Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 14 červenec 2020

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Mysli globálně, jednej lokálně
STALO SE: Jak to, že Česko tak dobře zvládlo koronavirovou epidemii?
LIDÉ KOLEM NÁS: „Nejsem ani pro show, ani pro lítost a našlapování po špičkách,“ říká Nicole Fryčová
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Památky a zajímavosti v České republice pro zrakově postižené
Velkorysé sliby ministryně Dostálové se zhroutily. Z příspěvku na dovolenou zůstala jen nejasná podpora lázním
KULTURA: Je tu někdo normální? (Mikropovídka)
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Mohou nevidomí řídit? V Praze si to někteří vyzkoušeli nanečisto
Může být ženská menopauza pro lidstvo výhodná?
Nevlastní vnuci představují problém pro mnoho seniorů
ZDRAVÍ: Co je normální a kdy mít podezření na Alzheimerovu chorobu?
Tiráž


Může být ženská menopauza pro lidstvo výhodná?


Lékařský termín menopauza označuje poslední přirozené menstruační krvácení. Přechod nebo též klimakterium pak několikaleté období, ve kterém postupně vyhasíná funkce vaječníků a snižuje se hladina ženských hormonů estrogenu a progesteronu. Spolu s tím se mění celý organismus.
V přírodě se ale menopauza vyskytuje jen u člověka a některých velkých mořských živočichů, jako jsou kosatky, kulohlavci nebo běluhy. Jde tedy o záhadný a zcela mimořádný fenomén. Jaký je totiž smysl existence někoho, kdo se už nemůže rozmnožovat? Dva následně popsané výzkumy ukazují, že obrovský. Zdá se totiž, že babičky z matčiny strany mají důležitou úlohu pro úspěch lidského druhu. Jejich věk a blízkost mohly, tedy alespoň v minulosti, ovlivnit, zda se její vnoučata dožijí dospělosti.
V první studii vědci zkoumali lidi, kteří žili ve Finsku v letech 1731 až 1895. V té době mívaly ženy průměrně 6 dětí. Třetina z nich umírala do pátého roku života. Pokud ovšem v blízkosti rodiny žila babička z matčiny strany ve věku 50 až 75 let, pravděpodobnost přežití dětí se zvyšovala o třetinu. Pokud byla babička starší než 75 let, na přežití svých vnuků neměla už žádný vliv.
Jak to bylo s babičkami z otcovy strany, tchyněmi matky? Podle vědců neměly do svých 75 let na přežití dětí prakticky žádný vliv. Pokud byly starší, pak pravděpodobnost, že jejich vnouče do dvou let věku zemře, byla dokonce o 37 procent vyšší než u dítěte bez babičky. Jaké je vysvětlení vědců? Dospělí synové v minulosti často zůstávali v rodném domě s matkou. Ta když zestárla, potřebovala více zdrojů, které pak chyběly dětem.
Druhá studie se zabývala tím, zda a jak vnoučata ovlivňuje vzdálenost od babičky z matčiny strany. Zkoumáni byli tentokrát Kanaďané, kteří žili v letech 1608 až 1799. Velikost rodin a dětská úmrtnost tu byla velmi podobná jako ve Finsku, ale lidé se tu častěji stěhovali. Ukázalo se, že každých 100 kilometrů mezi matkou a dcerou znamenalo, že dcera měla v průměru o půl dítěte méně. Ach ta statistika! Tak na 200 kilometrů o jedno dítě méně? Možná. Jakmile se však dospělá dcera odstěhovala 350 kilometrů od matky, přestalo to jejím potomkům přinášet výhody.
Podle vědců mohou tyto výsledky vysvětlovat vývojovou výhodu menopauzy i odpovědět na otázku, proč se ženy dožívají vyššího věku. Někdo možná namítne, že v dnešní společnosti už tyto principy nemusejí fungovat. Lidé mají méně dětí, žijí dále od svých rodišť a díky kvalitnější zdravotní péči poklesla dětská úmrtnost. Jenže jak dlouho tímto způsobem žijeme? A bude tak lidstvo žít i v budoucnosti?

Antonín Vraný
zdroj: ČT24, cs.wikipedia.org


Obsah

ÚVODEM: Mysli globálně, jednej lokálně
STALO SE: Jak to, že Česko tak dobře zvládlo koronavirovou epidemii?
LIDÉ KOLEM NÁS: „Nejsem ani pro show, ani pro lítost a našlapování po špičkách,“ říká Nicole Fryčová
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Památky a zajímavosti v České republice pro zrakově postižené
Velkorysé sliby ministryně Dostálové se zhroutily. Z příspěvku na dovolenou zůstala jen nejasná podpora lázním
KULTURA: Je tu někdo normální? (Mikropovídka)
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Mohou nevidomí řídit? V Praze si to někteří vyzkoušeli nanečisto
Může být ženská menopauza pro lidstvo výhodná?
Nevlastní vnuci představují problém pro mnoho seniorů
ZDRAVÍ: Co je normální a kdy mít podezření na Alzheimerovu chorobu?
Tiráž


Hlavička časopisu

Ročník 104 číslo 14 červenec 2020
OBSAH:
ÚVODEM
Mysli globálně, jednej lokálně
STALO SE
Jak to, že Česko tak dobře zvládlo koronavirovou epidemii?
LIDÉ KOLEM NÁS
„Nejsem ani pro show, ani pro lítost a našlapování po špičkách,“ říká Nicole Fryčová
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Památky a zajímavosti v České republice pro zrakově postižené
Velkorysé sliby ministryně Dostálové se zhroutily. Z příspěvku na dovolenou zůstala jen nejasná podpora lázním
KULTURA
Je tu někdo normální? (Mikropovídka)
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Mohou nevidomí řídit? V Praze si to někteří vyzkoušeli nanečisto
Může být ženská menopauza pro lidstvo výhodná?
Nevlastní vnuci představují problém pro mnoho seniorů
ZDRAVÍ
Co je normální a kdy mít podezření na Alzheimerovu chorobu?



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR