SONS -> Publikace a dokumenty SONS - > Přehled základních sociálněprávních informací pro nevidomé a slabozraké občany -> VIII. Důchodové pojištění

V této kapitole upozorňuji na nejdůležitější ustanovení, která se týkají důchodového pojištění včetně jednotlivých druhů důchodů. Tuto problematiku upravuje především zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška MPSV č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, v platném znění.

1. ÚČAST NA DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ

Zákon o důchodovém pojištění upravuje důchodové pojištění (dále jen "pojištění") pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele.

Zákon stanoví dvě formy účasti na pojištění - povinnou a dobrovolnou.

Pojištěncem se pro účely pojištění rozumí osoba, která je nebo byla účastna pojištění.

Způsobilost osoby vlastními právními úkony nabývat v právních vztazích pojištění práv a brát na sebe povinnosti vzniká dosažením zletilosti, pokud se dále nestanoví jinak.

Způsobilost k uplatnění nároku na plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod vzniká ukončením povinné školní docházky; přiznáním tohoto důchodu vzniká způsobilost podle předchozí věty.

Osoba, která nemá způsobilost k právním úkonům, musí být zastoupena zákonným zástupcem.

Z pojištění se poskytují tyto důchody:

1. starobní,
2. plný invalidní,
3. částečný invalidní,
4. vdovský a vdovecký,
5. sirotčí.

Výše důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry.

Základní výměra se stanoví pevnou částkou.

Procentní výměra se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu, jde-li o důchody starobní, plné invalidní a částečné invalidní, nebo z procentní výměry důchodu zemřelého, jde-li o důchody vdovské, vdovecké a sirotčí.

Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně povinně účastni

1. zaměstnanci v pracovním poměru,
2. osoby ve služebním poměru a vojáci v další službě,
3. členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
4. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
5. osoby samostatně výdělečně činné,
6. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
7. soudci,
8. členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev,
9. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
10. prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu a ředitel Bezpečnostní informační služby,
11. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
12. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,
13. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
14. osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let,
15. osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim toto hmotné zabezpečení nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod,
16. osoby se změněnou pracovní schopnost připravující se pro pracovní uplatnění,
17. osoby konající vojenskou službu v Armádě České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě,
18. osoby konající civilní službu,
19. osoby pečující o dítě ve věku do čtyř let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,
20. osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou,
21. poživatelé plného invalidního důchodu z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod; za poživatele plného invalidního důchod se pro účely účasti na důchodovém pojištění považují též osoby, které nepobírají plný invalidní důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních zákonů,
22. osoby pobírající dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny.

Osobou uvedenou pod písmenem r) se rozumí rodič dítěte, osoba, jíž bylo dítě svěřeno do pěstounské péče rozhodnutím soudu nebo jíž bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím příslušného orgánu, a manžel (manželka) rodiče dítěte, jestliže rodič zemřel nebo opustil domácnost; rodičem se zde rozumí též osvojitel dítěte. Muž se považuje za tuto osobu, jen pokud podal přihlášku k účasti na pojištění nejpozději do dvou let od skončení péče o dítě; nepodal-li v této lhůtě tuto přihlášku, nelze ho považovat za takovou osobu.

Účast na pojištění osoby uvedené pod písmenem s) vzniká, jen pokud podala přihlášku k účasti na pojištění nejpozději do dvou let od skončení péče o bezmocnou osobu.

Pojištění jsou účastny též dobrovolně osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a účast na pojištění se týká doby jejich

1. vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud jim po dobu této evidence nenáleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,
2. soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, s výjimkou doby prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let,
3. výdělečné činnosti v cizině po 31. prosinci 1995, jedná-li se o zaměstnance v pracovním poměru a osoby samostatně výdělečně činné; za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem.

Pojištění jsou účastny též osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a doba pojištění těchto osob trvala aspoň jeden rok. Účast na pojištění těchto osob je však možná v rozsahu nejvýše deseti let; za dobu přede dnem podání přihlášky je přitom účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem.

Podle tohoto zákona se přiznává plný invalidní důchod též osobám, které nebyly účastny pojištění, avšak splňují podmínky stanovené tímto zákonem (např. "invalidé z mládí").

2. VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ

2.1. VÝPOČTOVÝ ZÁKLAD

Výpočtovým základem je osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje aktuálně platnou částku, která v tomto roce činí 6 600 Kč.

Převyšuje-li osobní vyměřovací základ výše uvedenou hranici, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 6 600 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 6 600 Kč do 15 300 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 15 300 Kč se počítá 10 %.

2.2. OSOBNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období.

Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

Osobní vyměřovací základ pojištěnce se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

2.3. ROČNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

Roční vyměřovací základ pojištěnce se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu.

Roční vyměřovací základ pojištěnce se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

2.4. VŠEOBECNÝ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

Výši všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok stanoví vláda nařízením do 30. září následujícího kalendářního roku, a to ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok; výše všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok nesmí být přitom nižší než výše všeobecného vyměřovacího základu za bezprostředně předcházející kalendářní rok.

2.5. KOEFICIENT NÁRŮSTU VŠEOBECNÉHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU

Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu se stanoví jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem, a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ; tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu činí vždy nejméně hodnotu 1.

2.6. PŘEPOČÍTACÍ KOEFICIENT

Přepočítací koeficient se stanoví jako podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu. Výši přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, stanoví vláda nařízením do 30. září kalendářního roku, ve kterém stanoví tento všeobecný vyměřovací základ. Přepočítací koeficient činí vždy nejméně hodnotu 1; tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa.

2.7. NÁHRADNÍ DOBA

Náhradní dobou pojištění je doba účasti na pojištění osob uvedených ve výčtu ze zákona pojištěných osob pod písmeny m) až u); podmínkou pro to, aby se tato doba účasti na pojištění hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že byla získána na území České republiky a že doba pojištění trvala aspoň jeden rok. U doby uvedené ve výčtu pod písmenem r) se nevyžaduje péče o dítě na území České republiky.

Nestanoví-li se v tomto zákoně jinak, hodnotí se pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu náhradní doba pojištění stejně jako doba pojištění.

Za náhradní dobu pojištění se považují též náhradní doby získané před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem a doba pobírání důchodu za výsluhu let.

2.8. VYLOUČENÁ DOBA

Vyloučenými dobami jsou po 31. prosinci 1995, pokud se nekryjí s dobou účasti na pojištění, s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, doby

1. pobírání dávek nemocenského pojištění (péče) nahrazujících příjem z výdělečné činnosti,
2. pobírání plného invalidního důchodu nebo starobního důchodu; přitom se za pobírání těchto důchodů považuje i vyplácení obdobných důchodů od zahraničního nositele pojištění,
3. po které pojištěnec byl poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základů,
4. výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, a výkonu civilní služby,
5. péče o děti do věku čtyř let nebo o děti vyžadující mimořádnou péči a osobní péče o bezmocné osoby.
6. studia,
7. vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání po dobu, po kterou mu náleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,
8. přípravy pro pracovní uplatnění osob se změněnou pracovní schopností,
9. ode dne přiznání důchodu do konce roku přiznání důchodu, a doby před dosažením 18 let věku.

Činí-li součet vyloučených dob uvedených pod písmeny e), f) a h) více než 1825 kalendářních dnů, omezí se počet těchto vyloučených dob nad 1825 kalendářních dnů na jednu polovinu.

2.9. ROZHODNÉ OBDOBÍ

Rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu je období 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem přiznání důchodu, pokud se dále nestanoví jinak. Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní rok, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let věku, a kalendářní roky předcházející.

Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986. Není-li však v takovém rozhodném období aspoň pět kalendářních roků s vyměřovacím základem pojištěnce, prodlužuje se rozhodné období před rok 1986 postupně tak, aby zahrnovalo ještě jeden takový rok, nejvýše však kalendářní rok bezprostředně následující po roce, v němž pojištěnec dosáhl věku 18 let.

Pokud počet kalendářních roků zahrnutých do rozhodného období podle předchozích vět je nižší, než je stanoveno, je rozhodným obdobím tento nižší počet kalendářních roků.

Starobní, plný invalidní a částečný invalidní důchod pojištěnce, který pobírá nebo pobíral některý z těchto důchodů nebo důchod za výsluhu let, nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený z osobního vyměřovacího základu, z něhož byl dřívější důchod vyměřen, vynásobeného koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za poslední kalendářní rok rozhodného období, z něhož byl zjištěn osobní vyměřovací základ při přiznání dřívějšího důchodu.

Pokud dřívější důchod nebyl vyměřen z vyměřovacích základů stanovených za rozhodné období, postupuje se podle věty první tohoto odstavce s tím, že ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku přiznání dřívějšího důchodu; jestliže tento dřívější důchod nebyl vyměřen z výpočtového základu, považuje se za osobní vyměřovací základ všeobecný vyměřovací základ, z něhož byl tento důchod vyměřen, vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pokud pojištěnec pobíral více důchodů, použije se nejvyšší výpočtový základ stanovený podle věty první a druhé.

Obdobně toto ustanovení platí v případě, že dřívější důchod byl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných před 1. lednem 1996, s tím, že průměrný měsíční výdělek se považuje za osobní vyměřovací základ; rozhodující je přitom průměrný měsíční výdělek neomezený podle těchto předpisů a rozhodné období podle těchto předpisů, z něhož byl tento průměrný měsíční výdělek zjištěn.

2.10. OSOBY BLÍZKÉ

Za osoby blízké se pro účely důchodového pojištění považují manželé, příbuzní v řadě přímé, děti vlastní nebo osvojené a děti převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů, sourozenci, zeť a snacha, a to kteréhokoli z manželů.

2.11. DLOUHODOBĚ NEPŘÍZNIVÝ ZDRAVOTNÍ STAV

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok.

2.12. DLOUHODOBĚ TĚŽCE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ DÍTĚ VYŽADUJÍCÍ MIMOŘÁDNOU PÉČI

Vymezení tohoto pojmu upravuje v § 1 vyhláška MPSV č. 284/1995 Sb., v platném znění, kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění. Toto vymezení je důležité zejména při zápočtu náhradních a vyloučených dob pro účely důchodového pojištění a při uplatňování nároku na příspěvek při péči o blízkou a jinou osobu.

Za dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se považuje dítě, jehož zdravotní postižení uvedené v příloze č.1, která je součástí této vyhlášky, má podle poznatků lékařské vědy trvat déle než jeden rok.

Mimořádnou péčí o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se rozumí soustavná individuálně poskytovaná péče, která svým rozsahem, náročností a nutností značně převyšuje péči o zdravé dítě stejného věku, a to potřebou opakovaného ošetřování, popřípadě soustavné rehabilitace nebo cvičení, nutností přípravy individuálního dietního stravování, potřebou zvýšeného dohledu nebo pomocí jiné osoby při některých nezbytných životních úkonech.

Za dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči se nepovažuje dítě, které je umístěno v ústavu (zařízení) pro takové děti s celoročním nebo týdenním pobytem.

Příloha č. 1

Zdravotní postižení, při kterých se dítě považuje za dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, jsou:

1. Poruchy pohybového ústrojí:
   1. nemoci a vady pohybového ústrojí s těžkou poruchou funkce po dobu dlouhodobé léčby nebo časově náročné rehabilitace (např. těžké formy skolióz - úhel dle Cobba nad 70 stupňů, morbus Perthes, těžké luxace kyčelních kloubů)
   2. závažná chronicky probíhající onemocnění pojivové tkáně (např. dermatomyositis, revmatoidní artritis s těžkými poruchami funkce)
2. Duševní onemocnění:
   1. hluboká mentální retardace (IQ pod 20)
   2. těžká mentální retardace (IQ 20 - 34)
   3. střední mentální retardace (IQ 35 - 49)
   4. těžší debilita (IQ 50 - 60)
   5. závažná duševní onemocnění a stavy s recidivujícím či chronickým průběhem, vyžadující zvýšený dohled (např. psychózy po dobu intenzívní léčby, mentální anorexie s přetrvávající kachexií), do funkčně uspokojivé klinické úpravy
3. Nervová onemocnění:
   1. závažná postižení centrálního nervového systému včetně heredodegenerativních onemocnění a stavů po perinatálním postižení s recidivujícím či chronickým průběhem, zejména pak stavy ohrožující dítě svou progresí (např. vrozené vady centrálního nervového systému, dětská mozková obrna, metabolická onemocnění postihující centrální nervový systém)
   2. nervosvalová onemocnění se závažnými poruchami funkce
   3. nekompenzovaná záchvatovitá onemocnění jakékoliv etiologie s častou frekvencí záchvatů velkého typu (GM), při trvalé léčbě a se závažným neuropsychickým deficitem
   4. těžké poruchy hlasu a řeči, závažně omezující celkový vývoj dítěte a hrubě narušující sociální přizpůsobivost
4. Smyslová onemocnění:
   1. úplná nebo praktická nevidomost (hodnotí se s brýlovou korekcí)
   2. těžce slabý zrak (hodnotí se s brýlovou korekcí), a to do skončení povinné školní docházky
   3. úplná nebo praktická hluchota, a to do skončení povinné školní docházky
5. Onemocnění oběhového ústrojí:
   1. srdeční onemocnění hemodynamicky významná (funkčně dle NYHA III.-IV.)
   2. stavy po srdečních operacích do funkčně uspokojivé klinické úpravy
   3. těžké poruchy srdečního rytmu hemodynamicky významné
6. Onemocnění dýchacího ústrojí:
   1. závažné respirační choroby s častými a závažnými záchvaty dušnosti (např. těžké formy bronchiálního astmatu)
   2. závažná chronická dechová nedostatečnost jakéhokoliv původu (např. v důsledku plicní fibrózy, cystické degenerace, mukoviscidozy)
7. Onemocnění močového ústrojí:
   1. onemocnění močového ústrojí ve stadiu chronické ledvinné nedostatečnosti (např. těžké formy chronické pyelonefritidy, chronická glomerulonefritis)
   2. stavy po rozsáhlých rekonstrukčních operačních výkonech na močovém ústrojí do klinické úpravy
8. Onemocnění zažívacího ústrojí:
   • závažná, chronicky probíhající onemocnění zažívacího ústrojí (jater, žlučových cest, slinivky břišní, tenkého i tlustého střeva), vyžadující dlouhodobé dodržování přísného individuálního léčebného a dietního režimu (např. ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, chronické aktivní hepatitidy), do funkčně uspokojivé klinické úpravy
9. Metabolické poruchy:
   1. závažné metabolické poruchy, u kterých je nutné dodržování speciální diety, zabraňující rozvoji vlastního, jinak závažného postižení, do funkčně uspokojivé klinické úpravy (např. malabsorbční syndrom, fenylketonurie, coeliakie, mukoviscidóza)
   2. diabetes mellitus I. typu, vyžadující dodržování speciální diety a aplikaci insulinu
10. Endokrinologická onemocnění:
    • závažné poruchy endokrinního původu, ohrožující vývoj dítěte do dosažení funkčně uspokojivé stabilizace zdravotního stavu (např. těžké formy hyperthyreózy, hyperkortikalismus, hypokortikalismus)
11. Hematologická onemocnění:
    1. závažné poruchy krvetvorby, hemokoagulace a hemostázy,
    2. hemoblastózy s manifestními příznaky klinické poruchy,
    3. závažné poruchy imunity provázené infekčními komplikacemi a omezující celkový vývoj dítěte
12. Nádorová onemocnění:
    • závažné formy a druhy nádorů s významnými funkčními poruchami do dosažení uspokojivé stabilizace zdravotního stavu
13. Vrozené rozštěpy obličeje a dutiny ústní:
    • rozštěpy čelisti a tvrdého patra, a to do dosažení dobrého funkčního stavu orofaciální soustavy
14. Kožní onemocnění:
    • závažná kožní onemocnění, zvláště jejich generalizované formy (např. těžký průběh atopického ekzému, epidermolysis bullóza)
15. Infekční a parazitární onemocnění:
    • stavy trvale aktivní, léčebně neovlivnitelné nebo stavy chronické se závažnou poruchou funkce některých orgánů a systémů, do dosažení funkčně uspokojivé stabilizace zdravotního stavu
16. Stavy po rozsáhlých úrazech a operacích:
    1. zejména gastrointestinálního a uropoetického traktu, vyžadující dlouhodobou péči dietetickou a hygienickou (např. umělá vyústění jakéhokoliv druhu do ukončení komplexní léčby a adaptace na hygienické pomůcky), do funkčně uspokojivé klinické úpravy
    2. následky těžkých úrazů nebo poškození centrálního nervového systému ovlivňující funkční stav a vývoj dítěte

3. JEDNOTLIVÉ DRUHY DŮCHODŮ

3.1. STAROBNÍ DŮCHOD

3.1.1. PODMÍNKY NÁROKU

Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky stanovené v zákoně o důchodovém pojištění.

Zákon rozlišuje tři typy možností nároku na starobní důchod:

První typ nároku

Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně

1. 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen "důchodový věk"), nebo
2. 15 let a dosáhl aspoň 65 let věku, pokud nesplnil podmínky podle písmene a).

Druhý typ nároku

Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže

1. získal dobu pojištění nejméně 25 let,
2. byl veden nepřetržitě po dobu nejméně 180 kalendářních dnů v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce, a
3. ke dni uplynutí doby podle písmene b) do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše dva roky.

Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku též, jestliže

1. získal dobu pojištění nejméně 25 let,
2. ke dni, od něhož má být "předčasný" starobní důchod přiznán, je poživatelem částečného invalidního důchodu nebo se mu částečný invalidní důchod nevyplácí pro překročení povolené výše příjmů z výdělečné činnosti a
3. ke dni uvedenému v písmenu b) do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše dva roky.

Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku také tehdy, jestliže

1. získal dobu pojištění nejméně 25 let,
2. pobíral plný invalidní důchod nepřetržitě aspoň po dobu pěti let, a
3. nárok na plný invalidní důchod pobíraný po dobu uvedenou v písmenu b) zanikl a ke dni odnětí tohoto důchodu do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše pět let.

Nárok na starobní důchod podle těchto dvou předchozích odstavců vzniká, splní-li se podmínky uvedené v těchto odstavcích do 31. prosince 2006.

Třetí typ nároku

Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku též, jestliže

1. získal dobu pojištění nejméně 25 let, a
2. do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se "předčasný" starobní důchod přiznává, chybí nejvýše tři roky.

Takovýto starobní důchod se přizná nejdříve ode dne podání žádosti o přiznání tohoto důchodu.

Přiznání tohoto typu starobního důchodu vylučuje nárok na starobní důchod podle výše uvedených ustanovení pro první a druhý typ nároku.

3.1.2. DŮCHODOVÝ VĚK

Důchodový věk u pojištěnců, kteří tohoto věku dosáhli do 31. prosince 1995 činí

1. u mužů 60 let,
2. u žen
   1. 53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí,
   2. 54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti,
   3. 55 let, pokud vychovaly dvě děti,
   4. 56 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo
   5. 57 let.

U pojištěnců, kteří dosáhnou věkových hranic uvedených výše v období od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2006, se důchodový věk stanoví tak, že ke kalendářnímu měsíci, ve kterém pojištěnec dosáhl této hranice, se přičítají u mužů dva kalendářní měsíce a u žen čtyři kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. prosinci 1995 do dne dosažení věkových hranic uvedených výše a za důchodový věk se považuje věk dosažený v takto určeném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce.

Po 31. prosinci 2006 činí důchodový věk, pokud pojištěnci nedosáhli důchodového věku podle předchozích ustanovení

1. u mužů 62 let,
2. u žen
   1. 57 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí,
   2. 58 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti,
   3. 59 let, pokud vychovaly dvě děti,
   4. 60 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo
   5. 61 let.

3.1.3. VÝŠE STAROBNÍHO DŮCHODU

Výše základní výměry starobního důchodu činí t.č. 1 310 Kč měsíčně.

Výše procentní výměry starobního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a podle doby pojištění získané po vzniku nároku na tento důchod.

Do doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se nezahrnují náhradní doby pojištění.

Výše procentní výměry starobního důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně.

Výše procentní výměry starobního důchodu přiznávaného podle prvního typu nároku činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu.

Do doby pojištění se započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti na povinném pojištění osob uvedených pod písmeny p), r) a s) (výkon základní vojenské služby, péče o děti a péče o bezmocné osoby) a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996.

Výše procentní výměry tohoto starobního důchodu se zvyšuje pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní ani plný invalidní důchod, za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu.

Za výkon výdělečné činnosti se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu nepovažují doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doby dočasné pracovní neschopnosti.

Výše procentní výměry starobního důchodu přiznávaného podle druhého typu nároku se stanoví obdobně s tím, že se tato výše snižuje o 1,3 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku; výše procentní výměry po snížení však nesmí být nižší než 770 Kč.

Výše procentní výměry starobního důchodu přiznávaného podle třetího typu nároku se stanoví rovněž obdobně s tím, že se tato výše snižuje o 0,9 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku; výše procentní výměry po snížení však nesmí být nižší než 770 Kč měsíčně.

3.1.4. OMEZENÍ VÝPLATY STAROBNÍHO DŮCHODU

Výplata starobního důchodu přiznaného podle prvního typu nároku nenáleží

1. v období dvou let po vzniku nároku na tento důchod v těch kalendářních měsících, v nichž
   1. příjem z výdělečné činnosti, s výjimkou samostatné výdělečné činnosti, přesáhl dvojnásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu, k prvnímu dni kalendářního měsíce výkonu této činnosti; příjmem se zde rozumí též dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem,
   2. poživatel starobního důchodu je výdělečně činný v cizině, a to i po část měsíce, nebo
2. v období dvou let po vzniku nároku na tento důchod, pokud poživatel vykonává samostatnou výdělečnou činnost, a to v těch kalendářních měsících, ve kterých je povinen platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění z měsíčního vyměřovacího základu, který je vyšší než dvojnásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu, ke dni 1. ledna příslušného kalendářního roku.

Výplata starobního důchodu přiznaného podle druhého nebo třetího typu nároku nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání; ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně podle výše uvedených ustanovení.

Výše uvedená omezení výplaty starobního důchodu se nevztahují na pojištěnce staršího 65 let.

Výplata starobního důchodu přiznaného podle prvního typu nároku náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou;výše uvedená omezující ustanovení nejsou přitom dotčena.

3.2. PLNÝ INVALIDNÍ DŮCHOD

3.2.1. PODMÍNKY NÁROKU

Pojištěnec má nárok na plný invalidní důchod, jestliže se stal

1. plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku plné invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle prvního typu nároku, popřípadě, byl-li již přiznán starobní důchod podle třetího typu nároku, nebo
2. plně invalidním následkem pracovního úrazu.

Pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu

1. poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo
2. je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.

Při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.

Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a okruh zdravotních postižení umožňujících soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek upravuje prováděcí vyhláška MPSV č. 284/1995 Sb., v platném znění.

V příloze č. 2 této vyhlášky, která stanoví procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, jsou zraková postižení klasifikována následujícím způsobem:

Kapitola VII - SMYSLOVÉ ORGÁNY

ODDÍL A - ZRAK

Obecné posudkové zásady:

Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle ostrosti zrakové dosažené s korekcí do blízka i do dálky, zorného pole a případných potíží s přihlédnutím k intelektovým schopnostem či postižení sluchu.

Položka	Druh zdravotního postižení	Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v %
1.	Střední slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) - minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10); 3/10 - 1/10, kategorie zrakového postižení 1 Posudkové hledisko: V případě, že rozsah a tíže zdravotního postižení odpovídá kritériím přílohy č. 4, postupuje se podle této přílohy.	(15-20)
2.	Silná slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) - minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05); 1/10 - 10/20, kategorie zrakového postižení 2 Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.	(35-40)
3.	Těžce slabý zrak a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 (0,05) - minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02); 1/20 - 1/50, kategorie zrakového postižení 3 Posudkové hledisko: V případě, že rozsah a tíže zdravotního postižení odpovídá kritériím přílohy č. 4, postupuje se podle této přílohy. b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4.	45-60        a) (35-40) b) (35-40)
4.	Praktická nevidomost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena, kategorie zrakového postižení 4 Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 3.
5.	Úplná nevidomost - ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5 Posudkové hledisko: Toto zrakové postižení se posuzuje podle přílohy č. 3.
6.	Vady zorného pole a) defekty zorného pole sektorové a menší b) úplné poloviční nebo kvadrantové výpady oboustranné c) koncentrické zúžení oboustranné, omezení zorného pole pod 45 stupňů, bez vážnějšího omezení zrakové ostrosti d) oboustranné centrální skotomy snižující podstatně zrakovou ostrost zejména do blízka (Jč. 5 a větší)	a) 5-15    b) 20-25 c) 30-35 d) 30-35
7.	Ztráta jednoho oka (úrazové nebo jiné etiologie) nebo ztráta vidění na jednom oku a) při zachované dobré zrakové funkci na druhém oku b) se závažnějším omezením zrakové funkce druhého oka, koncentrické zúžení zorného pole pod 45 stupňů, zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí snížena na 6/36 a méně Posudkové hledisko: V případě, že rozsah a tíže zdravotního postižení odpovídá kritériím přílohy č. 4, postupuje se podle této přílohy.	a) 45-60    b) (35-40)
8.	Obrna horního víčka s úplným uzávěrem oční štěrbiny, příp. blepharospasmus, paraspasmus facialis, lagophtalmus	20-30
9.	Obrny očních svalů na jednom oku, jestliže oko musí být vyloučeno z vidění	20-30
10.	Jiné poruchy vidění a) trvalá diplopie při pohledu přímo vpřed b)ztráta binokulárního vidění	a) 10-30 b) 10
11.	Jiné poruchy a nemoci oka
11.1.	Lehké, ustálené formy bez omezení funkce oka	5-15
11.2.	Lehké, vleklé nebo ustálené formy částečně poškozující funkci oka, ktré mají vliv na pracovní zařazení a) jednostranné b) oboustranné	a) 20-30 b) 40-50
11.3.	Těžké, vleklé, léčení vzdorující formy, trvale poškozující zrakové funkce a) jednostranné b) oboustranné	a) 40-50 b) 60-80
12.	Stavy po nitroočních operacích, stavy po implantaci čočky a) ustálené formy bez omezení zrakových funkcí b) ustálené formy s vážnějšími pooperačními funkčními následky Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se posuzuje podle přetrvávající poruchy ostrosti zrakové dosažené s korekcí a příp. potíží.	a) 10       b) 25-35
13.	Nádory oka a) enukleace bulbu při probíhajícím onkologickém léčení b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech od ukončení léčby), při dobré funkci oka c) nepříznivé formy, progredující, recidivující	a) 80       b) 30-50 c) 90

V příloze č. 3 této vyhlášky jsou vyjmenována zdravotní postižení, při kterých je umožněno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek.

Jedná se o následující zdravotní postižení:

1. Úplná nevidomost obou očí (kategorie 5 dle klasifikace Světové zdravotnické organizace) - ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí
2. Praktická nevidomost obou očí (kategorie 4 dle klasifikace SZO) - zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena
3. Amputační ztráta obou dolních končetin v bérci a výše
4. Amputační ztráta obou horních končetin v zápěstí a výše
5. Amputační ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny
6. Ochrnutí dvou končetin (hemiplegie, paraplegie, těžká hemiparéza a těžká paraparéza)
7. Zdravotní postižení způsobující imobilitu, pro kterou je osoba trvale odkázána na vozík pro invalidy
8. Střední mentální retardace (IQ 35 - 49)
9. Těžké formy duševních onemocnění provázené častými atakami a opakovaným ústavním léčením, se závažným postprocesuálním defektem a s těžkým narušením osobnosti
10. Těžce slabý zrak spolu s těžkou nedoslýchavostí, popřípadě úplnou nebo praktickou hluchotou

Poznámka: Klasifikací SZO se rozumí Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění 10. decenální revize schválené Světovou zdravotnickou organizací.

Potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku

1. do 20 let méně než jeden rok,
2. od 20 let do 22 let jeden rok,
3. od 22 let do 24 let dva roky,
4. od 24 let do 26 let tři roky,
5. od 26 let do 28 let čtyři roky a
6. nad 28 let pět roků.

Potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem plné invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem plné invalidity. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku plné invalidity; u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky.

Pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod se za dobu pojištění považuje též doba účasti na pojištění povinně pojištěných osob uvedených pod písmeny m) a n) (studující starší 18 let a uchazeči o zaměstnání) a dále doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky.

3.2.2. VÝŠE PLNÉHO INVALIDNÍHO DŮCHODU

Výše základní výměry plného invalidního důchodu činí nyní 1 310 Kč měsíčně.

Výše procentní výměry plného invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění 1,5 % výpočtového základu.

Pokud pojištěnci ke dni vzniku nároku na plný invalidní důchod trval nárok na částečný invalidní důchod, činí výše procentní výměry plného invalidního důchodu nejméně částku, kterou činila procentní výměra dosavadního částečného invalidního důchodu.

Do doby pojištění získané do 18 let věku se nezahrnují náhradní doby pojištění.

Výše procentní výměry tohoto důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně.

Pro výši procentní výměry plného invalidního důchodu se jako doba pojištění započítává i dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na plný invalidní důchod do dosažení důchodového věku; u žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy, které nevychovaly žádné dítě.

Dopočtená doba se však nezapočítává, jestliže plná invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnec způsobil nebo nechal způsobit, nebo poškození zdraví pojištěnce, které vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činu.

3.2.3. PLNÝ INVALIDNÍ DŮCHOD V MIMOŘÁDNÝCH PŘÍPADECH

Na plný invalidní důchod má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je plně invalidní, jestliže plná invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu.

Výše základní výměry tohoto důchodu činí nyní 1 310 Kč.

Výše procentní výměry plného invalidního důchodu této osoby činí měsíčně 45 % výpočtového základu.

Pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání plného invalidního důchodu, vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

Procentní výměra plného invalidního důchodu náleží pojištěnci mladšímu 28 let, který splnil podmínky nároku na tento důchod, nejméně ve výši stanovené podle předchozích vět, je-li tento důchod přiznáván před 18. rokem věku nebo je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na plný invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší jednoho roku; přitom se pro tyto účely za dobu pojištění považuje i celá doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice po ukončení povinné školní docházky, doba, po kterou byl pojištěnec veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, a náhradní doba pojištění, i když doba pojištění netrvala ani jeden rok.

Procentní výměra plného invalidního důchodu náleží nejméně v takto stanovené výši též pojištěnci, který ke dni vzniku nároku na tento důchod získal aspoň 15 roků doby pojištění.

Jestliže poživatel plného invalidního důchodu je výdělečně činný v cizině, plný invalidní důchod se po dobu této výdělečné činnosti nevyplácí.

3.3. ČÁSTEČNÝ INVALIDNÍ DŮCHOD

3.3.1. PODMÍNKY NÁROKU

Pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním

1. a získal potřebnou dobu pojištění, nebo
2. následkem pracovního úrazu.

Pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %.

Posuzování zdravotního stavu se provádí obdobně jako posuzování u plné invalidity. Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanoví prováděcí vyhláška. MPSV č. 284/1995 Sb.

Pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky.

Okruh zdravotních postižení značně ztěžujících obecné životní podmínky je stanoven v příloze č. 4 výše citované vyhlášky.

1. Zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky jsou:
   1. Zdravotní postižení ortopedická:
      1. ztráta úchopové schopnosti na podkladě chybění nebo ztuhlosti všech prstů jedné ruky nebo několika prstů obou rukou, nebo rozsáhlejší amputační ztráty horní končetiny
      2. podstatné omezení funkce paže pro ztuhlost nebo kontrakturu loketního nebo ramenního kloubu v nepříznivém postavení
      3. omezená schopnost chůze po amputaci nohy v kloubu Chopartově (art. talocalcaneonavicularis a art. calcaneocuboideus), nebo po rozsáhlejší amputační ztrátě
      4. zkrácení dolní končetiny o 10 cm a více, bez ohledu na původ tohoto zkrácení, nebo pakloub dlouhých kostí končetin
      5. ankylóza (ztuhnutí) kyčelního nebo kolenního kloubu v nepříznivém postavení, podstatně ztěžující chůzi
      6. současné ztuhnutí několika úseků páteře, např. při pokročilých formách Bechtěrevovy nemoci
      7. těžké kyfoskoliózy
      8. hypofyzární nanismus nebo chondrodystrofie, pokud tělesná výška postiženého nepřesahuje 120 cm
   2. Zdravotní postižení chirurgická:
      1. umělé vyústění trávicího nebo močového traktu na povrchu těla
      2. stavy po vynětí hrtanu
      3. rozsáhlá, esteticky značně závažná postižení hlavy nebo krku
      4. odkázanost na příjem tekuté potravy pro defekt čelisti znemožňující žvýkání, nebo pro strikturu (zúžení) jícnu
   3. Zdravotní postižení nervová:
      1. úplné ochrnutí (plegie) jedné končetiny
      2. trvalá afazie (ztráta řeči)
   4. Zdravotní postižení smyslová:
      1. oboustranná úplná nebo praktická hluchota
      2. snížení zrakové ostrosti obou očí nebo lépe vidícího oka na 6/36 a méně s odpovídajícím snížením zrakové ostrosti do blízka, bez ohledu na původ této vady (hodnocené s brýlovou korekcí)
      3. koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů
   5. Zdravotními postiženími značně ztěžujícími obecné životní podmínky jsou též zdravotní postižení neuvedená v písmenu A, jejichž důsledky jsou obdobné zdravotním postižením uvedeným v písmenu A; za taková zdravotní postižení se však nepovažují zdravotní postižení, která se neprojevují zjevnými chorobnými příznaky (např. nemoci vnitřní, nemoci duševní včetně defektů intelektu, degenerativní změny pohybového ústrojí).

Potřebná doba pojištění pro nárok na částečný invalidní důchod se posuzuje obdobně jako u plného invalidního důchodu. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, pokud bezprostředně před vznikem částečné invalidity byl pobírán plný invalidní důchod v mimořádných případech, popřípadě přiznaný podle obdobných ustanovení předpisů platných před 1. lednem roku 1996.

3.3.2. VÝŠE ČÁSTEČNÉHO INVALIDNÍHO DŮCHODU

Výše základní výměry částečného invalidního důchodu činí nyní 1 310 Kč měsíčně.

Výše procentní výměry tohoto důchodu činí za každý celý rok doby pojištění 0,75 % výpočtového základu. Výše procentní výměry částečného invalidního důchodu činí nejméně 385 Kč měsíčně. Vznikl-li nárok na částečný invalidní důchod pojištěnci, který bezprostředně před touto dobou pobíral plný invalidní důchod v mimořádných případech, činí výše procentní výměry částečného invalidního důchodu polovinu procentní výměry stanovené pro výpočet tohoto plného invalidního důchodu.

Obdobně jako u plného invalidního důchodu platí pro výši částečného invalidního důchodu pojištěnce mladšího 28 let, který splnil podmínky nároku na částečný invalidní důchod, je-li tento důchod přiznáván před 18. rokem věku nebo je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na částečný invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší jednoho roku, s tím, že procentní výměra částečného invalidního důchodu činí polovinu procentní výměry stanovené u plného invalidního důchodu.

Shodně se postupuje rovněž při stanovení výše částečného invalidního důchodu pojištěnce, který ke dni vzniku nároku na tento důchod získal aspoň 15 roků doby pojištění s tím, že procentní výměra částečného invalidního důchodu činí polovinu procentní výměry stanovenou u plného invalidního důchodu.

3.3.3. SOUBĚH ČÁSTEČNÉHO INVALIDNÍHO DŮCHODU S PŘÍJMEM Z VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI

Jestliže průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti poživatele částečného invalidního důchodu

1. nepřesahuje 66 % pojištěncova srovnatelného vyměřovacího základu, částečný invalidní důchod se vyplácí v plné výši,
2. je vyšší než 66 %, ale nepřesahuje 80% pojištěncova srovnatelného vyměřovacího základu, částečný invalidní důchod se vyplácí ve výši poloviny základní výměry a poloviny procentní výměry,
3. přesahuje 80 % pojištěncova srovnatelného vyměřovacího základu, částečný invalidní důchod se nevyplácí.

Jestliže poživatel částečného invalidního důchodu je výdělečně činný v cizině, částečný invalidní důchod se po dobu této výdělečné činnosti nevyplácí.

Tato výše uvedená omezující ustanovení se nevztahují na částečné invalidní důchody přiznané pro značně ztížené obecné životní podmínky a na poživatele částečných invalidních důchodů, kteří dosáhli věku 65 let.

Částečný invalidní důchod se však vyplácí v plné výši, jestliže úhrnný příjem z výdělečné činnosti za kalendářní rok nepřesahuje dvanáctinásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu, k 1. lednu kalendářního roku, za který se stanoví průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti. Předchází-li rok přiznání částečného invalidního důchodu kalendářnímu roku, v němž se provádí kontrola pojištěncova průměrného měsíčního příjmu z výdělečné činnosti, upraví se dvanáctinásobek částky úměrně počtu kalendářních dnů pobírání tohoto důchodu v kalendářním roce.

Průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti se stanoví z úhrnu příjmů z výdělečné činnosti za stanovené období, přitom se za příjem z výdělečné činnosti považuje vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení, a vylučují doby,

1. v nichž neměl pojištěnec příjem z výdělečné činnosti nebo pobíral dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem, popřípadě trvaly důvody, které jsou podmínkou pro jejich poskytování,
2. kdy pojištěnec byl výdělečně činný v cizině,
3. před přiznáním částečného invalidního důchodu.

Jde-li však o mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zahrnují se do příjmu v kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.

Průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti se stanoví na základě přehledu o příjmech z výdělečné činnosti za předchozí kalendářní rok; pokud však byl částečný invalidní důchod přiznán ode dne spadajícího do období od 1. července do 31. prosince, berou se při prvním stanovení průměrného měsíčního příjmu z výdělečné činnosti po přiznání částečného invalidního důchodu v úvahu příjmy za kalendářní rok následující po kalendářním roce, v němž byl přiznán částečný invalidní důchod.

Průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu příjmů z výdělečné činnosti za období stanovené ve větě první a počtu kalendářních dnů připadajících na toto období; jsou-li v tomto období doby vyloučené, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na toto období.

Poživatel částečného invalidního důchodu je povinen do 10. dubna kalendářního roku předložit plátci tohoto důchodu

1. přehled o příjmech ve stanoveném období, měl-li v tomto období pouze příjmy, které se pro účely daně z příjmů považují za příjmy ze závislé činnosti,
2. oznámení o tom, že ve stanoveném období měl příjmy dosažené výkonem samostatné výdělečné činnosti, nebo
3. oznámení o tom, že ve stanoveném období neměl žádné příjmy z výdělečné činnosti.

Výplata částečného invalidního důchodu se zastaví nebo výše částečného invalidního důchodu se upraví od splátky částečného invalidního důchodu splatné v druhém kalendářním měsíci po kalendářním měsíci, v němž byl poživatel tohoto důchodu povinen předložit přehled o příjmech.

Byla-li výplata částečného důchodu z výše uvedených důvodů zastavena či upravena, výplata se opět obnoví nebo upraví od splátky tohoto důchod splatné v druhém kalendářním měsíci po kalendářním měsíci, v němž byl poživatel tohoto důchodu povinen předložit přehled o příjmech, nejdříve však od splátky tohoto důchodu splatné v kalendářním měsíci, v němž byl předložen přehled o příjmech.

Srovnatelný vyměřovací základ pojištěnce je osobní vyměřovací základ, z něhož byl částečný invalidní důchod vyměřen, vynásobený koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok o tři roky předcházející roku, v němž se provádí kontrola pojištěncova průměrného měsíčního příjmu z výdělečné činnosti, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za předposlední rok rozhodného období. Pokud rozhodné období nečiní aspoň dva kalendářní roky, postupuje se podle věty první s tím, že ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku, v němž byl přiznán částečný invalidní důchod.

Pokud pojištěnec před přiznáním částečného invalidního důchodu měl nárok na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a při přiznání částečného invalidního důchodu se vycházelo z vyměřovacího základu, z něhož byl vyměřen dřívější plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, vychází se pro účely věty první z rozhodného období stanoveného pro vyměření dřívějšího plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu; pokud však rozhodné období, z něhož byl vyměřen dřívější důchod, nečinilo aspoň dva kalendářní roky, postupuje se obdobně podle věty druhé s tím, že místo kalendářního roku, v němž byl přiznán částečný invalidní důchod, se bere v úvahu kalendářní rok, v němž byl přiznán tento dřívější důchod.

Pokud rozhodné období nečiní aspoň dva kalendářní roky, stanoví se koeficient, jímž se násobí osobní vyměřovací základ, z něhož byl částečný invalidní důchod vyměřen, jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok o dva roky předcházející rok, v němž se provádí kontrola pojištěncova průměrného měsíčního příjmu z výdělečné činnosti, a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářní rok, v němž byl přiznán částečný invalidní důchod.

Obdobně se postupuje v případě, že důchod byl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných před 1. lednem 1996; rozhodující je přitom průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 12 odst. 6 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, nebo podle obdobných ustanovení předchozích předpisů o sociálním zabezpečení, a rozhodné období podle těchto předpisů, z něhož byl tento průměrný měsíční výdělek zjištěn.

3.4. VDOVSKÝ A VDOVECKÝ DŮCHOD

3.4.1. PODMÍNKY NÁROKU

Vdova má nárok na vdovský důchod po manželovi, který

1. byl poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nebo
2. splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu.

Vdovec má nárok na vdovecký důchod po manželce, která splňovala obdobné podmínky jako jsou stanoveny u nároku na vdovský důchod.

Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela.

Po uplynutí této doby má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže

1. pečuje o nezaopatřené dítě,
2. pečuje o nezletilé dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči nebo o zletilé dítě, které je převážně nebo úplně bezmocné,
3. pečuje o převážně nebo úplně bezmocného svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti, nebo o takového rodiče, který je částečně bezmocný a starší 80 let,
4. je plně invalidní, nebo
5. dosáhla věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.

Dítětem podle písmene a) a b) se rozumí dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, a dítě, které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené) dítě vdovy nebo bylo-li dítě aspoň jedním z nich převzato do dne smrti manžela do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z výše uvedených podmínek do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.

Nárok na vdovský důchod zaniká uzavřením nového manželství.

Zanikne-li nárok na vdovský důchod podle předchozí věty, náleží vdově částka ve výši 12 měsíčních splátek vdovského důchodu, na který měla vdova nárok ke dni zániku nároku na vdovský důchod; tato částka se vyplatí nejpozději do tří měsíců ode dne zániku nároku na vdovský důchod.

Nárok na vdovský důchod zaniká dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdova úmyslně způsobila smrt manžela jako pachatelka, spolupachatelka nebo účastnice trestného činu.

Všechna tato ustanovení platí obdobně pro nárok vdovce na vdovecký důchod s tím, že věk podle písmene e) činí 58 let nebo důchodový věk, je-li důchodový věk nižší.

3.4.2. VÝŠE VDOVSKÉHO A VDOVECKÉHO DŮCHODU

Výše základní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí nyní 1 470 Kč měsíčně.

Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti, nebo 50 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod.

3.5. SIROTČÍ DŮCHOD

3.5.1. PODMÍNKY NÁROKU

Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li

1. rodič (osvojitel) dítěte, nebo
2. osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče,

jestliže rodič (osvojitel) nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, byli poživateli starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřeli následkem pracovního úrazu.

Osiřelé nezaopatřené dítě má za splnění výše uvedených podmínek nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů (osvojitelů) nebo osobě, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů.

Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi.

Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Pokud oboustranně osiřelé dítě osvojí jen jedna osoba, zaniká nárok na ten sirotčí důchod, který náležel po osobě, kterou osvojitel nahradil. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu, a to ve výši, v jaké by náležel, kdyby byl vyplácen ke dni zrušení osvojení.

3.5.2. VÝŠE SIROTČÍHO DŮCHODU

Výše základní výměry sirotčího důchodu činí nyní 1 470 Kč měsíčně.

Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti, nebo 40 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod.

4. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DŮCHODECH

4.1. NÁROK NA DŮCHOD A JEHO VÝPLATU

Nárok na důchod vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.

Nárok na důchod nezaniká uplynutím času.

Nárok na důchod nelze postoupit ani dát do zástavy.

Nárok na výplatu důchodu vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na důchod a na jeho výplatu a podáním žádosti o přiznání nebo vyplácení důchodu.

Nárok na výplatu důchodu nebo jeho části zaniká uplynutím tří let ode dne, za který důchod nebo jeho část náleží.

Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o důchodu a po dobu, po kterou osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven.

Jestliže poživatel částečného invalidního důchodu nepředložil přehled příjmů do konce kalendářního měsíce, v kterém měl tento přehled nejpozději předložit, výplata částečného invalidního důchodu se zastaví od splátky důchodu splatné v druhém kalendářním měsíci po kalendářním měsíci, v němž byl poživatel tohoto důchodu povinen předložit tento přehled. Výplata částečného invalidního důchodu nenáleží od splátky důchodu uvedené v předchozí větě.

Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší; to však neplatí, jde-li o nárok na sirotčí důchody.

Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu ve stejné výši, vyplácí se důchod, který si pojištěnec zvolil.

Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu anebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry.

Má-li oboustranně osiřelé dítě nárok na dva sirotčí důchody, vyplácí se vyšší sirotčí důchod v plné výši a nižší sirotčí důchod se vyplácí ve výši procentní výměry.

Dohodu o srážkách z důchodu lze uzavřít jen pro pohledávky na výživném a na příspěvku na výživu a na úhradu přeplatku na důchodu, a to až do částky, kterou lze srazit výkonem rozhodnutí.

Zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně manželka (manžel), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti. Podmínka žití v domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.

Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněného, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněného, členům jeho rodiny podle výše uvedených podmínek a stanoveného pořadí. Nároky přecházející na tyto osoby nejsou předmětem dědictví; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.

Vyplácení důchodů

Výše důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Důchody se vyplácejí v hotovosti; na základě žádosti příjemce důchodu se důchod poukazuje na účet příjemce u banky v České republice; je-li příjemcem důchodu oprávněný, poukazuje se důchod na účet jeho manžela (manželky) u banky v České republice, pokud o to poživatel požádá plátce důchodu na předepsaném tiskopise a manžel (manželka) souhlasí s tímto způsobem výplaty.

Příjemcem důchodu se ve smyslu tohoto zákona rozumí oprávněná osoba nebo její zákonný zástupce anebo zvláštní příjemce.

Starobní, plný invalidní a částečný invalidní důchod se nevyplácí po dobu poskytování nemocenského přiznaného na podkladě nemocenského pojištění (péče) z doby před vznikem nároku na výplatu důchodu.

4.2. VALORIZACE DŮCHODŮ

Vyplácené důchody vláda zvýší svým nařízením, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste aspoň o 5 % od kalendářního měsíce, který bezprostředně předchází kalendářnímu měsíci, v němž došlo k poslednímu zvýšení těchto důchodů.

Zvýšení se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu odpovídalo nejméně 70 % nárůstu výše uvedeného indexu.

Jestliže v kalendářním roce byly vyplácené důchody zvýšeny pouze podle věty první nebo zvýšeny nebyly, zvýší se při prvním zvýšení následujícím po tomto roce vyplácené důchody kromě zvýšení podle věty první též s přihlédnutím k růstu reálné mzdy. Zvýšení podle věty druhé se stanoví tak, aby toto zvýšení u průměrného starobního důchodu odpovídalo nejméně jedné třetině růstu reálné mzdy za ty kalendářní roky předcházející kalendářnímu roku, v němž se vyplácené důchody takto zvyšují, ke kterým od posledního zvýšení stanoveného podle věty druhé nebylo přihlédnuto.

Růstem reálné mzdy se rozumí podíl indexu růstu průměrné nominální mzdy a indexu růstu spotřebitelských cen, přičemž tyto indexy růstu se stanoví podle údajů za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž se vyplácené důchody zvyšují, a za kalendářní rok, k němuž bylo naposledy přihlédnuto při zvýšení. Úhrnný index spotřebitelských cen a průměrná nominální mzda za kalendářní rok se zjišťují podle údajů Českého statistického úřadu. Průměrný starobní důchod se zjišťuje podle údajů České správy sociálního zabezpečení jako průměr ze všech starobních důchodů, které nejsou vypláceny v souběhu s jiným důchodem a jejichž výplata byla prováděna v kalendářním měsíci, v němž byly naposledy zvýšeny vyplácené důchody.

---