Dotěrný anděl strážný

Vše, co bylo napsáno nebo řečeno, pokud jde o těžce zrakově postižené a jejich nezávislost, má občas za následek, že někteří lidé z úcty k této nezávislosti váhají nabídnout pomoc. Dokonce i když vidí nevidomého v nesnázích, ať už na ulici, na nádraží nebo kdekoli jinde.

Jsou mu v patách jako určitý druh anděla strážného, plni obav, aby se neuhodil o nějakou překážku. Jistěže obdivuhodný úmysl!

Tito pomocníci si ale myslí, že o nich nevidomý neví. Ten ovšem je při samostatné chůzi velice bdělý a maximálně využívá ostatních smyslů, hlavně sluchu.

Zpravidla velice brzy zjistí, že má anděla strážného, který nejenže nepomáhá, ale navíc nejasnou svou přítomností na sebe poutá pozornost. Tím nevidomého zaměstnává, což překrývá ostatní vjemy, a pokud tato "malá hra" trvá určitou dobu, může nevidomého dosti znervóznit. Neváhejte nabídnout vlídně svou pomoc a v žádném případě nehrajte roli strážného anděla. Ať by byl Váš úmysl jakkoliv dobrý, stali byste se protivným ďáblíkem, kterého by si nevidomý přál nechat co nejrychleji zmizet.