech, déšť a umění postarat se sám o sebe. Pro mě nic nového, pro někoho zřejmě divočina. A hodně improvizace! Na Niském jezeru jsme měli domluvenou plavbu na jachtě. Jenže den předtím nám kapitán jachty i šofér dodávky sdělili, že nemohou. Díky Petře Trunečkové jsme sehnali náhradního kapitána a nakonec vše klaplo. Na jachtě jsme strávili půlden, zkusili jsme si ji ovládat i pracovat s plachtami. Stálou asistenci i legraci přitom poskytoval vodicí pes. Orientace na lodi nebyla ani pro prakticky nevidomé složitá, nejtěžší byl nástup a výstup. Plavidlo bylo 3 metry široké, 9 metrů dlouhé, po jeho obvodu byly lavice, zábradlí a dalo se držet i ráhna. Plavat jsme uměli všichni, kdyby snad někdo spadl do vody, ale nestalo se to.
U dalších akcí spolupracuje celá klubová rada přímo v místě jejich konání. To je případ olomouckého cestovatelského festivalu. Vznikl tak, že jsme navázali na soubor přednášek o cestování lidí s postižením zraku, které v roce 2017 pořádal Jiří Pikeš v liberecké knihovně. Sám letos v zimě navštívil Indii a my doufáme, že o své cestě na příštím ročníku povypráví. Zná řadu cestovatelů nejen s postižením zraku, proto si vzal na starost pozvání hostů a scénář festivalu. Robert Kostka zařídil catering, já technickou podporu festivalu, sál, techniku, ubytování apod. Myslím, že se to společnými silami povedlo. Mimochodem, náklady na festival činily okolo 60 tisíc Kč. V začátcích, kdy Aktiv klub ještě není tak známý, je těžší žádat nějakou nadaci. Podpořila nás společnost Symbio, firma z Uherského Brodu na výrobu lehokol, i kamarádi. Další ročník chceme uskutečnit v roce 2021 a poté každé dva roky. To i proto, aby jeho hosté měli čas vycestovat.
Tahákem jsou naše zájezdy. Sami je se vším všudy organizujeme, proto i jejich cena bývá stejná nebo nižší než cena běžného zájezdu. Ten podle nás nemusí být pro našince to pravé. My poskytujeme zázemí, zkušenosti i speciální program. Průvodci znají nás i místní terén, domlouvají prohlídky ušité nám na míru, máme k dispozici více času i větší pohodu. V Miláně i v Barceloně jsme navštívili místní organizace pro lidi se zrakovým postižením. Všichni se tak mohou cítit komfortně a být spokojeni. A kdo s námi může cestovat? Cestující s postižením zraku by měl být členem klubu. Byli bychom rádi, aby jím byl i jeho doprovod, ale to už přes koleno nelámeme.
V prvním roce navštívilo 23 našich členů a průvodců italský Milán. Průvodci byli nutní. Dokážu si sice představit, že se parta nevidomých drží za rameno a jde za jedním průvodcem. Ale 23 lidí je už pořádný had. Ve městě tou dobou navíc probíhaly oslavy. Bylo tu spousta tyrolských myslivců a na tisíce lidí, opilých, zpívajících, valících se do metra. A my s manželkou mezi nimi s dvouletým synem v kočáru. Museli jsme být důslední, abychom se vzájemně neztratili. Metro mi připadalo složitější než u nás. Třípatrové přestupy, eskalátory i výtahy. Zpočátku nebylo snadné se v tom vyznat a raději jsme přestupovali i s kočárem s ostatními po eskalátorech.
Nejsem odborník na zahraniční organizace pro nevidomé, ale ta milánská mě zaujala svou velikostí a úctyhodností. Už když vejdete do budovy, jako byste se ocitli na zámku. Její představitelé k nám byli velice pozorní. Provedli nás i místním slepeckým muzeem. Tady zažila krušné chvíle naše průvodkyně a tlumočnice. S názvy některých exponátů se při výuce italštiny zkrátka nesetkala. Ačkoliv nejsem člověk, který rád chodí po městských památkách, Milán se mi velmi líbil.
Ve druhém roce navštívili naši členové španělskou Barcelonu. Osobně jsem na klubové radě byl pro jiná města, Tarragonu, Malagu. Zvolila se Barcelona, pro svou velikost a architektonickou bohatost, i proto, že ji naše průvodkyně dobře znala. Bohužel jsem se výletu nakonec nemohl účastnit. Letos byla plánovaná Paříž, musela být ovšem zrušena. Očekáváme, že letecká společnost i hotel nám vrátí zaplacené prostředky.

Chystáte něco ještě tento rok?
Opět outdoor, na počátku srpna na Velké Fatře. Je tu horská chata Pod Borišovom nebo útulna Limba. Ubytování na zemi na matracích, bez elektřiny, obývák si nesete v batohu. Ráno vám chatár, který tam jediný bydlí, uvaří polévku a prodá pivo, které donesl na vlastním hřbetě. Je tam náročnější terén a výstupy, které u nás nenajdete. Když je zvládnete, dostane se vám dobrého pocitu. V tom je ta přidaná hodnota. Na Fatře jsem provedl i svůj první noční výstup. Přijeli jsme už za tmy, ale na Limbu jsme dojít museli. Cesta vede korytem potoka a já se jí zpočátku velice obával. Uprostřed zorného pole mám mlhu, periferně jsem za světla schopen ukoukat nějaký prostor. Tady jsem téměř neviděl. I tak jsem zjistil, že to jde. V přírodě jsem se narodil a připadá mi bezpečnější. I u některých nevidomých jsem si potvrdil zkušenost, že městské dlažby mohou být nebezpečnější než přírodní terén. U něj čekáte, že bude hrbatý, že můžete do něčeho vrazit, a jste na to připraven. Chápu ale, že řada dalších nevidomých přemýšlí opačným způsobem.
Věnuji se i práci se zvukem, sám jsem se jí naučil. S Dášou Filgasovou jsme toho názoru, že online vysílání, třeba koncertů, je pro klub skvělá cesta. Na podzim proto jeden plánujeme. Původně měl vystoupit ostravský zpěvák David Stipka. Bohužel z toho sešlo. Vytipované mám i další muzikanty. Dva online koncerty jsme už organizovali. První, určený pro náš klub, byl ve Zlíně. Vystoupili na něm Radim Vojtek, Martin Dejl, Zdeněk Hradil a další. Ve druhém zahrála v horšicích u Blatnice cimbálovka Falešnica. Ten jsme nabídli lidem na všech nám dostupných adresách. Shlédlo ho už 1500 lidí. V plánu máme dále zájezd, náhradu za Paříž, nějaké přednášky a stmelovací akci na chatě s kytarami. Letos se toho zřejmě už tolik nepodaří. Doufejme, že do budoucna nebude nutné akce rušit.

Co musí udělat zájemce o členství v klubu?
Kontaktovat mě, přihlásit se, zaplatit 200 Kč roční členský příspěvek, Jednou ročně se účastnit klubového shromáždění, a hlavně chtít něco prožít. Kontakt najdete na stránkách sons.cz/aktiv. Pokud byste chtěl v klubu aktivně pracovat, mohli bychom vás požádat o spolupráci při organizaci akcí, nebo se zapojíte přímo do práce klubové rady, kterou lze rozšířit. U navrhované akce bych se zeptal, jakou přidanou hodnotu tam najdeme. Stezku v korunách stromů, horskou chatu nebo třeba lanovku nad zatopeným lomem. V Jeseníkách taková je, hrazda s madlem, chytíte se a chvilku jedete nad vodou…

Antonín Vraný


Obsah

ÚVODEM: Co ohrožuje zdraví
STALO SE: Přehledně
Nově zpřístupněné památky
NAŠE VĚC – VOLBY VEDENÍ SONS: Václav Polášek, další kandidát na viceprezidenta SONS
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Dny umění nevidomých na Moravě – Prostějov
Na Šerlich, do Orlických hor!
Tyfloléto na Mariánské
PODĚLTE SE O NÁZOR: Manuál zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové
Vážný problém, nebo nezávazná hra se slovy?
LIDÉ KOLEM NÁS: „Členy se začínají stávat skuteční zájemci,“ říká Vojtěch Železník
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 09/2020
Od podzimu už jen přístupně?
ZDRAVÍ: Co je normální a kdy mít podezření na Alzheimerovu chorobu?
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Už zas se střílí a hraje
Handicapovaní sportovci hodnotili
INZERCE
Tiráž


Hlavička časopisu

Ročník 104 číslo 17 září 2020
OBSAH
ÚVODEM
Co ohrožuje zdraví
STALO SE
Přehledně
Nově zpřístupněné památky
NAŠE VĚC – VOLBY VEDENÍ SONS
Václav Polášek, další kandidát na viceprezidenta SONS
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Dny umění nevidomých na Moravě – Prostějov
Na Šerlich, do Orlických hor!
Tyfloléto na Mariánské
PODĚLTE SE O NÁZOR
Manuál zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové
Vážný problém, nebo nezávazná hra se slovy?
LIDÉ KOLEM NÁS
„Členy se začínají stávat skuteční zájemci,“ říká Vojtěch Železník
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 09/2020
Od podzimu už jen přístupně?
ZDRAVÍ
Co je normální a kdy mít podezření na Alzheimerovu chorobu?
SPORT
Černobílé problémy
Už zas se střílí a hraje
Handicapovaní sportovci hodnotili
INZERCE



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR