Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 13 Červenec 2017

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM - Léto budiž pochváleno
STALO SE - Jiné Laně představily Zatoulané botky
Haptická výstava v Českých Budějovicích
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ - Náchod - Výlet do Slatiny nad Úpou a kostelíku Boušín
Olomouc - Honza Jareš v olomouckém Divadle hudby
LIDÉ KOLEM NÁS - Devatero řemesel – Petr Bláha
mapování vlastních možností na trhu práce
ZORA RADÍ - Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 07/2017
HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ - Ve stopách Homérových – Svatý Didymos
BUDE VÁS ZAJÍMAT - Pár slov o srdci a krevním oběhu
Naděje dožití a průměrný věk
SPORT - ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Sportovní hry zrakově postižené mládeže v Opavě
INZERCE

HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ - Ve stopách Homérových – Svatý Didymos

(asi 313 Alexandrie – asi 398 tamtéž)

Dnes se společně podíváme na dílo muže, jenž se nikdy nepokládal za básníka, jehož dílo bylo učené a vykladačské. Přesto však – pro svou jedinečnost a učenost – do našeho seriálu právem patří. Přijal mnišské jméno Didymos a byl jedním z církevních otců v egyptské Alexandrii...

Oslepl prý, když mu byly čtyři roky, tedy předtím, než se naučil číst. Přesto se však díky fenomenální paměti stal jedním z největších vzdělanců své doby. Prameny o něm dokonce říkají, že se sám naučil tvary jednotlivých písmen, které pak vyřezával do dřeva. Je to vlastně jeden z prvních pokusů umožnit nevidomým lidem čtení – a on sám podle tradice tohoto prostředku užíval k zapisování všech svých učených pojednání.

Historik Rufinus nás zpravuje o tom, že se Didymos stal „učitelem náboženské školy, byv tam ustanoven Athanasiem.“ Tím se stal hlavou tehdejší alexandrijské církve, vyšší hodnost než on tu vlastně měli již jen Klement a Órigenés. Někteří však pochybují o tom, zda tato alexandrijská škola v Didymově době ještě existovala.

Ať už je tomu jakkoli, je jisté, že Didymos zůstal po celý svůj život učeným a respektovaným svatým mužem. Mezi jeho žáky patřili právě již zmíněný historik Rufinus, mnich Palladios, Euagrios a především svatý Jeroným, jenž v jednom svém dopise píše, že „psal vždy Didymovi, nazývaje jej ,můj učiteli!‘“. Ve svém respektu k němu tento jeho žák také nikdy o něm nemluví jako o slepém, ale nazývá jej Vidoucím nebo Jasnozřivým, protože ač byly jeho oči slepé, pronikl svým vnitřním pohledem hluboko do Boží podstaty. Mluví o něm vždy jako o jednom z nejučenějších mužů své doby. Vážili si jej dokonce i pohané – jeden z nejučenějších řečníků své doby, Libanios, píše svému příteli, úředníku v Egyptě: „Jistě nemůžeš opomíjet Didyma, nechceš-li ztratit celé ono veliké město, kde pobýval jediný den a noc, rozlévaje tam moudrost svého učení.“

Didymos zůstal jednou z nejuznávanějších osobností církve až do roku 553 a některé východní církve jej dodnes označují za svatého (proto jsme tak v záhlaví svého článku učinili i my). Již zmíněného roku se ale konal tzv. druhý konstantinopolský koncil, který vyhlásil Órigenovo dílo za heretické a spolu s ním odsoudil i práce Euagriovy a Didymovy. Důvodem pro zákaz Didymových děl nejspíše nebyl ani jeho universalismus, ani uznávání nekanonického tzv. Evangelia židům, ba dokonce ani víra, že odkazy k výběrčímu daní Lévimu v evangeliích (Lukáš 5:27, Marek 2:14) neodkazují k pozdějšímu evangelistovi Matoušovi, ale především jeho „zvrhlé učení o stěhování duší“.

Protože kvůli tomuto zákazu mnoho jeho děl během středověku nebylo opisováno, většinou se ztratila. Víme, že mezi nimi byly spisy, jako O dogmatu, O smrti maličkých, Proti ariánům, O prvním slovu a další. Podle Palladia napsal také rozsáhlé komentáře ke Starému i Novému zákonu. Dodnes se dochoval pouze jeho spis O Svatém duchu, sepsaný někdy v roce 381 řecky a známý dnes jen z latinského Jeronýmova překladu. Moderní znalost Didymova díla se nicméně velmi rozšířila nálezy papyrů ze 6.-7. století – obsahují jeho komentáře k Zachariášovi, Genesi 1-17 a částem dalších starozákonních knih. Právě z komentáře k Zachariášovi vidíme, že metoda jeho komentáře byla založena intertextuálně, že často na podporu svých tvrzení cituje mnohá historická i teologická díla, navíc je dopodrobna obeznámen s antickou filozofií – dobře zná zejména stoiky, ale i pythagorejce. Jeho výklad je – s odkazy na Órigena – vždy alegorický, Bibli považuje za zjevující cosi nadpřirozeného, velkého, neboť je „projevem Božím“. O Bohu podle něj můžeme mluvit pouze v obrazech nebo alegoriích, protože sám je „jsoucnost nad jsoucnosti“, tedy takový, že se vymyká veškerým popisům. Především však je odpouštějící, slitovný a dobrý – jak to říká on sám:

„Protože je Bůh zdrojem vší dobroty, i po našem přestoupení nás znovu zavolá a nikdy z naší mysli zcela neodejme znalost toho, co je dobré, i když se zcela ze správné cesty obrátíme k hříchu. Tak jako onen dobrý Bůh znovu volá Adama, i když se tento před ním skryl, řka: ,Adame, Adame, kde jsi?‘ Neboť Adam byl vskutku postaven do Ráje, aby jej střežil a pracoval v něm, a jako takový jej od Boha přijal. A ačkoli pak zhřešil neposlušností, je podivuhodné, že znovu uslyšel od Boha ono ,Kde jsi?‘“

Jiří Hubáček

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 101 Číslo 13 Červenec 2017
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Léto budiž pochváleno
STALO SE
Jiné Laně představily Zatoulané botky
Haptická výstava v Českých Budějovicích
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Náchod – Výlet do Slatiny nad Úpou a kostelíku Boušín
Olomouc – Honza Jareš v olomouckém Divadle hudby
LIDÉ KOLEM NÁS
Devatero řemesel – Petr Bláha
Mapování kompetencí staví na tom, co nás naučil život
ZORA RADÍ
Zajíc
HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ
Ve stopách Homérových – Svatý Didymos
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Pár slov o srdci a krevním oběhu
Naděje dožití a průměrný věk
SPORT
Černobílé problémy
Sportovní hry zrakově postižené mládeže v Opavě
INZERCE

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.