Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 12 červen 2020

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Když se řekne desatero
STALO SE: Zpráva z mimořádného zasedání Republikové rady SONS
LIDÉ KOLEM NÁS: PhDr. Evou Zichovou nejen o výuce žáků s postižením sluchu
Můj manžel je mi k ruce mnohem častěji, vypráví nevidomá Linda
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Přátelství včera, dnes a navěky? – část I.
Spolupráce nevidomých probíhá i na mezinárodní úrovni
Posviť Světlušce a užij si nové zážitky
Nově zpřístupněné památky
KULTURA: Přístup k umění má být rovný pro všechny
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Nová zastávka v Příbrami bude přístupná pro vozíčkáře i zrakově postižené
Šestý smysl zvířat: Poznají blížící se nebezpečí i lidské nemoci
ZDRAVÍ: Poškození mozku dětem hrozí, i když alkohol pije jen otec
Dnes už je stetoskop běžným pomocníkem lékaře
Zánět žaludku může často probíhat skrytě
# Tiráž

Dnes už je stetoskop běžným pomocníkem lékaře

Pravděpodobně každého z nás už někdy vyšetřoval lékař stetoskopem, účinným a jednoduchým nástrojem k poslechu srdce, plic, pohybů střev i odezvy plodu v matčině děloze. Jde o trubici, jejíž jeden konec je zvoncovitě rozšířený. Ten lékař přikládá k pacientovu tělu. Druhý úzký konec si vkládá do ucha. Moderní verzí stetoskopu je fonendoskop. K tělu pacienta lékař přikládá rozšířený konec s pružnou membránou, která přebírá zvuky i mechanické kmity a přenáší je uzavřeným prostorem trubice k jeho oběma uším.
Cesta stetoskopu do lékařských ordinací ale nebyla bez překážek. Ještě na počátku 19. století totiž mnozí „pořádní lékaři“ změřili pacientovi sotva srdeční tep a tělesnou teplotu. Zvuky vydávané nemocným tělem často považovali za trapné a snažili se je ignorovat. Zaobírání se tělesnými schránkami přenechávali raději chirurgům. „Dobře věděli, jak si udržet odstup a společenské postavení.“
V roce 1816 vyšetřoval francouzský lékař René Laënnec obézní ženu. Chtěl si poslechnout její srdce, ale ostýchal se dotknout se vlastním uchem jejího těla. Sroloval proto list papíru do trubičky a pacientčiny hrudi se dotkl jedním jejím koncem. Druhý konec si přiložil k uchu. Pomocí tohoto prvního stetoskopu dokázal nejen zesílit zvuk bijícího srdce a plic, ale zachoval si rovněž svou důstojnost i soukromí pacientky.
Lékaři stetoskop ovšem ještě dlouho odmítali používat. Ve 30. letech 19. století publikoval časopis London Medical Gazette článek, který informoval o tom, že tento nástroj není o nic lepší než lékařovo ucho. V roce 1848 složil profesor medicíny z Harvardu Oliver Wendell Holmes dokonce „Píseň o stetoskopu“. Přirovnával v ní nástroj k dětskému chřestítku a popisoval trampoty seriózního lékaře, jenž se zmýlil v diagnóze, neboť se mu do jeho stetoskopu dostali pavouk a dvě mouchy.
Většina anglických a amerických lékařů se zkrátka rozhodla, že stetoskop nepotřebuje. Byli však i tací, kteří jeho přednosti oceňovali. Modely tehdejších stetoskopů se volně pohupovaly od jejich uší tak, jak to můžeme vidět i u dnešních lékařů. Bylo to však považováno za natolik hloupé, že to přivádělo do rozpaků i samotné lékaře. Další možná i proto nosili stetoskopy omotané kolem klobouků. Když jednomu studentovi medicíny upadl stetoskop na zem, byl obviněn z držení zbraně.
I mnozí pacienti byli ze stetoskopu zpočátku zmateni. Někteří ho považovali za chirurgický nástroj a měli strach, že je chce lékař začít operovat. Až koncem 19. století si na stetoskop zvykli a začali vyhledávat lékaře, kteří ho používali. A co pacientovo soukromí? Jeden ze stetoskopů měl trubici dlouhou několik desítek centimetrů. Lékař tak mohl pacienta pohodlně vyšetřit i z vedlejší místnosti.

Jiří Petr
Zdroj: Belofsky, Nathan; Podivná medicína.cs, wikipedia.org

Obsah

Hlavička časopisu

Ročník 104 číslo 12 červen 2020
OBSAH:
ÚVODEM
Když se řekne desatero
STALO SE
Zpráva z mimořádného zasedání Republikové rady SONS
LIDÉ KOLEM NÁS
S PhDr. Evou Zichovou nejen o výuce žáků s postižením sluchu
Můj manžel je mi k ruce mnohem častěji, vypráví nevidomá Linda
ZORA RADÍ A INFORMUJE
O čem se moc nemluví – Přátelství včera, dnes a navěky? – část I.
Spolupráce nevidomých probíhá i na mezinárodní úrovni
Posviť Světlušce a užij si nové zážitky
Nově zpřístupněné památky
KULTURA
Přístup k umění má být rovný pro všechny
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Nová zastávka v Příbrami bude přístupná pro vozíčkáře i zrakově postižené
Šestý smysl zvířat: Poznají blížící se nebezpečí i lidské nemoci
ZDRAVÍ
Poškození mozku dětem hrozí, i když alkohol pije jen otec
Dnes už je stetoskop běžným pomocníkem lékaře
Zánět žaludku může často probíhat skrytě

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.