Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA číslo 8 duben 2020

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Nikdy neříkej NIKDY!
STALO SE: Odešel nám nejen dlouholetý kolega, ale i kamarád
Svědectví z Vrchlabí nejen o rouškách
ZORA DĚKUJE
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Seznámení s 3D tiskem
LIDÉ KOLEM NÁS: „Blízká je mi práce, která se týká vzdělávání lidí se zrakovým handicapem,“ říká Linda Albrechtová
V ateliéru nadace Artevide malují své obrazy nevidomí
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Mezilidské bariéry při cestování s průkazem ZTP/P
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Nová kniha mapuje život profesora Václava Vejdovského
ZDRAVÍ: Glaukom je potřeba odhalit včas, může vést až ke slepotě. Jak ho rozeznat?
Tinnitus se často objevuje v důsledku jiné zdravotní obtíže
SPORT: Za Františkem Skoumalem
INZERCE
Tiráž

V ateliéru nadace Artevide malují své obrazy nevidomí

Dino Čečo pochází z bosenského Sarajeva. V 70. letech vystudoval v české Akademii výtvarných umění figurální malbu. Od poloviny 80. let působil v tehdejším západním Berlíně, kde vymyslel techniku, která byla shledána jako vhodná pro nevidomé. Nazval ji Čečovou metodou a opatřil ji evropským patentem. Před 12 lety začali spolu se Zuzanou Kopečnou vést k malbě studenty pražské konzervatoře Jana Deyla a později i další zájemce se zrakovým postižením. V jejich pražském ateliéru, kde mají pracovnu, depozitář i pořádají výstavy, na nás dýchla příjemná a tvůrčí atmosféra.

Jakou technikou mohou u vás nevidomí malovat?
Nevidomí nevnímají barvy, proto chceme, aby se soustředili na plátno a práci na něm. Naše technika spočívá v tom, že přes pevnou desku přetáhneme nepropustnou folii. Na ni položíme netkanou textilii s nanesenou barvou. Shora ji přikryjeme plátnem a to upevníme do rámu. Rám si nevidomí mohou osahat a získat orientaci na plátně. Poté si vezmou jehlu a tam, kde se dotknou plátna, vystoupí barva na povrch. Když uschne, obrázek lze zkoumat i hmatem. Není to ale běžné, obraz je určen spíše vidícím. Pro nevidomé ho lze převést třeba do reliéfní plastiky, což je ale poměrně nákladné. Obrázek naskenujeme na vzdouvací papír, který vložíme do fuseru. Tam, kde je barva, vznikne vlivem tepla reliéf. Tak mohou obraz zkoumat vidící i nevidomí. V galeriích vystavujeme dole reliéf, nahoře originál.

Co nevidomí nejčastěji malují a co přitom prožívají?
Někdy malují na téma Vánoc, Velikonoc a dalších svátků, to když chceme udělat na toto téma výstavu. Není ovšem nic lepšího, než když se malíř může svobodně vyjádřit. Proto malujeme převážně na volná témata. Začínali jsme s lidmi se zbytky zraku, kteří kopírovali hlavně svět i známé umělce. Postupně začali přicházet i nevidomí od narození. Ti malují své vjemy a pocity z procházek, přírody, dovolené, ale třeba i ze slunce. A potom malují to, co si někdy osahali, sochy, květiny apod. Někteří se tím, jak moc chtějí zkoumat svět rukama, stávají vnímavějšími a citlivějšími.
Další klienti mají svůj pestrý vnitřní svět, fantazii a dokáží je převést na plátno. Některým to jde lépe, jiným hůře, dalším až po nějaké době. Plátno totiž představuje výzvu, na kterou každý nemusí hned zareagovat. S takovými klienty hovoříme a motivujeme je, aby měli odvahu k němu přistoupit a malovat. Když vyprávějí o svých prožitcích, láskách apod., probouzejí se v nich emoce, tolik důležité pro každého umělce. Oni z nich postupně nabírají energii, poté přistoupí k plátnu a často za velmi krátkou dobu vytvoří obraz. Další mohou být zamlklí a společného povídání se neúčastní. Pak ale vstanou, malují a povídají během práce. Zážitek je to opravdu hluboký a pro všechny. Z toho, jak se vyjadřují ústně i malbou, můžeme sledovat jejich emoce, náladu i to, co prožívají. Na základě těchto informací můžeme s klienty více spolupracovat a terapeuticky na ně působit. A i o to nám jde.
Ačkoliv je povídání společné, chceme se věnovat každému zvlášť. Proto klienti malují při našich workshopech jednotlivě. Většina z nich nejsou sice profesionálové, ale my skrze naši práci už dlouhou dobu sledujeme, že talent je vrozený a do vínku ho dostane stejné množství lidí vidících i nevidomých, zhruba 10 %. A stává se, že k nám chodí umělci a teoretici umění a nad některými obrazy říkají, že tohle je přesně to, kam chce v umělecké čistotě dojít každý malíř. Zkrátka aby to bylo jen jeho.
Při workshopech s námi už 11 let spolupracuje také speciální pedagog PaedDr. Evžen Perout (stejně jako my všichni v ateliéru bez nároku na honorář). V současné době chceme společně začít pracovat na metodice této malby. Popíšeme naši techniku, způsoby motivace i vyjadřování jednotlivých nevidomých, a on se ze své pozice vyjádří k tomu, jak malba po letech ovlivňuje jednotlivé malíře po psychické i umělecké stránce. Následně bychom chtěli na toto téma vydat skripta nebo učebnici.

Jak se mohu zúčastnit vašeho workshopu?
Pořádáme je v pondělí odpoledne, kdy k nám dochází skupina malířů a dalších zájemců. Ti, kteří projeví opravdový zájem, se mohou ozvat přes facebookovou stránku www.facebook.com/nadace.artevide, nebo na telefonní číslo 602 172 202. Opravdoví zájemci proto, že malování není levná záležitost. Musíme oslovovat sponzory, Jen plátno totiž přijde na 300 Kč, a k němu je potřeba barva, energie, výroba reliéfu apod.

Jakým způsobem prezentujete obrázky nevidomých malířů?
Obrazy prezentujeme po celé republice. Společné výstavy jsme pořádali v Senátu Parlamentu ČR, v mnoha galeriích, několik jich najdete i v Knihovně a tiskárně K. E. Macana. Reportáž o naší práci odvysílaly televizní stanice. V současné době se více zaměřujeme na výstavy jednotlivých nevidomých malířů v místě jejich bydliště. Naučí se popisky exponátů a jako galeristé mohou provádět vidoucí i nevidomé návštěvníky. Tak vzniklo i několik pracovních míst a ti lidé se začlenili do společnosti. Galerie s výstavními síněmi tak mají kromě vlastního výstavnictví ještě další význam. Pořádáme i benefiční akce, během nichž malují nevidomí malíři v přímém přenosu. Některá díla jsou skutečně velmi působivá a návštěvníci mohou vidět, že malují skutečně samostatně, že jim nevedeme ruku, že to není klam.
Jiří Petr

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 104 číslo 8 duben 2020
OBSAH:
ÚVODEM
Nikdy neříkej NIKDY!
STALO SE
Odešel nám nejen dlouholetý kolega, ale i kamarád
Svědectví z Vrchlabí nejen o rouškách
ZORA DĚKUJE
Děkujeme za roušky na Prahu 7 i na Dědinu
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Jičín: ABC pro spotřebitele aneb jak se vyznat
Seznámení s 3D tiskem
LIDÉ KOLEM NÁS
„Blízká je mi práce, která se týká vzdělávání lidí se zrakovým handicapem,“ říká Linda Albrechtová
V ateliéru nadace Artevide malují své obrazy nevidomí
ZORA RADÍ A INFORMUJE
COVID-19 – Rozšířená podpora jednotlivců v rámci grantového programu Člověk v nouzi
Mezilidské bariéry při cestování s průkazem ZTP/P
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Nová kniha mapuje život profesora Václava Vejdovského
ZDRAVÍ
Glaukom je potřeba odhalit včas, může vést až ke slepotě. Jak ho rozeznat?
Tinnitus se často objevuje v důsledku jiné zdravotní obtíže
SPORT
Za Františkem Skoumalem
INZERCE

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.